Život v mladších prvohorách: Eusthenopteron

Sdílej
 

Eusthenopteron (české jméno nemá) je latinské jméno lalokoploutvé ryby, jejíž objev měl pro objasnění vývoje suchozemských obratlovců zásadní význam. Fosilní kostry těchto ryb byly nalezeny v říčních sedimentech dávných evropských, ale i amerických řek. Jejich stáří přesahuje 350 miliónů let, to znamená, že žily v období svrchního devonu, tedy na samotném konci starších prvohor. Tyto ryby, které bývají též označovány jako vějířoploutvé, měly již vyvinuty poměrně silné párové ploutve, jež však nebyly pouhými masitými přívěsky, ale byly vyztuženy vnitřní podpůrnou kostrou. V její stavbě i v uspořádání zjistili paleontologové obdobné stavební prvky, s jakými se setkáváme u kráčivých končetin pozdějších suchozemských obratlovců. Jejich síla byla již dostatečná k tomu, aby nadlehčovala tělo těchto živočichů při pohybu po suché zemi. Přestože eusthenopteron byl ještě pravou rybou,stala se existence jeho párových končetin cenným dokladem významu této skupiny jakožto důležité vývojové linie vedoucí k prvním praobojživelníkům.
Všechny evoluční proměny, které se odehrály na přelomu starších a mladších prvohor, byly vyvolány rozsáhlými změnami přírodních podmínek, k nimž v této době na Zemi došlo. Tak jak vznikala nová horstva, měnil se i rozsah moří a souší a spolu s tím se měnilo i podnebí.