Havajská tradice
Surfing nevymysleli tučňáci, ale Havajci už dávno před příchodem prvních Evropanů. Kdy to přesně bylo, nikdo neví. Nicméně pro ostatní svět surfování objevila jako výstřelek divošských kmenů výprava mořeplavce Jamese Cooka v roce 1779. Jeden z členů jeho posádky, Jackson Crane byl prvním svědkem podívané, při níž domorodí muži sjížděli na opracovaných prknech vysoké vlny. Co bylo pro mořeplavce divošským výstřelkem, bylo pro Havajce záležitostí téměř posvátnou. Nejšikovnější surfař byl ostatními uctívaný a nezřídka se stával náčelníkem.
Otec surfingu
V roce 1821 přišli na Havajské ostrovy první misionáři a jak se seznamovali s havajskou kulturou, seznámili se i se surfingem. Na sportovní surfing si ale svět musel počkat do začátku 20. století. Tehdy tento sport zpopularizoval Havajec Duke Kahanamoku, který na surfařských prknech spolu se svými bratry vyrůstal. Díky tomu, že se stal také světovým šampiónem a trojnásobným vítězem Olympijských her v plavání, mohl svůj oblíbený surfing představit v Americe a Austrálii. Dnes Duka znají surfaři na celém světě a na rodné Havaji mu postavili bronzovou sochu.
Vývoj prken
V první polovině 20. století byla surfařská prkna vyráběna ze dřeva a měla obří rozměry. Nebylo výjimkou, když prkno měřilo k pěti metrům a vážilo kolem padesáti kilogramů. Samotný Duke Kahanamoku měl prkna vyráběná ze dřeva stromu koa, stejně jako hrdina Divokých vln Cody.
Počátkem 50. let minulého století přišla do módy prkna balsová. Při zachování stejně obřích rozměrů byla podstatně lehčí. Moderní prkna jsou vyráběna obvykle z polyuretanové pěny, tvarované kolem dřevěných nosníků. Vrchní vrstvu prkna tvoří sklolaminát, polyesterová pryskyřice a lak.
Memoriál Eddieho Aikau
Prvním plavčíkem v surfařském ráji Waimea Bay na Havaji se stal v roce 1968 Eddie Aikau. Navzdory šestimetrovým vlnám, které jsou na severních březích ostrova Oahu běžné, nepřišla za deset let jeho služby o život jediná osoba. Naposledy byl spatřen v roce 1978, když se pokoušel zachránit posádku lodi, plující na Tahiti, na které se plavil. Firma Quiksilver na jeho počest pořádá slavnou surfařskou soutěž. Během Eddieho působení ve Waimea Bay se surfování stalo oficiálně uznaným sportem.
Rekordmani
Nejvíce světových titulů v surfingu drží dnes pětatřicetiletý Američan Kelly Slater. Má jich na kontě osm. Mezi ženami je největší šampiónkou taktéž pětatřicetiletá Australanka Layne Beachleyová se sedmi světovými tituly. Nejvyšší vlna, kterou kdy prokazatelně nějaký surfař zdolal, měřila neuvěřitelných dvacet metrů. Bylo to 10. ledna 2004 u havajského ostrova Maui a tím odvážlivcem byl Havajec Peter Cabrinha.
Surfařské ráje
Surfování není populární jen na Havaji, i když tam tomuto sportu mimořádně přeje skvělé počasí, nádherné pláže i obrovské vlny. Stejné popularitě se tento sport těší i v Austrálii, v Kalifornii a na Floridě, v Brazílii, Karibiku, Indonésii, Kostarice, Jižní Africe, ve Španělsku a Francii, ale i na Aljašce, v Irsku, v Peru a dokonce i na amerických Velkých jezerech. Podmínky pro surfování předpovídá americká služba National Oceanic and Atmosferic Administration v rámci projektu Wavewatch III.
