Prázdninový vozík 3

V minulých dvou číslech jsme otiskli návod, jak si vyrobit prázdninový dvoukolák. Předpokládáme, že už máte vše nařezáno, nalakováno, ušito a sešroubováno a chystáte se vyrazit. Poslední část návodu tedy věnujeme tomu, jak zabalit a jak jezdit.

Zabalit věci do dvoukoláku je přece jen složitější než naházet spacák a holínky do kufru od auta. Důvod je jednoduchý. Dvoukolák funguje jako váhy. Podle toho, kam uložíte těžší věci - jestli před osu s koly, nebo až za ni, musíte při jízdě tlačit rukojeti k zemi, nebo vás naopak v rukou tíží. Ideální je, když dosáhnete rovnováhy - rozložíte náklad tak, aby přední a zadní strana vozíku byla stejně těžká. Toho ale dosáhnete málokdy, takže balte tak, aby se vozík maličko převažoval dopředu. Když zvednete rukojeti naloženého vozíku, měli byste cítit, že zvedáte malou váhu, rozhodně by se rukojeti neměly samy zvednout do vašeho podpaží. Právě z tohoto důvodu je osa kol posunuta kousek dozadu. Na to je třeba pamatovat při každém balení, protože jen s takto vyváženým vozíkem se vám bude dobře jezdit a neunavíte se.

JAK ZABALIT

Prostor vozíku není zase tak velký, aby stačilo naskládat do něj věci a vyrazit. Zvlášť pokud opravdu jede celá rodina - tři až pět lidí, je třeba místem šetřit a balit "do výšky", tak, abyste využili celý prostor vozíku i s plachtou. Drobnější věci, které budete denně potřebovat, dejte do kapes našitých na plachtě. Tam patří mýdlo, kartáčky, toaletní papír, baterka, nůž, lžíce, mapa, pláštěnky. Ručníky, plavky a trička budete nejspíš průběžně sušit na poutkách našitých zvenčí. Spacáky a oblečení zabalte do batohů - ideální je štíhlý a vysoký "kletr". Dva takové batohy se vám vejdou vedle sebe do zadní části vozíku. Ke konstrukci je přitáhněte gumovým lankem s háčky, aby se při jízdě nepohybovaly. Do mezer, které mezi batohy vzniknou, nacpěte malé těžké věci: konzervy, ešus, boty, sekerku, stanové kolíky. Přední část vozíku je určena pro drobnější tábornické vybavení. Tady bude na dně ležet stan, kanystr s vodou, knížky, výtvarné potřeby a samozřejmě všechno, co se nevešlo dozadu. Navrch dejte věci, které užíváte během dne opakovaně - láhev s pitím (doporučujeme alespoň dvoulitrovou) a jídlo. Na to si pořiďte proutěný zavíratelný košík s uchem, usnadní vám manipulaci s jídlem při krátkých zastávkách. Karimatky stočte do velké ruličky, převažte popruhem a pomocí gumového lanka je zavěste pod železnou konstrukci. Ušetříte tak spoustu místa. Na karabinu pod plachtu pověste i malý batoh s doklady, fotoaparátem a penězi, který si budete brát na záda vždycky, když vozík zaparkujete a na chvíli opustíte. Jak vypadá zabalený vozík, vidíte docela jasně na fotografii.

JAK JEZDIT

Jízda s vozíkem není nijak složitá. Táhnout by ho měl někdo, kdo je vyšší než sto padesát centimetrů, jinak bude drhnout nožičkami vozíku o terénní nerovnosti. Pokud má vozík dostatečně robustní kola, projede i velmi neschůdným terénem. Do kopce ho můžete buď táhnout (tažný popruh si navlečete přes rameno), nebo naopak otočit, brzdný popruh opřít o břicho a vozík tlačit. Z velkého svahu je nutné vozík brzdit tak, že se v záklonu opřete o brzdný popruh (viz foto). Překonávat s vozíkem velké kopce není nic příjemného, ale odmění se vám, až pojede po rovině skoro sám a vy ho jen tak zlehka budete směrovat jednou rukou. Důležité je nezapomenout na poutka, kterých se přidržuje zbytek rodiny, a na cyklistickou červenou blikačku, která na vás v noci upozorní okolo projíždějící auta. To je vše, užijte si putování, při kterém nebudete závislí ani na autobusu, ani na hotelu.