S postupujícím podzimem se krajina mění před očima. Sluníčka ubývá, mlhy houstnou a příroda se obléká do okrova. Málokterá květina ještě kvete, ale to neznamená, že by se na výletech nebylo na co dívat. Ani obyčejné suché listí, mrtvá hmota odsouzená k zániku, v člověku nemusí vyvolávat pouze truchlivé myšlenky na pomíjivost života. V jeho barvách a tvarech je ukryta zvláštní, možná trochu melancholická krása.
Sdílej
29. října 2001 • 00:00 Vyšlo v ABC 22/2001
