Stýská se mi po prázdninách

Ahoj Mourrisone, pořád se nemůžu vzpamatovat z toho, že už nejsou prázdniny – že si vstávám, kdy chci, že jsme pořád s kámoškama a děláme si, co chceme, co nás napadne a je nám tak nějak líp. Táňa

Odpověď

Ahoj Táňo, jejda, ani nevíš, jak moc ti rozumím. Nedá se ale nic dělat – čas velkých letních prázdnin a dovolených je pryč a před námi je zase něco jiného a nového. A to je přeci na tom to hezké. I v tomto roce tě určitě čekají nová přátelství, dobrodružství a hlavně zase nějaké prázdniny. Pokud vím, za nedlouho máte podzimní J. Ale já vím, co máš na mysli – tu krásnou letní bezstarostnost. Věř, že by tě stejně za chvilku začala otravovat, bavit a začalo by se ti stýskat po spolužácích a třeba i volnočasových aktivitách, které během roku děláš. Mourrison

Sdílej
 
 

Můj bratr je postižený

Ahoj Mourrisone, mám bráchu, který měl jako mimino mozkovou obrnu a teď je na vozíku a taky je mentálně postiženej. Já ho mám rád, ale někdy se mi kluci posmívaj, že mám blbýho bráchu a mě to štve.  Co mám dělat, aby se mi neposmívali? Vašek

Mám s ním jet na tábor?

Ahoj Mourrisone, asi bych se s tebou potřebovala o něčem poradit.  Vloni jsem byla na táboře, kde jsem se seznámila s úžasným klukem. Až do teď jsme spolu chodili, ale minulý týden jsme se rozešli. A já teď nevím, jestli mám jet letos zase na ten samej tábor, protože tam bude i on. Co myslíš? Díky za radu. Marcela (13 let)

Chtěl bych létat

Ahoj Mourrisone, strašně mě zajímají letadla a tak jsem se rozhodl, že bych se chtěl naučit létat alespoň ve větroni. A pak taky zkusit motorák. Nevíš, co pro to mám udělat? Dík, Dominik (12 let)

Mám anebo nemám ho ráda?

Ahojky Mourrisone. Nějak se v sobě nevyznám. Asi jsem se zamilovala. Ale nechápu to. Ten kluk je vážně super a je sympatický. Ale myslela jsem, že se mi nelíbí, protože to prostě vůbec není můj typ. Ale stejně na něj nemůžu přestat myslet. Vlastně ani nevím, proč ti to sem píšu. Jak mi máš poradit, když to sama nechápu? I když, možná jeden dotaz mám. Poradíš mi prosím, jak poznat, jestli ho mám opravdu ráda, nebo na něj myslím jen kvůli tomu, že je na mě hodný a chci s ním kamarádit? Já se totiž kromě jednoho super kamaráda, kterého znám od narození, přátelím jen s holkama. Jsem taková stydlivka. Děkuju. Mája

Doma se to nedá vydržet

Milý Mourrisone, je mi patnáct a zřejmě jsem v těžké pubertě, anebo mi prostě rodiče křivdí, já vážně nevím. Každopádně už nemůžu dál. Máma neustále tvrdí, že jsem na ni drzá, mně ale připadá, že to tak není. Někdy možná ano, ale jsem přesvědčená, že se nechovám tak, jak máma popisuje. Říká, že jí nikdy neřeknu nic hezkého - což není pravda. Snažím se jako šílenec, aby jí to došlo, ale nic nepomáhá. Zato můj brácha je její oblíbenec. Taky jsem prý nevděčná. Přitom je to právě máma, které se ničím nedá zavděčit. Cokoliv udělám, to je špatně, hned na mě křičí kvůli každé pitomosti - od rána do večera. A pak se diví, že mám špatnou náladu a jsem otrávená. Když mám jiný názor než ona, prohlásí, že ,,pořád mám na něco řeči". Snažím se zjistit, jestli třeba nemá pravdu, ale nějak se mi to nedaří. Prosím poradil bys mi, jak se mám změnit? Jak všechno řešit víc v klidu? Neumíš si představit, jak je těžké odpovídat s úctou, když na tebe někdo křičí. Jsem bezradná, protože se neumím ovládat, přesto jsem si jistá, že určitou hranici nepřekračuju. Ovšem dokonce i táta uznal, že to máma často přehání, ale promluvit si nepomohlo - zkoušela jsem to mnohokrát. Takže zbývá otázka, jak to udělat, abych byla víc... pokorná? Nevím, jak jinak to říct. Prosím, poradíš mi, co mám udělat? Doma je to k nevydržení. Když se máma naštve, tak mi hrozně hnusně nadává a říká hrozné věci a vůbec si to neuvědomuje, já se pak cítím špatně, a když se rozbrečím, tak mi říká, že brečím schválně, abych nemusela uklízet nebo co. V poslední době si připadám hrozně osamělá. Nevíš, kdy skončí puberta? Děkuju moc za odpověď a prosím, nezveřejňuj tenhle dotaz v časopise. Měj se hezky. Andrea

Mám už týden chrapot

Ahoj Mourrisone, asi před 14 dny mě bolelo v krku a od té doby mám takový divný hlas. Dokonce jsem dva dny nemluvila vůbec a teď už má týden chrapot. Chodím zpívat a teď nevím, co mám dělat. Lucka (13 let)

Nemám vůbec žádné peníze

Ahoj Mourrisone, hrozně mě štve, že nemám vůbec žádný peníze. Není mi 15, takže nemůžu jít na brigádu a naši mi taky nic nedávaj. Poradíš mi, jak bych mohl k nějakým penězům přijít? Dík Jonáš.

Mourrisone, psal jsi o psychosomatice, co to je?

Ahoj Mourrisone, ve čtvrtek jsi odpovídal Jakubovi, jak jeho táta zadržuje vztek a taky psal jsi něco o psychosomatice. Docela mě to zajímá. Napsal bys mi o tom víc? Dík, Vítek

Chtěla bych se změnit

Milý Mourrisone, mám problém, který není ani tak problémem, a vlastně se nedá vyřešit, přesto už si nevím rady, a tak ti píšu. Nevíš, jestli se dá změnit charakter člověka? Asi ne, viď? Já jsem totiž introvert a neuvěřitelně mě to štve. Introverti jsou dost na okraji společnosti a já bych hrozně chtěla být od toho okraje trochu dál. Ne že bych toužila být nějak zvlášť oblíbená, jen mi vadí to časté trapné ticho a to, že nedokážu reagovat spontánně a vtipně. Já jsem vtipná, myslím, ale jen, když píšu nebo jsem mezi přáteli. Mezi kamarády jsem totiž naopak dost velký extrovert, protože je znám vážně dobře, ale co z toho? Nedokážu si mezi cizími lidmi představovat, že cizí nejsou. Jsem celkem šťastná, jen bych chtěla líp zapadnout mezi spolužáky nebo lidi z kroužku a tak. Snažím se usmívat se, nenuceně zdravit a odpovídat, tvářit se uvolněně... a přesto jsem ve třídě spíš ,,ta kámoška té a té holky". Tedy, snad ne pro všechny, ale stejně. Ve společnosti se snažím nevyčnívat, vadí mi být středem pozornosti,... a hlavně mluvit s klukama. Na kroužku jsou dva vážně sympatický kluci a jsou na mě milí, ale já se bojím, že je za chvíli přestane bavit, jak se vždycky jen usměju a tříslovně odpovím. Nedokážu se zapojit do obecné konverzace, někdo se mě musí zeptat. Někdy nevím jak, někdy to vím, ale bojím se, že se ztrapním nebo prostě nenajdu odhodlání. A potom, když už je pozdě, mě najednou napadají celé vtipné věty... Jsem bezradná. Jsem na sebe naštvaná, že mi tolik záleží na tom, jak mě vidí ostatní. Prosím, poradíš mi? A promiň za dlouhou zprávu. Děkuji moc, Viki. P.S.: Prosím, nechci, aby se můj dotaz otiskl v ábíčku. Díky

Můj táta zadržuje vztek. Může z toho být nemocný?

Ahoj Mourrisone, musím se ti s něčím svěřit. Můj kamarád se vzdáleně zdá s jednou čínskou léčitelkou, která rozumí nějakým cestám v těle nebo co. Učitelka toho kamaráda umřela na něco s játry a podle té léčitelky to bylo proto, že v sobě celé roky zadržovala vztek. Moc na tyhle věci nevěřím, ale teď mě to znervóznilo, protože můj taťka mi náhodou řekl, jak pořád dusí vztek, aby byl doma klid. Mám o něj teď strach, aby se nestalo něco podobného. Co si o tom myslíš? Jakub

1 2 3 4 5

Hry