Po nás potopa

Sdílej
 
Prázdniny jsou za dveřmi, nastává čas táborů, dobrodružných výprav a rodinných dovolených. A také čas velké zátěže pro přírodu, protože obdivovat její krásu vyrazí najednou obrovské množství nejrůznějších turistů a výletníků. Ne všichni se přitom v přírodě umějí chovat.

ZEMĚ NENÍ NA JEDNO POUŽITÍ

Foto
Prázdniny jsou za dveřmi, nastává čas táborů, dobrodružných výprav a rodinných dovolených. A také čas velké zátěže pro přírodu, protože obdivovat její krásu vyrazí najednou obrovské množství nejrůznějších turistů a výletníků. Ne všichni se přitom v přírodě umějí chovat.

PÁNI SVĚTA

Mnohý "milovník" přírody se k ní chová, jako by mu patřila. Na výletě klidně rozdělá oheň na kraji lesa, a když hledá něco, na čem by si mohl opéct buřty, zmasakruje mladé stromky v širokém okolí. Na místě pak po něm zůstávají pohozené konzervy a plastové lahve. Domů si odnáší mohutnou kytici bez rozmyslu natrhaných květů, které mu do druhého dne zvadnou. Do kmene mohutné lípy, v jejímž stínu svačil, vyřezal svůj autogram, hrdý vzkaz: "Byl jsem tady!"

JAKO NA NÁVŠTĚVĚ

V přírodě bychom se měli chovat jako slušně vychovaní hosté. A to hosté, které vlastně nikdo nezval. Sami jsme se rozhodli, že vyrazíme do lesa, na vodu nebo do hor. Vstupujeme do světa, který existuje sám pro sebe, není tu kvůli nám. Měli bychom respektovat jeho pravidla a snažit se, abychom mu svou přítomností nijak neškodili. Také bychom nebyli nadšení, kdyby k nám domů vtrhl nějaký pobuda a udělal nám z bytu kůlničku na dříví.