Život bez ticha

Sdílej
 
HLUK A ZVÍŘATA Hluk kolem nás stále sílí. Vědci varují před zdravotními problémy, které může způsobovat. Již dnes slyší dospívající lidé výrazně hůře než před pouhými patnácti lety. A co teprve zvířata…

Řez sluchovým ústrojím: boltec; vnější zvukovod; kost spánková; výběžek bradavkový; sluchové kůstky; bubínková dutina; předsíň; hlemýžď; bubínek; Eustachova trubice; výběžek bodcovitýHluk způsobuje spousta zdrojů: nervy drásající koncert stavebních strojů, nekonečné kolony aut, letadla, domácí spotřebiče a počítače. Jejich hlomoz má za následek zvýšený krevní tlak, stoupá se riziko infarktu. Hluků způsobených lidskou činností nejsou ušetřena ani zvířata. Dříve hynou, jsou nemocná, nerozmnožují se. Každý náhlý zvuk působí na zvířata stejně jako zvonek nebo hlas budíku na vás - na vteřinku strnete, cuknete sebou, píchne vás v krajině srdeční, váš organismus se přivede do stavu bojové pohotovosti. Nadledvinky vysílají do krevního oběhu stresové hormony. Cévy se zužují, krevní tlak stoupá, puls se zrychluje. Tělo reaguje okamžitě. Průtočnost krve klesá, žaludek přestává trávit, v ústech vysychá - produkuje se málo slin. Zato se zrychluje výměna látková. Svaly se napínají. Tělo se připraví na konfrontaci... Teprve před několika lety se vědci začali zabývat dlouho zanedbávanými zdravotními riziky v důsledku enormního hluku. Výsledky jsou znepokojivé. Obyvatelé hlučných oblastí s hladinou zvuku nad 70 dB jsou vystaveni o 30 % vyššímu riziku infarktu. Lékaři dokonce tvrdí, že dvě až tři procenta všech infarktů má na svědomí právě nějaký nenadálý hluk.

Hlavní nebezpečí

Automobily, letadla, stavební ruch, zvuk ze sluchátek (walkmanů, discmanů) a koncerty hudebních skupin způsobily, že dnešní osmnáctiletá mládež slyší tak špatně jako před 15 lety čtyřicátníci. Výzkum u dvanácti- až čtrnáctiletých jasně ukázal, že ti, kteří vyrůstali na rušných místech, si dokázali hůře vzpomínat na komplikované detaily, v testech častěji chybovali, menší děti byly pomalejší a horší při čtení.

Hluché uši

Slyšet a být slyšen - tak zní jedno z hlavních pravidel pro přežití ve světě zvířat. Varovné signály, vábení samečků i hlasité oznamování majitele teritoria "já jsem tady pánem" hrají v životě mnoha zvířat klíčovou roli. Proto jim tak vadí, když lidská civilizace celou tu pestrou škálu zvuků naruší nebo dokonce přehluší. A to se děje stále častěji. Některá zvířata se brání. Tak například velryby se při svém dorozumívání cítí cizími zvuky ohroženy natolik, že zpívají doslova proti nim. Zjistili to američtí vědci, kteří při experimentech umístili na těla šestnáctimetrových obrů zdroje nízkofrekvenčních ultrazvukových vln. Mořští tenorové se ale o své představení nenechali tak snadno připravit a pokoušeli se zvuky přehlušit - jejich zpěv trval v průměru o třetinu déle než obvykle. Pokud však jejich volání překryje hluk z letadel a automobilů, jsou jim rafinované úskoky málo platné. Naopak, hluk civilizace jim může značně uškodit. Příkladem mohou být leguáni žijící na místech, kde se držela zvuková hladina déle než hodinu na hodnotách vyšších než 114 decibelů (pro představu, to je průměrný zvuk na rockovém koncertě) - ti téměř úplně ztratili sluch. Výbuchy v Antarktidě, které provádějí geologové při průzkumu sedimentů, prokazatelně poškodily sluchové schopnosti tuleňů Weddelových. Z jedenácti prohlédnutých zvířat mělo jedno zcela zničené sluchové ústrojí, u pěti dalších byl tento orgán silně poškozen. Ale ne všechna zvířata hlukem trpí. Některá si na něj dokonce zvyknou a zřejmě jim nevadí. Sami jste už jistě někdy viděli stádečko srnek, pokojně se pasoucích poblíž dálnice. Dokonce i zvířátka s tak citlivýma ušima, jako jsou netopýři, si za svůj letní byt nezřídka vybírají dutiny v místech pod dálnicemi. Jsou pohodlné, bezpečné, ale neskutečně hlučné. Ostatně pod mosty, na kterých jezdí nepřetržité kolony automobilů, hnízdí úspěšně třeba skorci a pravidelné dunění o síle 120 dB je nikterak nevyvádí z klidu. Zato u březích samic potkanů vede hluk nad 100 dB k potratům. Jistě je zajímavé zjištění, že zvířata velice brzy dovedou oddělovat zvuky nové (a tudíž spojitelné s nějakým nebezpečím) od těch, které slyší často takže jim už asi nevadí. Zatímco prskající hořák horkovzdušného balonu nezpůsobil mezi kachnami a zajíci paniku, tyto rány podobné střelbě okamžitě zvedly hejna husí z hladiny jezera na místech, kde se pravidelně loví. Zurčení potůčku 35 dB Ptačí zpěv - 45 dB Skřehotání skokanů  65 dB Stromy ve vichřici  70 dB Troubení jelenů  75 dB Kohoutí kokrhání  85 dB Příboj na skalách  90 dB Hluk dopravy - 115 dB

Poškození a smrt

Biologové se snaží zjistit, jaký hluk může způsobit fyziologická poškození organismu. Výsledky ukazují, že již dlouhodobé zatížení 65 decibely (takovou úroveň lze běžně naměřit na setkáních většího množství lidí, třeba o přestávce mezi vyučováním) může u některých druhů zvířat vést k onemocněním krevního oběhu a nedoslýchavosti. Mnohem hůře se však dokazuje vliv na dlouhodobý vývoj celých populací. Na jedné německé lokalitě bylo sledováno působení hluku z nově postavené frekventované silnice na hnízdící bekasiny. I když nepřetržitý hukot nepřesáhl hladinu 30 dB (což odpovídá šeptání), ptáci změnili své potravní a hnízdní chování: dnes je neuvidíte blíže než nějakých 250 metrů od silnice a počet hnízdících ptáků v tomto pásu se snížil o 98 % - bekasiny zde v podstatě zmizely. Vedle hluku hraje ovšem významnou roli i svit z reflektorů, míhání siluet a pach výfukových plynů. Při porovnání s údaji z ostatních míst v Evropě se zjistilo, že 10 000 automobilů denně představuje rušivý pás 160 metrů široký na obou stranách silnice, zatímco 50 000 aut tuto zónu rozšiřuje na půl kilometru.

Velrybí problémy

Vraťme se ještě k velrybám. Jejich život totiž ohrožuje celá řada zvuků, které má na svědomí člověk - lodní motory, vrtací soupravy těžařů, výbuchy, lodní lokalizační systémy pracující na různých frekvencích. Snižují se orientační schopnosti mořských obrů, zhoršuje se jejich vzájemná komunikace. Minulý březen bylo na pobřeží Baham nalezeno sedm mrtvých velryb. Bioložka Darlene Kettenová z toho viní severoamerické námořnictvo, které ve stejnou dobu experimentovalo s ultrazvukovými vlnami, s jejichž pomocí se vyhledávají nepřátelské čluny. Při diskusích ochránců přírody se zástupci námořnictva se stále dokola řeší, zda za úhyny velryb a dalších mořských zvířat skutečně můžou lidé. "Vždyť přece mořské vlny, narážející na pobřežní skály nebo vichřice jsou ještě hlasitější než naše vrty," argumentují těžaři. "Ovšem vlny a vítr, to jsou zvuky, které provázejí svět odedávna. Zatímco vrty - to je nefalšovaný hluk, a hluk je vždycky umělý."

FALEŠNÝ POPLACH

Kavka obecnáPři nebezpečí dokáže hejno havranů a kavek spustit neuvěřitelný hluk. Ornitologové zjistili, že ptáci někdy dokážou hluk využít ve svůj prospěch. Z ničeho nic začne část hejna vydávat falešné varovné zvuky, normálně varující před blížícími se dravými ptáky. Ale jedná se o prachsprostý podvod: tímto způsobem se opeření podvodníci snaží zahnat své potravní konkurenty od obzvláště tučných soust.

 

Hry