Palolo zelený je jedním z nejznámějších mnohoštětinatých červů. Žije v Tichomoří, zejména kolem souostroví Fidži a Samoa, ve značných hloubkách. Dospělí červi žiji na skalnatém podloží a nikdy nevyplouvají na povrch. Tam se dostávají jen zadní části jejich těl, vyplněné pohlavními buňkami. Jim právě vděčí červ palolo za svou popularitu. Domorodci totiž považují tyto tzv. epitokní části jejich těl za nejvzácnější pochoutku a jejich objevení je signálem k největším svátkům na ostrovech. Palolo má přední, nepohlavní (atokní) část těla silnou, válcovitou, s úzkými tělními články, kdežto zadní část, pohlavní neboli epitokní, je tvarově zcela odlišná a každoročně se obnovuje. Palolo se sice nazývá zelený, ve skutečnosti je však barva tohoto červa dosti proměnlivá, tmavozelené nebo modrá bývají jen samičky, samčí těla jsou bělavá nebo žlutohnědá. Odtržené pohlavní části těl vyplouvají na hladinu za novoluní, zpravidla k ránu, plavou na hladině jen několik hodin, načež se z nich uvolňují pohlavní buňky, které se ve volné vodě spojují a vyvíjejí se v drobnohledné larvy. Uhynulé epitokní části červů pak klesají do hlubiny, pokud je neuloví tichomořští rybáři nebo vodní živočichové. Způsob života tohoto červa je dosud málo znám, patrně se živí větší kořistí, neboť má v jícnu silné čelisti. Podle tvaru těchto čelistí lze určit druh nejen současných, ale i fosilních červů. Nejstarší příbuzné palola známe z doby před 350 milióny let a za tu dobu se téměř nezměnili.
Sdílej
22. července 2001 • 15:40