Bavlník za oknem

Bavlník známe prakticky jen z učebnic přírodopisu. Je teplomilný, jako polní plodinu ho proto pěstovat nemůžeme, ale doma za okny se mu daří jako kterékoliv jiné pokojové rostlině.

JAK HO POZNÁME

Odrůdy bavlníku jsou byliny nebo polokeře z čeledi slézovitých (Malvaceae) a do jejich příbuzenstva patří například velmi oblíbené ibišky. V bytových podmínkách dorůstá bavlník do výšky 40 až 60 cm, jeho stonky jsou pevné a jako opora jim stačí (než dozrají plody) obyčejná špejle. Velké listy jsou jemně pýřité, dlanitodílné, s dlouhou stopkou. Pětičetné květy se otevírají pouze na jeden den, barva korunních lístků závisí na odrůdě, může být bílá, žlutá s purpurovým středem až po různé odstíny. Samosprašnost květů je spolehlivou zárukou toho, že se prakticky

z každého květu vyvine tobolka, která na plantážích v subtropických oblastech Země dorůstá velikosti slepičího vejce. Bavlník je ozdobný především listem a plody. Největší pozornost budí v období, kdy dozrávající tobolka zaschne, pukne a na okenním parapetu svítí chomáče zářivě bílých chlupů. Jednotlivá semena jsou až 6 mm velká, ale přitom "neviditelná". Obal z jednobuněčných chlupů je totiž velmi hustý a jeho přirozenou úlohou je pomáhat semenům při jejich rozšiřování větrem.

POZOR!
Listy bavlníku jsou tenké a měkké, proto lákají všechny druhy savých škůdců. Mimořádnou pozornost musíme věnovat výskytu svilušky chmelové (mikroskopický živočich, jehož viditelnou stopou je především jemná rezavá pavučina kolem listových řapíků). Stejně jako ibišky i bavlníky lákají molici skleníkovou a všechny druhy mšic. Na některé postřiky (např. Actelic) je však rostlina citlivá a shazuje listy.
Dokončení v příštím čísle