Již poosmé se v německém Zwickau konala akce nazvaná International Trabi Treffen - největší setkání příznivců zbožňovaného a zatracovaného duroplastového zázraku - dnes již legendárního trabanta. Autíčka, jehož sláva dosahuje v zemích ležících mezi bývalým Sovětským svazem a padlou železnou oponou věhlasu Volkswagenu brouka. Trabi je prostě kultem. A protože Trabi Treffen opravdu stojí za vidění, rozhodli jsme se do Zwickau vypravit a přenést část trabantího světa do ábíčka. 23. června brzy ráno jsme tedy nastartovali trabiho a rychlostí blížící se závratným 90 kilometrům v hodině vyrazili směr severozápad.
ÚPLNĚ MALÝ A ÚPLNĚ VELKÝ
Trabant bezesporu patří do kategorie malých automobilů. Jednoduchá konstrukce karoserie jej umožňuje bez problémů ještě více zkrátit nebo naopak prodloužit. Ve Zwickau byly k vidění dva extrémy - maličký trabi vzniklý posunutím zadní nápravy těsně za přední sedačky a neuvěřitelných 13,11 metru dlouhý kabriolet.
INTERNET
Trabantí stránky na Seznamu: http://www.seznam.cz/Veda/Technika/Motorova_vozidla/Automobily/Trabant
Mini klub: http://www.mini.cz
Hezká stránka o Mini http://mini.host.sk
Brouk klub http://www.vwbroukklub.cz
2 CV klub http://home.t-online.de/home/cz.2cv.club
Historie 2 CV http://home-1.worldonline.cz/~cz102141/RAM.html
Město trabantů
Autíčko krásně šlapalo a za čtyři hodiny jsme byli na místě. Zatímco během celé cesty bývalým východním Německem jsme neviděli ani jednoho trabanta, ulice Zwickau jich křižovaly desítky. Všechny děti, které jsme potkávali, na nás mávaly s prsty do V - tohle město trabanty miluje.
To jsme ještě nebyli u letiště, kde se celá akce konala - zde začalo opravdové trabantí šílenství. Před vjezdem do areálu už byl pěkný štrůdl aut. Během dvaceti minut jsme ale vjeli dovnitř. Bylo po dešti a hlavní cesta protínající celý areál byla dost rozbahněná a zkušení trabantisté se zde procházeli ve žlutých holínkách. Náš stroj si s bahnem hravě poradil, to závodněji upravené vozy se sníženými podvozky měly trochu potíže. Projeli jsme asi do půlky letiště, našli hezké místo a postavili stan - naše základna byla hotova. Do všech stran, málem až kam oko dohlédlo, stály trabanty. Vypravili jsme se hledat ty nejhezčí.
Duroplast, kam se podíváš
Na letiště přijížděly další a další vozy a po hlavní cestě pořád tam i zpátky jezdily stroje obsypané veselícími se trabantisty - pět lidí na střeše nebylo výjimkou. Náhle nás za pekelného hřmotu a výstřelů z výfuku předjel růžový trabant. Už když se zezadu blížil, se nám zdálo, že zvuk motoru zní jakoby stereo. Když nás předjel, bylo vše jasné. Tohle auto nemá "vzadu" - v místech, kde je u většiny aut nákladový prostor, se objevil opět předek trabiho i s motorem a druhým řidičem snažícím se poctivě couvat.
Trabi tisíckrát jinak
Ve vyhrazeném prostoru letiště bylo podle typů roztříděno několik stovek nádherných trabantů. Kabriolety, vojenské verze, upravené sporťáky, terénní zvýšené verze i elegantní předchůdci nejrozšířenějšího Trabantu 601 - Trabanty 600. Ovšem i mezi kempujícími trabantisty byly k vidění neuvěřitelné stroje a neztrácela se tu ani česká auta. Stačilo jen jít a koukat.
Ten, kdo má trabiho zatím jen v sériovém provedení, si zde mohl koupit nespočet tuningových doplňků. Od mnoha druhů nových masek, přes sportovní sedačky po kompletní sady, které z vašeho stroje udělají vůz vypadající jako ten nejsilnější "trhač asfaltu".
Začalo se smrákat a atmosféra zhoustla. Prostor rychle se halící do tmy naplňovalo vytí motorů a řev výkonných reprosoustav z mnoha aut. Na centrální cestě bylo pořád plno. Vše osvětlovaly mohutné světlomety i plameny šlehající z výfuků. Spát se rozhodně nedalo. Tahle noc patřila králům modravému dýmu.
Live Parade
Neděle ráno. Blížilo se vyvrcholení celého srazu Trabi Live Parade - triumfální jízda ulicemi Zwickau, jíž se účastní většina ze sedmi tisíc přítomných trabantů. Seřadit takovýhle konvoj není žádná legrace. Celkovému zmatku pomohly i dva rozdílné časy uvedené (na jednom papíře) v programu. Vyjíždí se v devět, nebo v deset? Stany začínaly mizet. Autíčka postupně opouštěla plochu a jezdila sem tam okolo letiště. Padla devátá. Asi se startuje v deset. Opustili jsme areál a začali hledat tu správnou kolonu. Nakonec jsme skončili někde v první stovce - což byl v podstatě úplný začátek konvoje. Nekonečná řada aut se dala do pohybu. Teď přišly ke slovu i ty klaksony, které v noci netroubily. Po stranách ulic stály spousty lidí, vzduch se mihotal kouřem a horkým vzduchem a my jsme pomalu projížděli městem. Jakékoli netrabantí auto bylo z cesty konvoje policisty okamžitě vykázáno.
Nesmrtelné auto
Jízda končila u muzea automobilky Horch, z níž po sloučení s Audi vznikl VEB Sachsenring - výrobce trabanta. Byli jsme zřejmě prvním zahraničním trabikem v koloně, a proto nám byla věnována tomu odpovídající pozornost. Zaparkovali jsme mezi desítkami dalších trabantů, vyfotili některé zajímavé kousky, prohlédli si muzeum - zabralo nám to asi hodinu a půl. Ale autíčka pořád přijížděla a přijížděla, vypadalo to, že kolona je skutečně nekonečná.
Pořád se bylo na co koukat. Čas ale neúprosně ubíhal a my jsme zamířili k domovu. Motor spokojeně brumlal, a jak jsme se blížili k hranicím, trabanty opět zmizely. Ten, kdo viděl Trabi Treffen, si ale nemůže myslet, že zmizí úplně - duroplast nerezaví a trabi je nesmrtelný vůz.
