Sportovní střelba má tolik soutěžních kategorií a disciplín, že se jí těžko vyrovná jakýkoliv jiný sport. Možná by i sama atletika se svou různorodostí mohla závidět. Některé disciplíny sportovní střelby jsou si na hony vzdálené, přesto není těžké tento sport jako celek jednoduše definovat - spolehlivá zbraň, Přesná ruka a zasažený terč.
SPORTOVNÍ STŘELBA
DRAHÝ SPORT
Sportovní střelba je velmi náročný a drahý sport. Už samotné vybavení střelce se počítá na desítky, někdy istovky tisíc. Dále je třeba počítat se střelivem na závody a trénink a nezanedbatelnou část peněz spolkne také provoz střelnice. Náklady jsou samozřejmě v jednotlivých disciplínách různé. Nelze například srovnávat náklady na střelbu ze vzduchové pušky či malorážky, kde se během tréninku prostřílí pár desítek korun, s náklady na skeet, kde samotný jeden náboj představuje desítky korun, zrovna tak terče, které jsou na jedno použití, ať už jsou zasaženy či ne.
KATEGORIE
Se sportovní střelbou se začíná ve věku kolem deseti let, ale výjimkou nejsou ani mladší střelci. Mezinárodní pravidla určují čtyři soutěžní kategorie - muže, juniory (do 20 let), ženy a juniorky (do 20 let). Kromě těchto kategorií, ve kterých se soutěží na MS, ME či OH, má každá národní střelecká organizace další kategorie, ve kterých se soutěží v místních pohárech. V České republice jsou k mezinárodním kategoriím přidány kategorie mladších žáků a mladších žaček (do 12 let), starších žáků a žaček (do 14 let), mladších dorostenců a dorostenek (do 16 let), starších dorostenců a dorostenek (do 18 let), seniorů a seniorek (nad 45 let) a veteránů a veteránek (nad 55 let).
ORGANIZACE
Naší nejvyšší institucí sportovní střelby je Český střelecký svaz (ČSS). Jeho oficiální internetové stránky najdete na adrese www.shooting.cz, kde jsou kromě jiného zveřejněna pravidla jednotlivých disciplín, výsledky soutěží či kalendář akcí. ČSS byl založen v roce 1990, ale již od roku 1897 u nás fungovala Česká obec střelecká. V roce 1925 se transformovala v Československý střelecký svaz a později byla sportovní střelba jako technický sport zahrnuta do Svazarmu, pod nímž zůstala až do roku 1990. Dnes ČSS sdružuje více než 650 střeleckých klubů po celé republice s asi 15 000 členy. ČSS je stejně jako jiné národní svazy sportovní střelby součástí Mezinárodní sportovní střelecké federace (International Shooting Sport Federation - ISSF), která určuje pravidla soutěží v jednotlivých disciplínách - vzdálenost terče, jeho tvar a velikost, dobu střelby, počet ran, ale také technické vybavení střelnice a střelců (zbraň, oděv, obuv). ISSF, jejíž internetové stránky najdete na adrese www.issfshooting.com, pod tímto názvem funguje teprve od roku 1998. I když je to organizace poměrně mladá, její kořeny sahají hluboko do historie.
JAK TO ZAČALO
Palné zbraně se objevily ve 14. století a už ve století následujícím byly pořádány soutěže ve střelbě z pušky. Za tu historicky první je pokládán střelecký závod konaný v roce 1471 ve Švýcarsku. Střelba je samozřejmě úzce spjata s válečnictvím. A právě Švýcarsko, díky svému výjimečnému systému vojenských záložníků, kteří se pravidelně účastnili cvičení, od středověku získávalo a dodnes si drží významný náskok ve střelbě z velkorážních zbraní. Také u ostatních velmocí sportovní střelby vycházejí tyto předpoklady z vojenské či lovecké tradice - Francouzi a Angličané s puškou v ruce dobývali svět, první američtí osadníci by bez perfektního ovládání zbraně nepřežili, zrovna tak jako obyvatelé divočiny rozlehlého Ruska.
PRVNÍ STŘELECKÉ SVAZY
Během 19. století se v Evropě formovaly první národní střelecké svazy. Tehdy se začalo sportovně střílet také z pistole. Jednou z nejvýznamnějších událostí v historii střelby je účast na prvních novodobých OH v Athénách v roce 1896. Představilo se na nich devět sportů a právě střelba měla nejvíce účastníků. Následující rok bylo ve francouzském Lyonu uspořádáno první mistrovství světa ve sportovní střelbě, a to v jediné disciplíně - velkorážní terčovnici. V roce 1907 založilo devět národních střeleckých organizací ve Švýcarsku mezinárodní unii. Na tomto kroku se dohodly v předchozím roce na střelecké soutěži v Itálii, kde byla domluvena také základní pravidla mezinárodních mistrovství - druhy zbraní, terčů, střeliva a úboru sportovců. Vycházela z pravidel Francouzské střelecké asociace, a jsou v zásadě platná dodnes. Francouzština byla tehdy také vybrána jako jednací jazyk. Protože národní střelecké svazy tvořili především armádní důstojníci, měla bouřlivá politická situace 20. století významný vliv i na mezinárodní střeleckou unii. Obě světové války činnost unie zcela umrtvily a ta byla vždy poté obnovena pod jiným názvem. Po druhé světové válce byl změněn i úřední jazyk federace - stala se jím angličtina.
STŘELNICE
Sportovní střelba dnes patří k vůbec nejbezpečnějším sportům, i když je základním nástrojem zbraň, která může jediným výstřelem usmrtit. Střelec bezpečně stojí, klečí či leží na zemi, a když dodržuje stanovená pravidla, nemůže zranit sebe ani ostatní. Střelci musejí být držiteli střelecké licence (zbrojního průkazu) a podrobují se pravidelným znalostním zkouškám a zdravotním testům. Základním pravidlem na střelnici je navíc zacházení s každou zbraní, jako by byla nabitá. Také vlastní střelnice mají vysoký bezpečnostní standard. Často budované podzemní střelnice s pojízdnými terči prakticky znemožňují někoho zranit, a i venkovní střelnice bývají zajištěny tak, aby střely dopadaly do vymezeného uzavřeného prostoru. K tomuto účelu se budují boční valy, lapače střel v terčovém prostoru či kryty pro rozhodčí.
DISCIPLÍNY
Zcela zásadně se liší střelnice pro pistolové a puškové disciplíny od střelnice brokařů. Když se podíváme na to, v čem tyto disciplíny spočívají, pochopíte proč. Přehled disciplín vychází z pravidel ČSS.
PUŠKOVÉ DISCIPLÍNY
* Libovolná malorážka - Střílí se jakoukoliv puškou ráže 5,6 mm pro střelivo s okrajovým zápalem. Zbraň je omezena pouze hmotností, která nesmí přesáhnout 8 kg. Libovolnou malorážkou střílejí na vzdálenost 50 metrů muži a junioři, a to dvě soutěže - 60 ran vleže a 3 x 40 ran vleže, v kleče a vstoje.
* Sportovní malorážka - Je to téměř stejná disciplína, ale určená ženám a juniorkám. Proto má také upravená pravidla. Puška ráže 5,6 mm pro střelivo s okrajovým zápalem nesmí být těžší než 6,5 kg. Opět se střílí dvě soutěže na vzdálenost 50 metrů - 60 ran vleže a 3 x 20 ran vleže, v kleče a vstoje.
* Velkorážní terčovnice - U této disciplíny je puška omezena ráží do 8 mm. Střílí se na vzdálenost 300 metrů dvě soutěže - 60 ran vleže a 3 x 40 ran vleže, v kleče a vstoje.
* Velkorážní standardní puška - Zbraní ráže max. 8 mm se střílí na vzdálenost 300 metrů 3 x 20 ran vleže, vkleče a vstoje.
* Vzduchová puška - Základním požadavkem na zbraň je pohon střely vzduchem nebo jiným plynem (oxidem uhličitým), ráže 4,5 mm a hmotnost max. 5,5 kg. Střílí se pouze vstoje na vzdálenost 10 metrů. Muži a junioři střílí 60 ran, ženy a juniorky 40 ran.
* Běžící terč - Tato disciplína je ještě rozdělena na vzduchovou pušku ráže 4,5 mm (10 metrů) a na malorážku ráže 5,6 mm (50 metrů). Zbraň může být v obou případech vybavena dalekohledem. Terč vyjíždí po určené dráze střídavě zprava a zleva, pomalu či rychle. Muži střílejí 30 + 30 ran, ženy 20 + 20 ran.
* Odstřelovačské disciplíny - Jsou to naše národní disciplíny a jsou celkem tři - velkorážní puška s dalekohledem na mizivé cíle (vzdálenost do 300 metrů), malorážka s dalekohledem na mizivé cíle (vzdálenost do 50 metrů) a malorážka s otevřenými mířidly na mizivé cíle (vzdálenost do 50 metrů).
PISTOLOVÉ DISCIPLÍNY
* Rychlopalná pistole - Střílí se jakoukoliv pistolí ráže 5,6 mm na vzdálenost 25 metrů do pěti terčů v sériích za 8, 6 a 4 vteřiny, celkem 60 ran.
* Velkorážní pistole - Zbraní je jakákoliv pistole ráže 7,62 až 9,65 mm na střelivo se středovým zápalem. Střílí se na vzdálenost 25 metrů celkem 60 ran - 30 na kruhový terč, 30 v pětiranných sériích na otočný terč. Tato disciplína je určena pro muže a juniory.
* Sportovní pistole - Pravidla jsou podobná jako u velkorážní pistole, ale upravená pro ženy a juniorky. Pistole má ráži 5,6 mm.
* Standardní pistole - Používá se stejná zbraň jako u sportovní pistole. Střílí se 3 x 20 ran v pětiranných sériích za 150, 20 a 10 vteřin a je určena pro muže a juniory.
* Libovolná pistole - Je to nejstarší pistolová disciplína. Používá se jakákoli pistole ráže 5,6 mm pro střelivo s okrajovým zápalem. Nabíjí se po jedné ráně. Střílí ji muži a junioři na 50 metrů 60 ran.
* Vzduchová pistole - Střílí se na 10 metrů jakoukoliv pistolí ráže 4,5 mm do hmotnosti 1,5 kg. Muži střílí 60 ran, ženy 40 ran.
* Evropský policejní parkúr - Střílí se z velkorážní pistole nebo revolveru. Střelec střílí jednoruč nebo obouruč z různých vzdáleností a poloh v celkovém čase 5 minut a 30 vteřin.
* Standardní velkorážní pistole - Stejně jako předchozí je i tato disciplína určena pro policisty. Střílí se neupravenou služební pistolí. Pravidly odpovídá disciplíně velkorážní pistole.
BROKOVÉ DISCIPLÍNY
* Skeet - Střílí se brokovnicí na letící asfaltové terče. Ty jsou vrhány ze dvou věží stejným směrem, zatímco střelec postupuje po stanovištích v polokruhu a střílí na terče střídavě zleva a zprava, příp. na dva terče najednou. Na každý terč může vystřelit jen jednu ránu.
* Trap - Podobná disciplína, jen terče se vrhají ze zákopu 15 m před střelce neznámým směrem. Na každý terč je možno vystřelit dvě rány. Střelec postupuje po pěti stanovištích, přičemž na každém stanovišti jsou tři vrhačky, které terče odpalují podle vloženého programu na povel střelce.
* Double Trap - Stejná pravidla jako v trapu, ale na každém stanovišti se střílí dvakrát.
OSTATNÍ DISCIPLÍNY
Do organizace ČSS patří také dvě disciplíny, které na první pohled se sportem příliš nesouvisí. První je střelba z historických zbraní a replik. Ta se dělí podle typu a druhu zbraně na perkusní pušky, pistole a revolvery a křesadlové pušky a pistole. Kromě toho se každý druh dělí na zbraně civilní a vojenské. Střílí se na vzdálenost 25 metrů 13 ran, ze kterých se tři nejhorší škrtají. Druhou disciplínou je střelba z kuše rozdělená na sportovní kuši (na 10 metrů), libovolnou kuši (na 50 metrů) a historickou kuši (na 25 metrů).
TERČE
Ve většině disciplín se střílí do kruhového terče, který je vyroben z matného papíru mírně nažloutlé barvy s černým potiskem. Bodové hodnoty jsou zpravidla 1 až 10, přičemž vnější kruh má bodovou hodnotu jedna a desítka je ve středu terče. Rozměry terčů se v jednotlivých disciplínách liší. U malorážkových a vzduchových disciplín se při soutěžích střílí jedna rána do jednoho terče, u ostatních pět ran do jednoho terče. Zásahy hodnotí rozhodčí. Pokud se vstřel dotýká dělicí kružnice, zásah se počítá vždy jako zásah pole s vyšší hodnotou. Od roku 1992 se na velkých mezinárodních soutěžích používají terče elektronické, které zasažené hodnoty odečítají automaticky a zobrazují je rovnou na monitoru na střeleckém stanovišti a na monitorech pro diváky.
STŘELBA NA HOLUBY
Brokové disciplíny se střílí na tzv. asfaltové holuby. Jsou to barevné disky o průměru 110 mm a výšce 25 mm vylisované z křehkého asfaltu. Po zásahu broky se terč rozletí na desítky kousků. Dražší "holubi" obsahují prachovou náplň a po zásahu vytvoří barevný obláček. Terče před soutěžícího vystřeluje automatická vrhačka. Název "holubi" nemají tyto terče náhodou. Kdysi se tato disciplína skutečně střílela na živé holuby, dokonce i na OH v roce 1900 v Paříži! Postupně však byli naštěstí tyto "terče" nahrazeny asfaltovými disky.
VELKÁ HISTORICKÁ SOUTĚŽ
Střelecké soutěže se v historii těšily velkému zájmu. Zářným příkladem je německé spolkové střílení (Bundesschiessen), které mělo při prvním ročníku v roce 1862 kolem 8000 soutěžících především z německy mluvících zemí. Třetího spolkového střílení, které se konalo v roce 1868 ve Vídni, se zúčastnilo už více než 11 000 střelců z Evropy, USA, Brazílie a Egypta. Na 160 stanovištích se soutěžilo po dobu deseti dnů a oceněno bylo 4500 závodníků.
VAVŘÍNY Z VELKÝCH SOUTĚŽÍ
Čeští střelci patří k našim nejlepším sportovcům. Od roku 1993 vybojovali na OH 4 zlaté, 4 stříbrné a 4 bronzové medaile. Když se k tomu přičtou úspěchy na MS a ME, je to 216 medailí, z čehož je 68 zlatých.
PRAKTICKÁ STŘELBA
Praktická střelba, také nazývaná policejní parkúr, stojí trochu stranou od ostatních střeleckých disciplín. Je to disciplína velmi akční, určená původně jako výcvik policistů, a simuluje se v ní boj v uzavřeném prostoru. Závodník se pohybuje po stanovištích, kde jsou připraveny pevné i pohyblivé terče (siluety střelců) kombinované s tzv. neterči, což jsou siluety civilních osob, které nesmí závodník zasáhnout. Na některých stanovištích je předepsané pořadí zasahování terčů či střelba druhou rukou. Soutěží se na čas s pistolí s minimální ráží 9 mm. Oficiální stránky praktické střelby najdete na adrese www.apscr.cz.
