Již před několika lety byly publikovány práce, které popisovaly oživení bakterií uchovaných ve zbytcích rostlin a hmyzu, nikdy se však nejednalo o takto dlouho dobu.
Tentokrát se tým vědců věnoval krystalům chloridu sodného, které se dostaly na povrch z hloubky 569 m při průzkumných vrtech ke stavbě podzemní skládky jaderného odpadu nedaleko města Carlsbad v USA. Oblast naleziště pochází geologicky z periody nazývané perm, což je nejmladší období prvohor. Několika metodami datování bylo zjištěno, že primární, nepřekrystalované vzorky jsou s velkou pravděpodobností staré 250 miliónů let.
Vědci se zaměřili na vzorek o velikosti přibližně 3 centimetrů v průměru, ve kterém objevili uzavřenou dutinu, naplněnou kapalinou. Po důsledné dekontaminaci povrchu bylo z dutin odebráno mikroskopické množství kapaliny. Touto kapalinou byla inokulována dvě různá media, z nichž na jednom narostly bakteriální kolonie. Kmen byl označen 2-9-3.
Následnou analýzou bylo zjištěno, že se jedná o bakterii z rodu Bacillus. Autoři předpokládají, že v případě kmene Bacillus 2-9-3 by mohla být pravděpodobným mechanizmem přežití sporulace. Je známo, že tvorba spor je právě stimulována vysokou iontovou sílou média. Tým vědců z Pensylvanie věří, že mikroorganismus 2-9-3 žil v koncentrovaných roztocích soli v období pozdního permu, byl uvězněn uvnitř krystalu a takto přežil 250 miliónů let až do současnosti. Pochází tedy z období, kdy na Zemi rostly prvé nahosemenné rostliny a začaly se objevovat prví zástupci plazů.
Sdílej
11. září 2002 • 14:49
Zhruba před necelým rokem vydali bakteriologové z Pensylvánské univerzity zprávu, která všem biologům i trochu obeznámeným laikům doslova vyrazila dech – podařilo se jim oživit 250 milionů let starou bakterii. Tento objev řádově překonává dosud známou dobu přežití živých organismů.
