Papírová archeologie aneb Historie vystřihovánek v ABC - 25 | Ábíčko.cz

Papírová archeologie aneb Historie vystřihovánek v ABC - 25

Papírová archeologie aneb Historie vystřihovánek v ABC - 25
Sdílej
 
Vítejte již u 25. pokračování našich toulek papírovou minulostí ABC. Čeká nás 22. ročník, který vycházel od září 1977 do srpna 1978.

22. ročník – R. Vyškovský – všestranná inspirace pro modeláře

Náklad dosahuje 190 000 výtisků každých 14 dní a přitom nestačí uspokojit všechny zájemce – výmluvný důkaz naprosto výjimečného postavení tohoto časopisu v tehdejší době (nejen) u mládeže.
Časopis pokračuje ve své úspěšné obsahové linii, oproti předchozím ročníkům zmizel román na pokračování, čímž se získaly strany navíc. Tři dvojlisty „déček“ na pevnějším papíru zůstávají pod obálkou. Po mdlé Karibské perle přichází nový sci-fi komiks na zadní straně z pera Václava Šorela a štětce Františka Kobíka nazvaný Vzpoura mozků. Vzpírám se označit toto dílo přímo za „kultovní“, ale příběh o boji lidí s roboty je zajímavý, zde se objevující hvězdolet Prométheus je dodnes oblíbeným papírovým modelem a seriál se dočkal dokonce pokračování v hned následujícím ročníku ABC. Navíc k akčnímu komiksu přibyl ještě jeden uvnitř časopisu, dobrodružně historické Příběhy psané střelným prachem Vlastislava Tomana. Kresba známého komiksového kreslíře Miloše Nováka má svůj styl, ovšem nepřitahuje tolik, jako líbivá tvorba Kobíkova.

Jako děti jsme dosti „baštili“ především „déčka“ s vystřihovánkami a také vkládané přílohy, které jsou dnes běžné, ale tehdy – to byly opravdové dárky: propisot v č. 6, měkká modrá gramodeska na způsob desek z ruského časopisu Kolobok z č. 12 (na desku se vešel zpěv ptactva a žab, ukázka tehdejších elektrofonických hudebních nástrojů a hlasu robotů a na druhou stranu pohádka v podání Jiřiny Bohdalové), reklamní

samolepky kosmetického zboží a nálepky z krabiček od zápalek v č. 15 nebo nažehlovací rytíř Vítek z č. 20. Dnes se nad některými přílohami musíme pousmát, viz např. kousek barevného filmu vložený do čísla 1/22 – jde zjevně o zbytky z barrandovské střižny. Za léta sledování a sbírání ABC jsem nashromáždil vícero těchto filmových pásků, každý je jiný a na každém je jiná scéna z filmu – v tom lepším případě s českými herci, ty ostatní jsou dnes nic neříkající (anebo vám něco říkají? Viz dvě ukázky).

Ročník 22 se dosti zaměřil na výchovu modelářů, což bylo výtečné: Pokračuje ilustrovaný Receptář modeláře a kutila střídaný s modelářskými monografiemi. V číslech 1-6 vyšel (po třech letech) velký kurz papírových modelářů. Arch. Richard Vyškovský zde uveřejnil rozsáhlý seriál s názvem Jak lepit a sestavovat déčka ABC, který je pro začínající modeláře aktuální dodnes. Domácí kolejiště R. Vyškovského s vlastnoručními stavbami skansenu je legendární a pan architekt zúročil své zkušenosti a poznatky do dalšího didaktického seriálu, který vyšel v číslech 20-22 a 24. Zabýval se v něm tvorbou domácího kolejiště, terénu, doplňků a začleňováním modelů ABC. R. Vyškovský byl v té době univerzálním papíro-modelářským tvůrcem a učitelem, nabídl svou práci i automodelářům v podobě stavby tribuny, startu a cíle k autodráze (č. 7-9/22, viz dále).
Skansen ABC z dílny R. Vyškovského (a díky taktovce redaktora Martina Pilného) je od 18. ročníku nejpůsobivějším, nadčasovým a dlouhodobě nejhodnotnějším seriálem modelů v ABC. Modely skansenu ve 22. ročníku jsou zajímavé tím, že jsou všechny tématicky zaměřeny na Slovensko a tamní krásnou a vzácnou lidovou architekturu.
Modeláři se dočkali pokračování skansenu v čísle 3/22, kde vyšly dvě dřevěnice ze Slovenska – usedlost z Oravy a goralské stavení (tj. horské stavení rovněž z této oblasti). Architekt Vyškovský neopomenul své modely doplnit informacemi o předloze, aby se modelář národopisně vzdělával. Obě stavby zabírají necelé dvě strany, a tedy i malí modeláři si mohli rychle postavit „hezkou chalupku“.

Slovenský skansen pokračuje v č. 14/22, a to dřevěným kostelíkem z Ladomírové, což je obec na východě Slovenska. Velmi vzácný řeckokatolický kostel sv. Michala pochází z r. 1742, má zajímavé členění se třemi částmi – věžemi a je postaven bez jediného hřebíku! Model půvabného kostelíku měl štěstí, na rozdíl od jiných staveb skansenu, které vyšly kdysi jen jednou, vyšel dokonce 3×, ještě v č. 13/36 a 17/40.
Hned v následujícím čísle 15/22 vychází drobná stavbička, zvonice v Hronseku, nedaleko Banské Bystrice. Půlstránkový modýlek patří rovněž k nejčastěji vydávaným, reedici jsme nalezli v č. 17/33 a 13/39.
A nyní vzhůru do Čičman. Kde že to je a co tam? Viz velký článek Martina Pilného v čísle 23/22, je to doslova malovaná vesnice. Je nejvýše položenou vískou v žilinském okrese a najdete tu jednu „perníkovou chaloupku“ vedle druhé, což je naprostý unikát. Není divu, že tento skvost neušel pozornosti architekta Vyškovského, výsledkem čehož je model dvou malovaných srubových staveb v témže čísle, 23/22. Po šesti letech se Čičmany dočkaly reedice v č. 24/28.

Tolik zajímavý, čistě slovenský skansen ve 22. ročníku ABC. Ovšem u staveb Richarda Vyškovského ještě zůstaneme. V čísle 19/22 najdeme rybářskou baštu, což byla stavba tehdy aktuální, tedy reklamní, zvoucí na tradiční potravinářskou výstavu EX Plzeň 1978. Model bašty znázorňuje restauraci na výstavišti. Stavba je zajímavě členitá a rozhodně nejde o nějakou běžnou hospodu.

Železniční modeláři tehdy opravdu měli z čeho vybírat, kromě staveb skansenu se dostalo i na soudobou stavbu. Anketa z předchozího ročníku ABC ukázala, že si čtenáři-modeláři přejí model budovy moderního nádraží. Stalo se, redakce vyslyšela toto přání (ona anketa byla opravdu funkčním a dotaženým projektem plnícím svůj účel!) a R. Vyškovský byl osloven s požadavkem na zpracování takového modelu. „Modelu stálo modelem“ nádraží v Ostravě-Vítkovicích a našli jsme jej v č. 6/22. Model je poměrně rozsáhlý, zpracovaný na více než třech stranách, ale díky moderní „krychlovité“ architektuře jej zvládnou i začátečníci. Reedice se pod názvem „Velké moderní nádraží“ objevila o 11 let později v sešitu Déček č. 6 (listopad 1988).

Jak již bylo zmíněno výše, automodeláři dostali po téměř třech letech (po depu k autodráze v 19. roč.) velký příspěvek v podobě modelů tribuny (č. 7 a 8/22), startu a cíle k autodráze (č. 9/22) v měřítku 1:32. Jde o rozsáhlý projekt zabírající 7 stran vystřihovánky, navíc objekty startu a cíle využívají celkem 11 krabiček od zubních past a ústní vody, což je nápad možná trochu úsměvný (a výchovný), ale dobře fungující, pokud vás shánění vhodných krabiček neodradí. Pestré krabičky řeší všudypřítomné reklamy na závodišti a šetří spoustu stran vystřihovánky a práce. Barevné obrázky díla nalezneme v č. 13/22 a dokonce s vějičkou, že se pro začátek dalšího ročníku připravuje nové depo k autodráze v měřítku 1:32. Bohužel, realizace jsme se nedočkali...

R. Vyškovský rovněž pro automodeláře připravil model závodního vozu formule Can-Am, Porsche 917/10 (vyšlo v č. 22/22), který lze použít jako karosérii k autodráhovému podvozku anebo vypracovat papírový model celý, i s koly. Nutno poznamenat, že toto papírové autko mne příliš neuchvátilo, oproti veleatraktivní předloze s dravým designem je model rozměrově neproporcionální, příliš vysoký, úzký a ne moc vzhledný – zřejmě proto, aby se pod kapotu vešel autodráhový podvozek. Jako kluk jsem jej alespoň osadil mohutnějšími akčními koly z vozu formule 1 (viz foto modelu – omluvte nevalnou kvalitu, je starý téměř 28 let). Modré porsche se startovním číslem 22 (= číslo ročníku) vyšlo ještě jednou o téměř 7 let později, v č. 17/29. Něco pro papírové badatele: Na tento model autor zapomněl dát svůj typický kód VY-1.xx.

Jak vidno, modely arch. Richarda Vyškovského byly všestranně inspirující pro modeláře rozličných oborů. A to jsme ještě nezmínili všechno, příště si povíme mj. o nové sérii roztomilých figurek v národních krojích, které lze použít např. pro originální papírový betlém.

Na shledanou u knihovny plné abeceček se těší,