Papírová archeologie aneb Historie vystřihovánek v ABC - 27 | Ábíčko.cz

Papírová archeologie aneb Historie vystřihovánek v ABC - 27

Papírová archeologie aneb Historie vystřihovánek v ABC - 27
Sdílej
 
Dnes uzavřeme a vrátíme do archívu krabici s 22. ročníkem ABC (1977-78). Ještě než tak učiníme, podíváme se na modely zavedené autorské dvojice Václav Šorel a František Kobík.

22. ročník – tvorba z dílny Šorel-Kobík-Velc

Bohužel, před několika týdny nás zastihla smutná zpráva, vynikající ilustrátor František Kobík už nic nenakreslí, opustil nás ve věku nedožitých 73 let.

Více informací o životě a tvorbě tohoto oblíbeného autora naleznete zde:
http://www.bohousek.cz/view.php?cisloclanku=2006061901
http://www.comics.cz/clanky/kobik-profil.html
http://www.papirovemodelarstvi.cz/forum/viewtopic.php?t=686
Jeho vystřihovánky tvořené s Václavem Šorelem protkávají i celý tento seriál, viz např.:
http://www.iabc.cz/scripts/detail.php?id=6184
http://www.iabc.cz/scripts/detail.php?id=6965
Jen doplním, že skvělé ilustrace Františka Kobíka ve své době mimořádně zvyšovaly atraktivitu ABC svou názorností a přitažlivým stylem. Ilustroval rovněž množství technických, návodových knih – kreslil tak, že kresba vás přímo lákala k provedení zobrazované operace či k výrobě modelu. Jen pro ABC připravil během dlouhých 25 let (od 15. do 40. ročníku) celkem 104 vystřihovánky, 5 her, nesčetně ilustrací a samozřejmě oblíbené komiksy, které doprovodily 16 ročníků ABC (!). Díky svému zaměstnání v AERU Vodochody, v AVII Letňany a spolupráci s leteckým specialistou Václavem Šorelem to byly především modely letadel, házedel a kosmické techniky, které jsme od této dvojice nacházeli na stránkách ABC – bylo jich dohromady 56. Za všechny jmenujme dodnes velmi atraktivní model přistávacího modulu mise Apollo 11 z 16. ročníku, více zde: http://www.iabc.cz/scripts/detail.php?id=6634

A jsou to právě modely kosmické techniky, se kterými se po více než roční pauze setkáváme hned v 1. čísle 22. ročníku (9.9.1977). Vyšla zde družice Sputnik 3, jednoduchý půlstránkový model o 12 dílech. Ovšem atraktivita modýlku byla podpořena výborným nápadem – čtyři umělé družice, které byly nachystány pro tento ročník ABC, bylo možno zavěsit do závěsného „mobilu“ na způsob rybiček. Družice se tak mohly vznášet v našich dětských pokojících na silonových vlascích, což je jistě zajímavější a pro kosmolety přirozenější forma, než je šoupnout do vitríny. Ovšem je nabíledni, že modely více trpěly prachem a tím, že do nich sem tam někdo vrazil. Nápad to byl přesto výtečný a pro kluky jak dělaný. Nebyla to jediná modelářská novinka v prvním čísle nového ročníku – další bylo první dioráma pro plastikové modeláře (viz dále).
Prakticky stejný Sputnik 3 vyšel později coby předělávka z dílny Jaroslava Velce v rámci série Muzeum kosmonautiky v čísle 10/26 a ještě jednou v r. 1987 v sešitu Déček č. 4 věnovaném kosmickým objektům – ovšem zde jsou uvedeni autoři Šorel-Kobík, nikoli J. Velc.
Na další model do závěsné hračky ovšem museli malí kosmonauti čekat dlouhých 7 měsíců. Dočkali s až v čísle 15/22, kdy vyšel klasický kulatý Sputnik 1 – opět se zde setkáváme s ping-pongovým míčkem, který tvořil hlavní tělo modelu. Vystřihovánka samotná je opravdu skromná: 7 dílečků plus čtyři rovné dráty coby antény a zaříznuté kousky špejle jako jejich držáky. Je to zřejmě první případ v dějinách vystřihovánek, kdy je návodná kresba složitější a rozsáhlejší než samotná vystřihovánka. I tento Sputnik vyšel později v Muzeu kosmonautiky překreslen J. Velcem (v č. 3/26).
Kosmická visací hračka nabrala na obrátkách a už po měsíci (v č. 17/22) tu máme třetí model – orbitální sluneční laboratoř OSO1, která v té době již 16 let kroužila kolem Země a stále zpracovávala údaje o aktivitě Slunce. Jde opět o nesložitý model v duchu tradice dílny ŠOK, 19 dílů zabírá 0,6 strany.
No a do čtveřice, posledním avizovaným modelem byla francouzská družice vypuštěná sověty, SRET 1, která studovala a ověřovala technické podmínky družicových letů. Modýlek (5 dílů, 0,4 str.) vyšel v č. 22/22 a konečně jsme tak mohli zavěsit papírové kosmické soustrojí ke stropu pokojíka a občas do něho cvrnknout.

Ovšem na samém konci 22. ročníku a ke konci prázdnin 1978 dostali fandové kosmické techniky a sci-fi komiksu Vzpoura mozků do rukou atraktivní model, který avizoval pokračování tohoto úspěšného kresleného seriálu i v následujícím ročníku – hvězdolet Prométheus. Opět dobrý nápad, který byl už vyzkoušen v 18. a 19. ročníku s Malým bohem, jeho Vejcem a s „koníky“ astronautů Arta a Liny – kreslíř komiksu k němu vytvořil i papírovou trojrozměrnou ilustraci, model. To má velkou výhodu – díky stejnému kreslíři je zachován styl, charakter a věrnost modelu s „předlohou“ v komiksu. A naopak, model přispívá k přitažlivosti komiksu.
Prométheus je velká mezihvězdná válcová loď se třemi přistávacími moduly na svém povrchu. Model je proto složitější než předtím vydané „visací“ družice: skládá se z 52 fyzických dílů a zabírá 2,3 strany. Jako jediný z modelů kosmické techniky v ABC se dočkal dvou reedic, což svědčí o jeho oblíbenosti: ve velkém Speciálu 86 (zde byl ale model zmenšen) a v ABC č. 11/48.

Václav Šorel je znám jako dlouholetý propagátor plastikového modelářství. Toto jeho fandovství se promítlo i do novinky, která se objevila v 1. čísle 22. ročníku – první z nové řady diorám, kterými ABC chtělo přispět ke v té době rostoucí oblibě plastikových modelů. K tomuto novému nápadu se V. Šorel spojil s kreslířskou kapacitou, Jaroslavem Velcem, a z jejich hlav a rukou vzešlo dioráma pro plastikovou stavebnici letounu MiG-19 v měřítku 1:72, do kterého bylo možno usadit model z produkce Kovozávodů Prostějov. Na stránce je spodobněn výjev z letiště, v pozadí je nakreslen vzlétající MiG, prostorovost zvýrazňuje řídicí „budka“ a figurka mechanika (opět zde v návodu nacházíme typické závěrečné a letité doporučení V. Šorela na několikeré (!) přelakování modelu bezbarvým nitrolakem – na to pozor, u laku vždy méně znamená více. Obloha a tráva se skutečně nemusí lesknout). Dále je u návodu oznámeno, že jde o „první z řady čtyř diorám“. Ať počítám jak počítám, čtenáři se nakonec dočkali jen tří.
Další dioráma pro kluky, kterým byl blízký papír i plast, vyšlo v č. 16/22 a bylo určeno pro plastikové modely AVIA CS 199 a S 199, rovněž z Kovozávodů Prostějov. Scenérie nás zavádí na letecké učiliště 50. let minulého století, k předletové přípravě letounů. Dioráma je provedeno velmi zajímavě – obsahuje výjev před otevřeným hangárem s prokresleným vnitřkem, jedna ze tří figurek mechaniků dává zvednutým palcem pokyn směrem k plastikovému letounu k nastartování motoru. Sympatická je figurka (díl č. 5), která nepracuje, jen se znuděně opírá o vrata hangáru. V návodu je označena jako „zevloun“. U návodu je opět avizována řada čtyř obdobných papírovo-plastikových diorám.
Třetím a posledním výjevem je dioráma pro konverzi letounu La-5FN, kterou jsme našli v č. 23/22. Zavádí nás do let 2. světové války, na letiště u obce Zolná dne 17. září 1944, kdy zde přistály lavočkiny příslušníků 1. čs. samostatného stíhacího pluku, aby pod vedením tehdy štábního kapitána Františka Fajtla zasáhly do bojů v SNP. Nastoupená letecká jednotka vzdává čest státní vlajce, v pozadí je nakreslena řada lavoček. A jak provést onu konverzi plastikového lavočkina? ABC myslelo na všechno, plastikáři dostali v tomtéž ABC rovněž modelářskou monografii La-5FN v podání J. Velce, která zobrazuje jeden ze strojů patřící do zobrazované situace. Bylo tak možno vytvořit historicky věrný výjev.
Uvedená řada tří diorám zajímavě propojila papírové a plastikové modelářství, což byly tehdy mimořádně oblíbené koníčky. Plastikový model v prostředí diorámy prokoukne a je mu vdechnut život – opravdu výtečný nápad a podnět k bohulibé činnosti.

V. Šorel s J. Velcem jsou podepsáni také pod házecím modelem větroně Z-24 „Krajánek“ s imatrikulací OK-8586, který vyšel v č. 21/22.

V té době zvolna končil monopol dvojice ŠOK na výrobu modelů bojové techniky. Tím v pořadí devátým a předposledním byl „Bojovník za svobodu s. Lenin“, první sovětský tank z r. 1920. Poněkud tendenčnímu modelu z temné sovětské historie nebyla do vínku dána nadčasovost, populární nebyl asi nikdy, už pro ten svůj název a nesložité provedení. Vyšel v č. 5/22, zabírá 1,7 strany.

S tvorbou Václava Šorela a Františka Kobíka se pro dnešek rozloučíme modelem, pod kterým není F. Kobík podepsán, přesto styl kresby je nezaměnitelný - bateriový ventilátor Walter, papírový letecký hvězdicový motor z 30. let minulého století, který si můžete postavit na překližkový stojan, vybavit elektromotorkem MABUCHI, dvěma tužkovými bateriemi, plastikovou dvoulistou vrtulí a získáte stylový ventilátor pro letošní horké léto. Pod jistě zajímavým a inspirativním námětem je podepsán V. Šorel a Jiří Lekeš.

Produkce Ladislava Müllera je již v té době mnohem nižší, ve 22. ročníku vyšly jen dva jeho modely. Historický sovětský hydroplán Š 2 z 30. let minulého století vyšel v č. 11/22. Nedá se říci, že by tento model nebyl zajímavý. Je poměrně členitý a jak je u L. Müllera zvykem, s vypracovaným kokpitem (samozřejmě, na dnešní dobu dosti jednoduše a stylizovaně). Je zpracován v přibližném měřítku 1:48, zabírá necelé dvě tiskové strany a nese autorský kód ml-29. A jako vždy u modelů tohoto autora malý povzdech: kdyby byl trošku jemněji a pečlivěji nakreslen, neměl by chybu!

Druhou prací L. Müllera byl železniční model, motorový vůz M 131.1 v měřítku H0, který vyšel v č. 15/22 (je zde poznámka, že autorem schematické kresby je Jiří Lekeš). Model nese kód ml-28 a zobrazuje tehdy aktuální vůz jezdící na trase Chrást u Plzně – Radnice u Rokycan, což je napsáno i na samotném modelu. Těžko říci, proč byla vybrána právě tato trať...?

Závěrem připojuji seznam dalších vystřihovánek z 22. ročníku ABC, který dokladuje široký záběr vystřihovánek a zajímavé činnosti pro kluky i holky, malé i velké:

Diorámata a prostorové obrázky:

- Anatomie kapra – č. 8/22, autorka M. Doubravová. Rozkladný obrázek - díly se lepí na kresbu v časopise.
- Neandertálci na Spiši (před 100 000 lety) – č. 12/22, další z řady pohledů do dávnověku dr. Josefa Beneše a Jaroslava Drahokoupila.

Vystřihovánkové hračky:

- Stereokukátko – č. 1/22, reedice z čísla 6/21, ovšem jen nevybarvený střih. Doplněno o stereoskopické, zdvojené fotografie.
- Měřítko EMGETON – č. 1/22, autor M. Klomínek - multifunkční papírová pomůcka, která kromě rozličných měření dovoluje vlepit barevné diapozitivy a promítat je v diapromítačce.
- PAP 15 – papírový protihráč – č. 4/22, výtečná a geometricky promyšlená hříčka Miroslava Koláře. Prohraje ten, kdo smaže poslední z 15 znaků, tedy „zhasne poslední žárovku“ na panelu papírového computeru. Genialita hračky spočívá v přepínači, díky kterému můžete hrát s počítačem nebo s kamarádem.
- Kvarteta dobrých hospodářů – č. 9/22, karty s výchovnými kresbami Edity Plickové.
- Dárková taštička pro maminku (k MDŽ) – č. 12/22 – nevybarvený střih Marty Abrahámové.
- Velikonoční vajíčka netradičně – č. 14/22. Místo kraslic si vyrobte roztomilá zvířátka. Oboustranný tisk uší, tlapek a dalších „součástek“ dovoluje sestavit celkem 8 zvířátek z vajíček. Zajímavý velikonoční nápad připravili Martin Pilný a Edita Plicková, reedice vyšla v č. 13/33.
- Souhvězdí severní oblohy – č. 15/22. Po pěti a půl letech se Miroslav Kolář opět vrátil k otáčivé pomůcce na určování souhvězdí, tentokrát ji však zmodernizoval a vybavil plochou baterií a žárovkou. Propíchnutá místa na otáčivé mapě vám budou svítit jako hvězdy nad hlavou. Reedice vyšla přesně o 3 roky poději, v č. 15/25, další verze mapy téhož autora pak v č. 20/29 a mírně upravena ve velkém Letním speciálu 89.
- Panenka pradlenka Milona – č. 19/22, dnes již neaktuální pomůcka pro hospodárné používání pracích prostředků v podobě postavičky, kresba E. Plicková.
- Loutka klauna v šesti variantách – č. 21/22.
- Prázdninová ruleta – č. 22/22, vystřihovánka hry, kresba Vojtěch Kubašta.
- Gazela – č. 3/22, pokračuje série Zoo ABC Boženy Hrubé, která začala v předchozím ročníku. Řada zvířátek byla veliká:
- Tučňák – č. 7/22;
- Pelikán – č. 8/22;
- Žirafa – č. 10/22 (reedice v č. 7/45, ovšem zde je vystřihovánka špatně vytištěna, chybí kousek dílu č. 2);
- Gepard – č. 13/22 (reedice v č. 22/44);
- Klokan – č. 17/22 (reedice v č. 3/45);
- Panda – č. 20/22 (reedice v č. 21/44)
V podobném duchu startuje nová řada Trofejí ABC, rovněž od B. Hrubé – není spodobněno celé zvíře, ale jen hlava určená pro zavěšení na stěnu pokojíka či klubovny. Jako první vyšel levhart v č. 16/22.

Určovací kotouče:

- Kondiciogram – č. 2/22 (dodatek a upřesnění v č. 5/22). Redaktor pro techniku Rudolf Baudis připravil zajímavou pomůcku, se kterou můžete zjistit, které dny máte kladné (aktivní), které záporné (pasivní) a které na rozhraní, tedy kritické, nejhorší (ehm, není nad to ráno zjistit, že den má být kritický, a svým jednáním si ho takovým opravdu udělat).
- Tvrdost nerostů – č. 10/22;
- Odkud-kam-kolik v ČSSR – č. 17/22. Kilometrážový kotouč pro určení vzdáleností mezi městy, kresba F. Kobík.
- Dary kubánské přírody – č. 19/22;
- Časová pásma a datumová hranice – č. 21/22, další ze zajímavých nápadů M. Koláře – pohled z kosmické stanice, vidíme, kde je na Zemi den a kde noc a jaký je časový posun.

Ano, stejně jako v předchozím byla i v tomto ročníku bohatost a pestrost vystřihovánek veliká, vybrat si mohl každý a také roste podíl dalších autorů – už to není jen tvorba R. Vyškovského, dvojice ŠOK či L. Müllera. Příště nás čeká zbrusu nový, již 23. ročník ABC. Na shledanou se těší,