Papírová archeologie aneb Historie vystřihovánek v ABC - 30 | Ábíčko.cz

Papírová archeologie aneb Historie vystřihovánek v ABC - 30

Papírová archeologie aneb Historie vystřihovánek v ABC - 30
Sdílej
 
Dospěli jsme již do 30. dílu našich vystřihovánkových dostaveníček nad stránkami časopisu ABC. Dnes dolistujeme jeho 23. ročníkem, který vycházel v letech 1978-79.

23. ročník – velké diorámy a drobné unikáty


Než tento ročník zaklapneme a vrátíme do archívu, musíme zmínit dva rozsáhlejší a dodnes ceněné projekty, které se zde objevily. Na obou se podíleli špičkoví autoři, arch. Richard Vyškovský a akademický malíř Karel Toman, a částečně též další vynikající kreslíř Přemysl Kubela. První dílo spadá do husitských dob, kdežto druhé nás zavádí mezi indiány a „modrokabátníky“.

Nejprve v číslech 6, 7 a 13/23 vyšly vystřihovánky figurek Karla Tomana zobrazující na čtyřech stranách bitvu u Ústí nad Labem – křižáky, husity a umírající bojovníky (toto dioráma je snad nejsmutnější vystřihovánkou vydanou v ABC. Figurky zpodobňující mrtvé či těžce raněné vojáky a koně v č. 13/23 se běžně nevidí a jsou trochu drásavé – ovšem víme, že historie lidstva se, bohužel, v drtivé většině skládá z válek). Kresba je na vysoké profesionální úrovni, dojem kazí jen ne vždy dokonalý tisk a také jistá modelářská nepraktičnost – figurky K. Tomana mají dlouhé tenké zbraně, koně cválají na křehkých nohách. S papírovými figurkami je proto třeba pracovat velmi obezřetně a promyšleně je zpevnit.
Vřava figurek byla paralelně doplněna o působivý husitský vůz v podání R. Vyškovského, jenž vyšel v č. 12 a 13/23. Dřevěný bojový vůz může být zaplachtován a je navíc doplněn o koňské trojspřeží, o dělo („tarasnici“), prapor a „taras s berlú“. Vystřihovánka R. Vyškovského obsahuje postavičky koní a vojáků, kresbou ale poněkud nekoresponduje s rozvláčnějším stylem K. Tomana – Tomanovy figurky mají více črtané obrysy, kdežto postavičky R. Vyškovského mají pevné „josefoladovské“ tvary.
Husitský vůz byl vydán ještě jednou, a sice ve velkém speciálu Zima’89, což jsme jako modeláři velmi ocenili díky vynikající kvalitě tisku. Vystřihovánka ve speciálu je navíc doplněna o další figurky bojovníků od Přemysla Kubely, jehož pojetí se více blíží kresbě R. Vyškovského.
Závěrem lze jen konstatovat, že dioráma husitského vozu s figurkami bojovníků je vynikající didaktickou pomůckou, která s časem vůbec neztrácí na kvalitě, nemluvě o spoustě doplňkových dějepisných textů doprovázejících toto dílo v ABC.

Vzápětí se v ABC rozjel další náročnější projekt, tentokrát indiánský. Opět ve třech ábíčkách (č. 21-23/23) vyšly čtyři strany figurek z ateliéru Karla Tomana: indiáni a vojáci americké armády, civilní obyvatelstvo indiánské vesnice, bizoni a lovci. Zároveň v č. 22/23 vychází model velkých a pestrých příbytků prérijních indiánů, stanů tee-pee, z pera a štětce Richarda Vyškovského. Vystřihovánka obsahuje také totem a střihy na další stany, takže modelář si mohl vyrobit celou indiánskou vesnici s vlastnoručním vybarvením. Stany se dočkaly dokonce dvou reedic, nejprve o 10 let později v č. 22/33 (déčka toto ABC chápu jako redakční žertík či snad drobné ulehčení práce – nejen, že přesně po deseti letech zopakovali tee-pee, ale rovněž překreslenou hru Claim a Eldorado, rovněž původně vydanou v č. 22/23). Tee-pee pak ještě vyšlo v č. 15/47 (s trochu násilně počeštěným názvem „týpí“) a má zde nejlepší tisk, ovšem je na dosti tenkém papíru. 2. a 3. vydání neobsahuje zmíněné střihy na další stany.
Indiánský projekt se přelévá až do následujícího ročníku, kde v č. 6/24 vychází velký model pevnosti Fort Red Rose. Ovšem nejde o klasickou vystřihovánku R. Vyškovského, ale o dřevěnou stavbu s papírovými doplňky. Redakce ABC nedávno uvažovala o reedici tohoto neběžného modelu, ale nakonec od svého záměru upustila pro opravdu značné a finančně dosti nákladné množství nepapírových materiálů, které může běžného papírového modeláře odradit od stavby.
Tím bylo téma indiánů tehdy naplněno a na čas uzavřeno. Po deseti letech byl model tee-pee vzkříšen v č. 22/33 a oživen figurkami indiánů z indiánského tábora od Přemysla Kubely (č. 23/33) a další reedicí – loveckou kánoí Algonkinů z téhož čísla 23/33 od R. Vyškovského, která původně vyšla v č. 14/32 a nyní byla zmenšena na měřítko 1:32, aby velikostně korespondovala se stany a figurkami. Indiánskou kocábku, tentokrát v původní velikosti (cca 1:21), jsme našli o letošním „indiánském létě“ v ABC již potřetí (č. 14/51, drobná oprava vyšla v č. 16/51).

Jak možná tušíte, opět nám zbývá několik modýlků známé autorské dvojice Václav Šorel a František Kobík.
U příležitosti 60. výročí konce první světové války vydala dvojice ŠOK zajímavý malý model válečného stroje, známého a vůbec poprvé ve válečné vřavě nasazeného tanku, kterým byl britský Mark I, s obludnými pásy obepínajícími celý bokorys stroje. Jednoduchý tančík vyšel v č. 3/23 a zabírá jen necelou stránku v časopise. Je totiž zpracován do měřítka H0 (1:87) a je to po mnoha letech vůbec poprvé, co autoři uvedli u svého modelu měřítko. V návodu se píše, že jej mohou použít i železniční modeláři (ovšem muselo by to být tématicky dosti vyhraněné kolejiště, aby v něm tento předvěký tank našel své logické místo, česká krajinka s tunely a nádražíčkem asi nebude to pravé). Autoři už léta stále a stále nabádají nebohé malé modeláře, aby si model zničili „několikerým přelakováním bezbarvým nitrolakem“ – prostě zvyk je železná košile. Naštěstí už jsou v té době vystřihovánky vydávány na kvalitnějším papíru, který trochu toho vlhkého nánosu snese. V tomto případě ale méně vždy znamená více! Celkově je tančík v malém měřítku nakreslen přitažlivě a jako malá krabička působí dobře. Byl vydán i v reedici v č. 10/30 (bylo jen přepracováno označení dílů). A ještě jedna douška pro archiváře, tento model tanku je desátou a poslední vystřihovánkou bojové techniky dvojice ŠOK. Jejich tvorba se již zaměřuje téměř výhradně na jednoduché modely letadélek a kosmické techniky.

V čísle 9/23 nacházíme něco, co bychom při troše dobré vůle mohli nazvat „protoplazmou miniboxů“. Pod názvem Letištní technika 1 zde vyšly tři malinké krabičkovité modely dvojice Šorel-Kobík: dvoje pojízdné schody a jeden pojízdný agregát, vše žluté s červenými nápisy Československé aerolinie a ČSA. Ideou těchto vystřihovánek bylo posadit je na modelovou letištní plochu a doplnit tehdejší plastikové modely dopravních letadel, konkrétně IL-18, v měřítku 1:100 – ano, jsou tu první „pra-miniboxy“.
Nápad zjevně předběhl svoji dobu anebo se autorská dvojice prostě nezakousla do pořádné série nejen letištní obslužné techniky, jelikož vyšlo pouhé jedno jediné pokračování tohoto nápadu – letištní technika 2 byla vydána v č. 16/23 a přinesla autobus ČSA a elektrický vozík. Na éru „pravých“ miniboxů arch. Milana Weinera jsme si museli ještě 10 let počkat...

Doménou dvojice ŠOK byly v té době především nesložité modely kosmické techniky. První výročí letu našeho kosmonauta Vladimíra Remka bylo v ABC oslaveno papírovo-modelářsky, což je jen dobře. Nejprve jsme v čísle 11/23 našli model orbitálního komplexu Sojuz 28 – Saljut 6 – Progress 1, kosmické laboratoře s připojenou dopravní a nákladní lodí. Model ctí jen základní tvary složitého soulodí a je zpracován na necelé dvoustraně. Byl vydán rovněž v reedici v sešitu Déček č. 4 v listopadu 1987, kde je ovšem přepracováno značení dílů.
Dalším „oslaveneckým“ a tehdy aktuálním modelem byla první československá umělá družice Země, Magion, která byla vypuštěna na oběžnou dráhu v říjnu 1978 a byla určena ke studiu kosmického protoru, MAGnetosféry a IONosféry – odtud název družice. Model je jednoduchá krabička s několika díly na povrchu a jako všechny modely dvojice ŠOK je určena nejmenším modelářům-kosmonautům. Přepracovanou jsme ji nalezli také v sešitu Albatros Kosmická tělesa z r. 1986.

Už víme, že Václav Šorel nespolupracoval jen s Františkem Kobíkem, ale i s vynikajícím ilustrátorem nejen letecké techniky Jaroslavem Velcem. Jejich společné dílko nabádající modeláře k proběhnutí na čerstvém vzduchu vyšlo v ABC č. 15/23, šlo o jednu z vůbec nejvydávanějších vystřihovánek v ABC, házecí model školního větroně LF 109 Pionýr s imatrikulací OK-4166. Tento klasický větroň z konce 50. let minulého století vyšel v ABC znovu o 5 let později v č. 15/28, dále ve velkém speciálu Léto’87 a ještě v č. 14/45 (zde je model zmenšen o formát, z A4 na A5), nepočítaje reklamní upoutávky na druhé straně obálky ABC č. 15 a 16/46 a na poslední straně obálky č. 6/47, kde je vystřihovánka zminiaturizována na délku letounu 31 mm a zrcadlově převrácena.
Další házecí, bleděmodrý kluzák s pionýrským názvem Vlaštovka vydal V. Šorel s F. Kobíkem v ABC č. 21/23. Vydávání kluzáků a rozličných házedel bylo sympatické – nezbedný klouček jednak posílil svého tvořivého ducha a na venku pak docílil nesrovnatelně lepších létacích výsledků a kvalitnější zábavy než jen s obyčejnou vlaštovkou složenou z listu papíru. Navíc si osvojil fyzikální principy létání.

Modely autoveteránů Ladislava Müllera byly již zmíněny v předminulém povídání. Všimněme si ještě jednoho jeho nenápadného výtvoru, kterým byl modýlek anonymního soutěžního motokrosového motocyklu z č. 10/23 (autorský kód ML 32). Ano, jde o vůbec první model motocyklu vydaný v ABC. Vystřihovánka zabírá jednu stránku, měřítko není uvedeno a kresba je „tradiční“, tedy trochu neumělá, díly jsou doslova poházeny po ploše. Přesto se L. Müller stal v ABC prvním autorem, který si na nejednoduchou konstrukci vratkého jednostopého vozidla troufl.

Unikátní modýlek automobilu byl publikován v ABC č. 19/23. Autor Vladimír Kovářík (pravděpodobně jde o téhož autora, který v nakladatelství Albatros vydával papírové modely hradů a pražských architektonických památek – neověřeno) zde vydal svůj jediný model v ABC, bleděmodrou „kachnu“ Citroën 2 CV. Model v (neuvedeném) měřítku 1:35 zabírá půlstranu a vyznačuje se originálně vyřešeným pérováním – spodní plocha podvozku držící zadní kola je vyhnuta do oblouku a díky pružnosti papíru model péruje obdobně divoce jako skutečný vůz řízený jeptiškami v komediích s Louisem de Funésem.
Tento Citroën byl a dosud je natolik populárním vozítkem, že i v ABC dostal prostor celkem 4× – verzi safari připravil L. Müller do čísla 21/25, Michal Antonický vytvořil hned dvě kreace – zelenou v M1:43 jako vlepovanou přílohu do čísla 10/34 (vydáno rovněž ve slovenském časopise Elektrón + Zenit č. 12/91) a červenou v M1:32 v č. 17/46.

Závěrem připojuji seznam dalších vystřihovánek z 23. ročníku ABC:

Vystřihovánky a vystřihovánkové hračky:
Pokračuje série figurek v lidových krojích R. Vyškovského (podrobněji zmíněno ve 26. části naší Archeologie). Ve 23. ročníku vyšly tyto figurky:
- Cérečka a synek z Valašska – č. 3/23 (reedice v č. 3/38 a 20/46);
- Děvče z Poličska a chlapec z Litomyšlska – č. 16/23 (reedice v č. 11/38 a 26/46).

Další vystřihovánky a náměty pro činnost nejen vystřihovací:
- Dárek k MDŽ – č. 11/23, ozdoby na nádobky od Edity Plickové;
- Ufík Alfa – č. 13/23, házedlo vyluzující při letu něco jako zvuk motoru zkonstruoval vynikající konstruktér Jiří Konvička a jeho papírové části zkreslil R. Vyškovský;
- Stolní kopaná – č. 14/23, mohutná konstrukce herního zařízení od J. Konvičky s fotbalisty nakreslenými F. Kobíkem;
- Kostky – kroje různých národů – č. 17 a 18/23, skládanka pro nejmenší od Martina Pilného a kreslířky Edity Plickové. Hříčka vyšla i v sešitu Déček č. 9 v říjnu 1989;
- Gramofon z papíru a obal na gramodesku přiloženou do časopisu – č. 18/23. Střih na papírový, prstem poháněný „soustruh“ na gramodesky přinesl do ABC Miroslav Kolář, obal na gramodesku ilustroval Vladimír Renčín.

Pokračuje série Zoo ABC Boženy Hrubé:
K této sérii vydala autorka v č. 2/23 stavby k Zoo ABC – sympatický doplněk k sérii vystřihovánek zvířat. Lze postavit domeček, krmítko a ohradu a sestavit tak svou zoologickou zahradu. Další zvířátka vydaná ve 23. ročníku:
- Kachnička mandarínská a stromy – č. 5/23 (reedice v č. 22/44);
- Krokodýl – č. 10/23.
A pokračuje i řada Trofejí ABC:
- Zubr evropský – č. 15/23.

Určovací kotouče:
- Zobonosky – č. 3/23;
- Barevný kód hodnot odporů a kondenzátorů – č. 4/23. Jako studentík elektrotechnické průmyslovky a radioamatér jsem tuto šikovnou pomůcku používal po mnoho let. Není bez zajímavosti, že ji na námět J. Škrdlanta nakreslil R. Vyškovský;
- Naše kachny (verze 2) – č. 8/23 (první kotouč s našimi kachnami vyšel v č. 7/19);
- Naše hálky – č. 12/23;
- Naše slunéčka – č. 20/23.

Příště otevřeme krabici s již 24. ročníkem ABC. Do té doby na shledanou!