Sabino, ty jsi muzikantka, na co hraješ?
Na akordeon.
Pro čtenáře, kteří netuší, co to je za nástroj.
Jinak se tomu dá říct i harmonika.
To je taková velká těžká harmonika, kterou mívají hudebníci na klíně?
Ano, přesně tak.
Při učení hře na akordeon co je nejtěžší?
Pro mě je nejtěžší naučit se starou hudbu.
A je hodně těžké ta synchronizace rukou, přeci jenom každá ruka dělá něcojiného?
Určitě je těžký sladit pravou ruku s levou a k tomu ještě tahat, ale už jsem si zvykla.
Jak ses dostala ke hře na akordeon?
Tak já jsem se rozhodovala, na jakej nástroj bych chtěla jít, rozhodovala jsem se mezi klavírem a akordeonem a mamka taky hrála na akordeon, tak jsem ji poprosila, aby mně na něj zahrála, mně se to zalíbilo, tak jsem na něj šla.
A v kolika letech?
V šesti.
Neříkej mi, že jsi ho unesla.
Měla jsem tu nejmenší velikost.
A kolik například váží akordeon, na který teď hraješ?
Ten, který teď mám, váží 13 kg.
Pane jo, to musíš chodit do posilovny, abys ho uzvedla.
Ne nechodím.
Mladý talent Pardubického kraje
Jak často musíš cvičit?
Tak hodinu a půl až dvě.
Opravdu každý den?
No, každý den, a když třeba jeden den nemůžu, tak si to ten druhej nahradím.
S takovým pravidelným cvičením musíš mít určitě i nějaké úspěchy.
Například 2. místo v Mezinárodní akordeonové soutěži v Bratislavě, 1. místo na Mezinárodní akordeonové soutěži v Dunajské Stredě, ocenění Mladý talent Pardubického kraje, a spousta dalších.
A kam bys to chtěla dotáhnout?
Samozřejmě bych ho chtěla vystudovat a potom koncertovat a tak.
A kromě akordeonu máš ještě nějaké jiné záliby?
Chodím do pěveckého sboru.
A co nějaký sport?
No dříve jsem se věnovala tanci a gymnastice, ale to kvůli harmonice odpadlo.
Tak já ti mockrát děkuji za rozhovor. Přeji ti koncertování v těch nezvučnějších světových halách a taky Zlatý oříšek čtenářů ABC.
Děkuji.
