Jeřáb svým vzrůstem připomíná keř, nebo středně velký strom, 16 až 18m vysoký s kulatou korunou. Užitnou častí z rostliny je plod – jeřabina, která obsahuje kyselinu sorbinovou, parasorbinovou, četné jiné organické kyseliny, cukry, tříslovinu, pektin, vitamíny a jiné látky.
Sbírají se v srpnu a září.
Jeřáb obecný [Sorbus aucuparia L.]
Jeřáb svým vzrůstem připomíná keř, nebo středně velký strom, 16 až 18m vysoký s kulatou korunou. Kůra jež pokrývá jeho kmen má světle šedou barvu, v pozdějším věku podélně rýhovanou. Mladé větvě jsou červenohnědé, plstnaté a později olysalé.
Plodem je červená malvice se 3 semeny. Kvete od konce května do poloviny července.
Jeřáb je rozšířený v Evropě a v Asii. U nás se často vyskytuje ve světlých lesích a na skalnatých stráních. Také se velice často díky své odolnosti vůči plynovým emisím vysazuje podél cest a do městských parků.
Užitnou častí z rostliny je plod – jeřabina. Ty se sbírají v srpnu a září. Nejdříve se suší ve stínu a pak se dosoušejí na slunci. Látka obsažená v rostlině je bez pachu, chutná nakysle a škrábavě.
Plod obsahuje kyselinu sorbinovou, parasorbinovou, četné jiné organické kyseliny, cukry, tříslovinu, pektin, vitamíny a jiné látky.
Parasorbinová kyselina způsobuje mírnou jedovatost jeřabin. Látka má účinek mírně projímavý. Po nadměrném požití plodů se však může dostavit i otrava. V poslední době byly také v květech objeveny estrogeny.
Jeřáb se užívá jako prostředek regulující střevní činnost. Má také velmi dobrý účinek při zánětech horních cest dýchacích.
Z jeřabin se také připravují některé výtečné likéry a octy.
Příště budeme hovořit o Jestřabině lékařské.
