Papírová archeologie aneb Historie vystřihovánek v ABC - 19 | Ábíčko.cz

Papírová archeologie aneb Historie vystřihovánek v ABC - 19

Papírová archeologie aneb Historie vystřihovánek v ABC - 19
Sdílej
 
Dnes si povíme o dalším významném autoru vystřihovánek v ABC. Jako snad každý byl i on v dětství velkým fandou tohoto časopisu a splnil se mu sen – v ABC získal zaměstnání: Michal Antonický.

Svět automobilů Michala Antonického a Pavla Skokana

Na počátku bylo... ABC

Když jako dítě lepil svůj první papírový model (byl jím komplex Sojuz a Apollo Šorela a Kobíka z ABC č. 22/19), jen těžko si mohl představit, že jednou bude sám modely tvořit, v redakci ABC pracovat a bude se mnoho let podílet na charakteru i úspěchu časopisu. Michal Antonický (*1965), rodák z Brna žijící v Praze, průmyslovák-strojař, původně konstruktér v ČKD, získal vztah k modelům díky matce. Od 20. ročníku odbíral ABC a fascinovaly jej papírové modely. Na jaře 1986 se odvážil do redakce přinést své první dva pokusy – soutěžní vozy Škoda 130 LR a Fiat 131 Abarth, oba v měřítku 1:43. Těmito autíčky chtěl pokračovat v sérii Rallye ABC arch. Vyškovského. Měl štěstí, redakce jeho práci přijala a oba modely vyšly o letních prázdninách v číslech 22 a 24, roč. 30 (23.7. a 25.8.1986). Vozy nesou systematický autorský kód JA 001 a 002 (iniciály jména matky autora). Hned zpočátku si našel svoji kategorii modelů – automobily soutěžní, osobní, užitkové a formule 1. Jeho ambice byly neskromné: zdokonalit modely vozů arch. Vyškovského.


Nový šéf stájí F1

Od Richarda Vyškovského převzal otěže tvorby nejatraktivnějších modelů – vozů F1. Necelý rok po poslední efjedničce R. Vyškovského (Toleman TG 181, č. 9/30, 13.1.1986) nabídl ABC svůj Brabham BT 55 (JA-003, č. 6/31, 28.11.1986) a uspěl. Se třetím vozem F1 (Lotus 99 T Honda, JA 023, č. 16/33, 21.4.1989) předložil modelářům novinku – řiditelnou přední nápravu. Tento vůz měl i tvarované boky pneumatik, což byl tehdy už známý „vynález“, ale u F1 byl použit poprvé.
Za pozornost stojí úprava úplně první formule z ABC. Vzácný Tyrrell Ford 005 Richarda Vyškovského a Pavla Blechy z č. 1/19 M. Antonický doplnil o řadu detailů a řiditelná kola. Modeláři tak měli možnost postavit vůz původní i upravený, ve verzích se třemi startovními čísly (ABC č. 16/39).
Michal Antonický dosud jen v ABC a příbuzných speciálech otiskl 19 vozů F1, některé z nich lze postavit ve dvou variantách s jiným startovním číslem. Právě na vozech F1 je dobře vidět, jak s časem rostla kvalita práce, zkušenost autora a náročnost stavby. Smůla je, že se na jeho raných efjedničkách neblaze podepsala tiskárna ABC. První čtyři Antonického vozy F1 trpí bídnou kvalitou tisku, již zmíněný žlutý Lotus 99 T Honda byl v tiskárně doslova zničen – vůz byl vytištěn v lepším případě oranžově, v tom horším flekatě. Autor jej proto částečně přepracoval a vůz vyšel v lepší kvalitě znovu, v posledním sešitu Déček ABC č. 12 věnovaném vozům formule 1 v r. 1991 (viz obr.).

Autor a redaktor

Po roce a půl spolupráce dostal M. Antonický velkorysou nabídku od šéfredaktora Vlastislava Tomana – práci redaktora pro vkládané a vlepované přílohy. V dubnu 1988 skutečně do ABC nastoupil a časem se stal zodpovědným za všechna „déčka“, tedy kompletní vnitřek časopisu na pevnějším papíru včetně „vkládanek“ a „vlepovánek“. Na náročném postu vydržel dlouhých 11 let (tehdy vrcholil náklad ABC. V r. 1990, před cenovou liberalizací, se co 14 dní tisklo neuvěřitelných 315 000 ks časopisu) a zároveň se vypracoval v kvalitě svých modelů. Jako autor byl v ideálním postavení – sám modely kreslil a ihned vydával v nejčtenějším dětském periodiku. Při redakční práci často řešil vyplňování menších zbylých ploch na stránce – tak vznikla např. série Mini aerosalon ABC, což byly miniaturní siluetní modely letadel v měřítku 1:160 (vycházely nepravidelně od čísla 4/38 do 12/42 a jejich sbírka čítá 27 letadélek včetně tří od ing. Petra Radotínského).

1995 - začíná éra počítačů

Michal Antonický jako redaktor přijímal do časopisu práce mnoha nových autorů. Jmenujme alespoň Vladislava Cafourka, známého řadou modelů automobilů s kódem CAFIK (vydal jich od konce roku 1989 do května 1999 celkem 12, většinou v M 1:43) nebo zapálenou matematičku RNDr. Marii Kupčákovou, jejíž doménou byla didaktická geometrická tělesa rozličných tvarů (dosud více než 50 prací, mnohé ve tvaru originálních papírových vánočních ozdob nebo hlavolamů). Dalším byl Josef Genserek, který jako první v ABC uveřejnil model zpracovaný na počítači (pokud pomineme anonymní karoserii dráhového vozu z č. 1/40 nesoucí reklamu Model hobby 95 a Ringier). Byl to ruský chráněný křižník Varjag z r. 1899, který vyšel v č. 4 a 5/40 (23.10.-6.11.1995). Celkem je J. Genserek podepsán pod pěti loděmi vydanými v ABC, včetně rozsáhlého modelu italské bitevní lodi Giulio Cesare z r. 1912 (5,4 strany, vyšla v č. 10 a 11/39).

Pavel Skokan – z fandy spoluautor

Jedním z nových autorů, jejichž práce redaktor Antonický do ABC přijal, byl Pavel Skokan (*1974). Ten se časem stal nejdůležitějším spolupracovníkem M. Antonického. Jak se to seběhlo?
Vše začalo díky velkoformátovému leteckému speciálu ABC Zima 1988, který se objevil na stáncích s novinami v říjnu toho roku. Vyšel v něm mj. zmenšený reprint letadla Turbolet L 410 UVP arch. R. Vyškovského. Právě s tímto modelem se na jaře 1989 zúčastnil tehdejší žák 7. třídy základní školy Pavel Skokan v té době největší papírácké akce konané v České Lípě. Na této soutěži se dal do rozhovoru s Václavem Šorelem a ten jej pozval do redakce ABC.
Když za doprovodu rodičů nesměle vkročil do redakce, netušil, že v jednom z pracovníků najde tvůrčího partnera, se kterým spolupracuje dodnes. Přinesl s sebou svoji vystřihovánku řadového rodinného třípodlažního domu Okal 78. I když ji později několikrát překresloval, dosud nikdy nevyšla – inu, konkurence v tvorbě architektury Richarda Vyškovského byla příliš veliká. Se souhlasem autora přinášíme alespoň ukázku tohoto malého unikátu včetně návodné kresby.
Michal Antonický „dotahoval“ vystřihovánky začínajících autorů tak, aby měly solidní publikovatelnou kvalitu. Totéž platilo o rané tvorbě Pavla Skokana. Ten se dočkal svého prvního modelu v ábíčku dne 8.1.1991, kdy vyšlo číslo 9/35 a v něm zelený silniční kamión LIAZ 100.47 v měřítku 1:32. Michal Antonický Skokanovu konstrukci vybarvil a vytvořil návodnou kresbu dle standardů ABC. V úvodním textu k modelu čteme: „Konstrukci vystřihovánky pro vás připravil Pavel Skokan z Čepiroh u Mostu.“ Autor model dokonce výtečně doplnil o kontejnerový návěs NK 342824. V měřítku 1:32 ho ale v redakci odmítli pro svoji velikost. Nakonec se našlo řešení – zmenšit model kamiónu i návěsu na měřítko 1:43. Zmenšený LIAZ vyšel tedy znovu v č. 21/36 a návěs v č. 22/36.

Druhým modelem P. Skokana s doladěním M. Antonického byl autoveterán Bugatti T50 v měřítku 1:32, který jsme nalezli v ABC č. 4/36. Tento model vyšel rovněž v samostatném výtisku vydavatelství Pressfoto-ČTK v r. 1993, zde byl ovšem přepracován a zvětšen na M 1:24.

S Pavlem Skokanem vytvořil Michal Antonický velkou sérii modelů techniky, především závodních vozů. Na obrázku vidíte P. Skokana před soutěžním vozem BMW M3 EVO 2,5I stáje Bervid a pro srovnání fragment vystřihovánky této předlohy, která vyšla v ABC č. 16/38 (foto z archívu P. Skokana).
Další doménou Pavla Skokana se stala letadla. V té době jich v ABC mnoho nevycházelo – v ročnících 30, 32 a 34 nevyšlo ani jedno letadlo, v ročnících 31 a 35 jediné. Zaoblené tvary aeroplánů, nesnadné pro konstruktéry, P. Skokana neodradily a přiměl ke spolupráci na nich i automobilového specialistu M. Antonického. Na další unikátní fotografii vidíme oba autory při práci na vystřihovánce bombardéru z 2. svět. války Vickers Wellington Mk I.c, který nese nový autorský kód Pavla Skokana SK 001 (model vyšel v č. 23/37 a v reedici v č. 11 a 12/49).
Oba autoři jsou dosud podepsáni pod šesti letadly a třemi vrtulníky. Tvůrcem sedmého, dosud nejnovějšího letounu (dopravní Boeing 777-200 v barvách American Airlines) je jen Pavel Skokan (SK-014, vyšlo v č. 11/50).

Pavel Skokan byl rovněž propagátorem moderní technologie a poprvé použil počítač při tvorbě modelu dieselové „pomerančové“ lokomotivy T 679.020 ve velikosti H0 (SK-008, č. 6/41). Byl to právě P. Skokan, kdo přivedl M. Antonického k počítačové tvorbě a spolupracuje s ním dodnes ve vydavatelství Mega Graphic.

Michal Antonický dosud jen pro ABC vytvořil téměř 100 vystřihovánek a na dalších více než šedesáti se autorsky podílel (vybarvením konstrukce, vytvořením návodné kresby apod.), výtvarně spolupracoval i na pěti hrách z ábíčka. S Pavlem Skokanem, který je dosud podepsán jako autor či spoluautor pod více než 50 modely v ABC, se mu podařilo skloubit počítačovou kresbu s papírovými modely a dotáhnout ji k náročným a propracovaným maketám.



Stručnější verze tohoto textu vyšla v ABC č. 4/50. Za spolupráci velmi děkuji pánům Michalu Antonickému a Pavlu Skokanovi.


Příště: Portrét Ladislava Badalce.