Každoročně se na dětských modelářských soutěžích objeví nějaký nový talent. V sedmdesátých letech minulého století to byli bratři Hodanové. Zanedlouho jim ale klasické polystyrenové stavebnice přestaly vyhovovat a začali vytvářet kity vlastní. Jako čerství adepti bezmotorového létání se přitom zaměřili na modely sportovních letadel. Neustále zdokonalovali technologii stavby a v tomto tvůrčím rozletu je zastihl rok 1989. To pak už byl jen krůček ke vzniku firmy H plus H. S jejich modely se setkáváme na nejrůznějších výstavách, veletrzích, v muzeích. Staly se vyhledávanou sběratelskou raritou a mají příznivce doslova na celém světě.
Stoprocentně věrné
Modely HPH se vyznačují dokonalostí povrchu, rozměrovou věrností a stoprocentně realisticky provedenými vnitřními plochami. Přitom se nejedná o žádné drobečky. Jejich měřítko se totiž ustálilo na hodnotě 1:18, přičemž například model amerického proudového letounu F-14 Tomcat sestává z šestnácti laminátových a 560 uretanových dílů! Připočteme-li k tomu dokonalý povrch se stovkami popisek a emblémů, získáme výrobek, jenž se ve světě prodává za více než tisíc dolarů.
Šance jménem Glasflügel
Vraťme se však do poloviny devadesátých let. Protože je hlavním materiálem k výrobě výstavních a sběratelských modelů laminát, nebyla od věci úvaha pokusit se o stavbu modelu v měřítku 1:1, tedy o stavbu skutečného letadla. Tehdy však do historie firmy zasáhly dvě události. Tou první bylo, že při tragické autonehodě zahynul jeden z bratrů Hodanů - Ivan, a tou druhou, že se na světovém trhu objevila licenční práva k výrobě německého laminátového větroně Glasflügel. Jiří nezaváhal a výrobní práva koupil. Posilou mu byl další modelář a pilot, Jaroslav Potměšil, který měl již zkušenosti s leteckou výrobou. V Kutné Hoře začali se stavbou prvního glasflügelu s označením 304CZ.
Glasflügel "jede"
Glasflügel 304CZ je vlastně velký laminátový model, který jen tak mimochodem unese člověka. Základním výrobním nástrojem jsou negativní formy ukotvené do kovových rámů, do nichž se vkládají jednotlivé vrstvy laminátové tkaniny, přičemž každá vrstva je nasycena epoxidovým lepidlem. Po vytvrzení lepidla vzniknou poloviny trupu a křídla ocasních ploch, jejichž některé části se ještě vyplní uretanovou pěnou. Do jednotlivých dílů jsou samozřejmě zalaminovány kovové části sloužící k uchycení ovládacích prvků kormidel, křidélek, zatahování podvozku či k vlastnímu sestavení větroně.
Přestože bylo v Německu vyrobeno již 1600 těchto větroňů, ve své třídě zůstává glasflügel moderním strojem. Ostatně o tom svědčí počet vyrobených glasflügelů CZ a závazné objednávky v celkovém počtu padesáti větroňů.
Výkony
V polovinách křídel se nacházejí nádrže, které po naplnění vodou dočasně zvětší hmotnost stroje. Díky většímu zatížení nosných ploch může pilot přelétávat od jednoho stoupavého proudu k druhému vyšší rychlostí, zvětší se i dynamika letu stroje. Před přistávacím manévrem se voda z nádrží samozřejmě vypouští.
Pokrokový systém ovládání vztlakových klapek zase umožňuje zakřivit profil křídla do pozitivu i do negativu. V prvním případě, kdy se vztlaková klapka vysune dolů, křídlo získává větší vztlak, čehož pilot využívá při kroužení ve stoupavém proudu. Jde-li vztlaková klapka naopak nahoru (asi o dva až pět stupňů), sníží se čelní odpor větroně a pilot může letět rychleji.
Bezpečnost především
Větroň je konstruován a vyroben s důrazem na bezpečnost pilota, a to i při nouzovém přistání v terénu. Laminát nacházející se v pilotním prostoru, zejména sedadlo pilota, má vedle uhlíkových vláken i vlákna aramidová. Takto strukturovaná tkanina je pevná a lehká. Při havárii zamezí rozlámání laminátu, takže prostor kolem pilota zůstane kompaktní a nemohou ho zranit střepiny.
Elektronika
Větroň Glasflügel 340CZ je vedle klasických leteckých přístrojů (sklonoměru, variometru, rychloměru a výškoměru) vybaven přístroji elektronickými. Jedná se především o citlivější elektronický variometr, který zaznamená i ten nejmenší větrný poryv, dále pak o sdružený přístroj - určitou obdobou GPS, jenž za letu ukazuje okamžitou polohu větroně. S přesností jednoho metru sdělí pilotovi vzdálenost, na kterou je z té či oné výšky schopen doklouzat, a navíc zastává funkci dřívějších barografů, které zaznamenávaly průběh letu. To je důležité při potvrzování sportovních výkonů, neboť rozhodčí si jednoduše záznam letu přehrají v počítači.
Klukovský sen se prohlubuje
V Kutné Hoře se nespokojili s výrobou větroňů podle původní dokumentace a zkonstruovali vylepšenou verzi s označením 304C. Nový větroň má brzdicí klapky typu Schemmp-Hirth, přepracované zakončení křídla a dokonalejší přechod mezi křídlem a trupem. Piloti si letové vlastnosti prototypu pochvalují. Jiří Hodan také nezapomíná na modelářství, které ho kdysi přivedlo k létání a k současné stavbě skutečných letadel.
DOKONALÉ MODELY
Modely firmy HPH se vyrábějí v nezvykle velkých měřítkách, což výrobci umožňuje letouny vypracovat do nejjemnějších detailů. Kdyby na našem obrázku nebyla ruka, která otevírá kabinu, asi by nikdo nevěřil, že je to muzejní model v měřítku 1:10, a ne skutečný Albatros L-39.
VOZÍK NA VĚTROŇ
K přepravě větroňů slouží speciální transportéry, které lze zapřáhnout za osobní automobily - v centrální části transportéru je umístěn trup letounu a po jeho stranách poloviny křídel a vyměnitelné koncové oblouky, ke stropu je připevněna svislá ocasní plocha.
