Milé čtenáři, milí čtenáři,

Sdílej
 

prázdniny jsou v nejlepším, několik týdnů sladké svobody už jste si užili a další vás ještě čekají. Když mi bylo tolik jako vám, celé léto jsem prožívala mimo naše město. S rodiči u moře, na táboře, ale nejlepší to bylo u babičky a dědy. Právě tam jsme totiž měli prázdninovou partu, se kterou jsme prožívali ta nejnapínavější dobrodružství. Ve staré maringotce odstavené na dvoře jsme spřádali naše plány. Výlety na kole, koupání v rybníku, hry na schovávanou v kukuřičném lánu, ale taky přehrady na potoce, rybízové marmelády, meruňkové knedlíky - to vše bylo na denním programu.
Nemuseli jsme do školy, a tak jsme ponocovali, spávali jsme ve stanu na zahradě a vyprávěli jsme si strašidelné příběhy. Tak děsivé, že jsme se kolikrát drželi za ruce, abychom tu hrůzu přestáli až do konce. A pak jsme se - uprostřed noci - vydali strašit do naší vesnické ulice. Jenže - po pravdě řečeno - to už stejně všichni dospělí tvrdě spali, takže naše úžasné masky z prostěradel nemohl docenit nikdo jiný než my a místní kočky.
Bylo to moc fajn a byla bych nejradši, kdyby to trvalo věčně. Jakmile se ale přiblížil další školní rok, začala jsem se těšit domů. Kdybych nikam nejela, nevěděla bych, jak je to jedinečný pocit. Doufám, že i vy jste o prázdninách na cestách. K létu to patří!

 

Hry