Bojím se o bratra
Ahoj Pepo, je mi moc líto, že je bratr nemocný. Bohužel, nemoci si nevybírají a někdy vážně onemocní i dítě nebo mladý člověk. Z tvého dopisu cítím, jak jsi bezradný. Ze všeho nejhorší je v životě nejistota, a když nevíme, na čem jsme. Rodiče se tě snaží chránit, nechtějí tě strachovat a stresovat a proto si s tebou o bratrově nemoci nepovídají. A to si myslím, že není dobře. Řekni jim, že bys potřeboval pro svůj klid a další chování vědět, co je bratrovi a jak nejlépe bys mu mohl pomoct. Pomoc může být opravdu jakákoli – budeš si s ním povídat, číst mu, nebo se budeš naopak snažit mu nepřekážet a tak podobně. Zkrátka a dobře, co by bylo v jeho nemoci nejlepší. Ale když nevíš, co mu je, nemůžeš ani vědět, jak se chovat. Držím ti a hlavně bratrovi moc palce. Mourrison