O tom, že je archeologie dobrodružná, není pochyb, avšak metody výzkumů používané skutečnými vědci se od představ filmových tvůrců výrazně liší. Než archeologové zahájí v určité lokalitě vykopávky, předchází tomu důkladný průzkum terénu.
Největší nálezy bývají dílem náhody
Archeologické nálezy bývají velice často objevovány pouhou náhodou při výkopových pracích, při stavbě základů domů (jako tomu bylo před nedávnem, když bylo objeveno staré židovské pohřebiště v centru Prahy), při stavbě vodovodních sítí, silnic či kartografické činnosti.
Přesto není pátrání archeologů úplně náhodné. Vědci se zaměřují na oblasti, kde se dají nálezy očekávat ať už na základě předchozích výskytů památek v okolí, písemných dokladů, nebo jen předpokladů, že daná oblast byla v tom kterém období vhodná pro osídlení.
Ve vytypovaných oblastech, ve kterých jsou části staveb pravěkého či historického původu zachovány na povrchu země, se provádí povrchový průzkum. To je technicky nejméně obtížný způsob evidence a dokumentace architektonické historie.
V oblastech, kde nejsou na povrchu zachovány žádné stavby, se používají jiné, složitější metody. Nejběžnější současnou metodou k odhalování objektů uložených pod povrchem země je geofyzikální průzkum. Pomocí přístrojů se měří elektrický odpor a zjišťují se magnetické výchylky, znamenající např. podzemní chodby, místnosti či základy staveb pohřbené hluboko pod zemí.
Letecká archeologie
Geofyzikální průzkum obvykle vychází z leteckého průzkumu, při němž se zkoumaná lokalita v určitých ročních obdobích fotografuje z ptačí perspektivy. Letecké snímky se překreslují na přehledné výkresy a vyhledávají se v nich vegetační příznaky. Bývalé základy staveb či hrazení totiž i po staletích po sobě zanechávají viditelné stopy. Například jámy či prohlubně se díky tomu, že se v nich léta usazovala úrodná půda projevují tím, že na jejich místě roste hustší a vyšší obilí. 
Nad bývalými zídkami, které jsou v současnosti pod zemí, roste naopak obilí nižší a chudší. V době letních měsíců se tak v obilí zvýrazní obrazce, které jsou dobře viditelné jen z letadla. Podobně vyvstávají půdorysy staveb při tání sněhu nebo na čerstvě zoraném poli. Takto se dá velice přesně určit tvar, velikost, vzájemné rozmístění, a dokonce i účel staveb.
Pomocí letecké archeologie byla nalezena velká spousta neznámých historických objektů. Naprostá většina z nich však nebude vzhledem k vysokým finanční nákladům klasickými archeologickými výkopy nikdy prozkoumána.
Letecké snímky se archivují a nalezené objekty se zakreslují do map. Pomocí geografického informačního systému, což je jistý způsob databáze, se data ukládají do počítače. S takto zpracovanými daty lze provádět podrobnou analýzu oblasti. V počítači se vytvářejí i trojrozměrné modely terénu historického naleziště.
Potvrdí-li letecké snímky a geofyzikální průzkum, že zkoumaná oblast by mohla být z hlediska archeologie cenná, a nebrání-li tomu ani jiné důvody, zahájí se výkopové práce.
Mohylový hrob. Tento typ hrobky byl v minulosti na našem území často používán. Vlastní mohyla vlivem půdní eroze a lidské činnosti časem zcela zmizela, zůstaly však po ní zřetelné stopy v podobě vegetačních příznaků ť
Vykopávky
Nejrychlejším způsobem takového průzkumu je výkopová sonda, která se provádí napříč zkoumanou oblastí. Jsou to dlouhé úzké příkopy kopané do hloubky, ve které byla úroveň terénu v době, kdy byl daný objekt postaven.
Na základě tohoto průzkumu se přechází ke klasickým vykopávkám. Oblast je pro lepší orientaci a přehlednost rozdělena čtvercovou sítí a nalezené předměty se přesně zaznamenávají a datují. Poté se restaurují a umisťují v regionálních či státních muzeích.
EGYPTOLOGOVÉ
Čeští egyptologové patří svými objevy ke světové špičce. Archeologický výzkum provádí Český egyptologický ústav při Univerzitě Karlově. Soustře-ďuje se na pyramidové pole v Abúsíru, ležícím 20 km jihozápadně od Káhiry. Je to jedna z nejvýznamnějších archeologických lokalit v Egyptě. V této oblasti se nacházejí dvě skupiny památek - hrobky králů, královen i soukromníků, pocházející z doby Staré říše egyptské, a hrobky ze sajsko-perské doby.
EXPERIMENTÁLNÍ ARCHEOLOGIE
Vedle archeologie klasické existuje i archeologie experimentální. Jed-ná se o výzkum pravěké či středověké civilizace tzv. na vlastní kůži. Na základě znalostí získaných studiem historie se stavějí dobové vesnice, ve kterých se lidé snaží žít stejným způsobem, jako se žilo kdysi. Zkoušejí zde různé technologické postupy výroby předmětů a zkoumají i mezilidské vztahy.
STRÁNKY NA INTERNETU
www.arup.cas.cz mujweb.cz/cestovani/egypt/egypt1.htm www.ff.cuni.cz/win/~krejci/czech.html www.cuni.cz/~korinkoj/welcome.html
