Proč je černá vdova vdovou?

Sdílej
 
JEDOVATÍ PAVOUCI Pojem černá vdova zná snad každý, třebaže tento smolně černý pavouk s krvavě červenou skvrnou ve tvaru přesýpacích hodin na "zádech" (ale často i na břiše) u nás nežije. Málokdo však ví o černých vdovách něco víc. Jak se tento pavouk doopravdy jmenuje? Jak moc je jedovatý? Proč se mu říká vdova?

Černá vdova může mít červenou skvrnu i na břišní straněLidový název černá vdova náleží pěti druhům snovaček, nejznámější z nich je snovačka jedovatá (Latrodectus mactans), jejíž jeden poddruh žije i v jižní Evropě, další poddruhy obývají Severní Ameriku nebo Austrálii, jihovýchodní Asii či jižní Afriku. Vzhledem k široké oblasti rozšíření jsou tito pavouci velmi proměnliví, to se týká hlavně skvrny na hřbetní části zadečku - od typického tvaru přesýpacích hodin přechází do tvaru kovadliny, někdy se dělí na skvrny dvě a někdy chybí docela. Ostatní druhy snovaček jsou doma především v Severní Americe. Ne všechny jsou však černé. Detail jedového ústrojíDetail jedového ústrojí 1 - jedová žláza 2 - chelicera 3 - dutý hrot chelicery Existuje "červená vdova", snovačka L. bishopi z písečných oblastí Floridy, která má červené nohy a červenou hlavohruď a na černém zadečku oranžové a bílé skvrny, táhnoucí se až na boky. V tropických oblastech celého světa žije "hnědá vdova", snovačka L. geometricus, která bývá nejčastěji hnědě až šedě zbarvená, s bílými a černými skvrnami na zadečku. Tento pavouk se často zdržuje přímo v lidských stavbách nebo v jejich blízkém okolí, a přestože je, stejně jako všechny ostatní snovačky, jedovatý, jeho uštknutí většinou nebývá tak závažné jako uštknutí ostatních druhů.

Opatrnost především

Červená vdova (L. bishopi) střežící kokony Jed snovaček rodu Latrodectus (neurotoxin) je nebezpečný především malým dětem a starým lidem a také jedincům s nemocným srdcem. Dospělý zdravý člověk sice po uštknutí černou vdovou trpí různými příznaky otravy - nevolností, prudkými návaly bolesti, křečí, ochrnutím, zvýšeným tlakem ap., ale přežije ho a po dvou až pěti dnech obtíže odezní. Uštknutí ovšem nebývá časté a většinou si za ně lidé mohou sami. Pavouci totiž neútočí záměrně, naopak, žijí velice skrytě, své pavučiny si budují pod kameny, kládami, v různých štěrbinách a puklinách a síť prakticky neopouštějí. Ke kousnutí proto dochází pouze v případě, že člověk nějak neopatrně odkryje tato místa a poškodí pavučinu. V takovém případě její majitel (častěji majitelka) zaútočí. Areál rozšíření pavouků rodu Latrodectus

TAJEMSTVÍ VDOV

A jak je to s "vdovstvím" těchto pavouků? Název pavouk dostal podle mylné domněnky, že samice po páření samce, který je výrazně drobnější a štíhlejší a má delší nohy, sežere. To se sice může stát při chovu v zajetí, kde samec nemá prostor, kam by utekl, ale z přírody není znám jediný případ tohoto chování. Jenže drobní samečkové se tak výrazně liší od typické buclaté samičky, že si je lidé často s tímto druhem vůbec nespojí. Také nedospělí jedinci se černé vdově moc nepodobají, pavoučci jsou po vylíhnutí docela světlí a postupně tmavnou při každém svlékání.