V přírodě vzniká kulový blesk obvykle při silné bouři, existují však i případy, kdy vznikl, i když byla obloha bez mráčku. Přežívá několik sekund, ale i minut. Nemusí vydávat více tepla než třicetiwattová žárovka, když však v některých případech uvolní svou energii, bývají následky drastické.
Veškeré dosavadní informace pocházejí z ojedinělých setkání člověka s tímto jevem a při jejich „zpracovávání“ mohla určitou roli sehrát fantazie a strach z hořící koule. Proto se poznatky různě liší.
Přelom ve zkoumání tohoto jevu může znamenat nový experiment vědců z Federální univerzity v brazilském Pernambucu. Při něm se v laboratoři podařilo vytvořit kulový blesk o velikosti ping-pongového míčku, který se po místnosti proháněl celých osm sekund. V minulosti se již ohnivé koule v laboratoři podařilo vyrobit, „přežily“ ale jen velmi krátkou dobu.
Nový experiment by měl přispět k objasnění vzniku kulových blesků. Kdyby se podařilo odhalit přesný princip tohoto jevu, mohli bychom jednou jeho zdokonalením vytvářet třeba akumulátory elektrické energie nové generace.
Sdílej
25. ledna 2007 • 14:13
Kulový blesk je fenomén, kterým se vědci zabývají již mnoho desetiletí. Nyní se pracovníkům jedné brazilské univerzity podařilo tento jev vytvořit uměle.
