Zlatá reprezentace

Biketrialovou legendu Pepu Dresslera v ábíčku počítáme mezi stálé externí autory. Když na letošním mistrovství světa opět vybojoval zlatou medaili, požádali jsme ho, aby nám napsal své hodnocení tohoto šampionátu
Letošní seriál mistrovství měl mít čtyři díly a tradiční finále v Japonsku. Pořadatel však tento závod už na jaře zrušil kvůli obavám z nemoci SARS, a tak seriál nakonec obsahoval jen dvě soutěže ve Španělsku a finále v naší Kutné Hoře. Já sám jsem se na závody těšil. Po skoro dvouleté závodní přestávce jsem zase našel novou motivaci a baví mě porovnávat se s novými a většinou mnohem mladšími kluky. Mám velikou radost, že biketrial zažívá novou vlnu zájmu a že je spousta mladých jezdců, kteří nejen dokážou držet krok, ale dokonce udávají našemu sportu svěží rytmus.

KDO PŘEBÍRÁ ŠTAFETU MISTRŮ

Naší největší nadějí je určitě Vašek Kolář z Blanska, který vyhrál svůj první titul mistra světa vloni v kategorii Benjamin. V té startují kluci ve věku 11 až 12 let. Vašek se skvěle připravil i letos. V prvním závodě byl sice třetí, ale v druhém už první a před finále měl ještě se dvěma soupeři šanci na titul. V Kutné Hoře dokázal, že má pevné nervy a výbornou techniku, s přehledem vyhrál a získal svůj druhý titul mistra světa. Další velikou nadějí je Jan Musil ze Slavkova u Brna, který startuje v nejmladší kategorii Poussin, tedy mezi kluky do deseti let. Honza zajel vyrovnané výsledky, byl třikrát druhý a z toho vzešla i jeho první velká medaile. A hned stříbrná! Myslím, že když bude stejně rychle stoupat vzhůru i dál, tak k ní brzy přibudou další. Vypadá to tedy, že se o budoucnost biketrialu nemusím bát.

MŮJ NEJVĚTŠÍ SOUPEŘ

U nás doma pamatuji jako závodník asi nejvíc a všechny své zkušenosti jsem v letošním seriálu uplatnil maximálně. Hodně lidí mi před MS říkalo, že dopadnu dobře, když jsem v seriálu MČR vyhrál celkem s přehledem všechny soutěže. S ničím jsem však moc nepočítal a na MS jsem odjížděl naprosto klidný, s cílem si hlavně dobře zajezdit. O to víc mě překvapilo, že jsem na prvním závodě byl jen těsně druhý za svým odvěkým soupeřem Otem Pim ze Španělska. Pořád jsem si z toho nic nedělal a v klidu jel i druhý závod. A ten jsem jednoznačně vyhrál. Před Otem Pim. Od té doby jsem začal pomýšlet na to, jak by bylo krásné slyšet při vyhlašování v Kutné Hoře českou hymnu a podruhé v životě si nechat obléknout trikot mistra světa. Na titul mistra samozřejmě myslel i Ot Pi, soupeř z těch nejsilnějších a nejtvrdších. Oba jsme šli do závodů naplno a sekce jsme jeli v podstatě stejně.

BOJ O TITUL

Ve druhém kole jsem ale udělal ve dvou sekcích chyby a Ot získal poprvé v závodě trošku větší náskok. Tehdy to se mnou začalo vypadat špatně. Zdálo se mi, že jsem už po pěti hodinách boje unavený a asi nemám šanci závod obrátit ve svůj prospěch. Pak jsem si vzpomněl na ten pocit na stupních a zkusil jsem zabrat a riskoval jsem. Ot poslední sekce trochu pokazil a já naopak jel skvěle. V poslední sekci jsem získal rozhodující náskok a porazil jsem ho o jediný bod. O bod, díky němuž jsem mohl stát večer na stupních v duhovém trikotu a poslouchat naši tak krásnou hymnu a skandování svého jména. Je krásné vyhrát. Je krásné sportovat. Je krásné dělat biketrial.

CO JE BIKETRIAL

Tento sport možná znáte pod názvem cyklotrial, ale jeho mezinárodní a od letošního roku i u nás oficiálně používaný název je biketrial. Je to sport, při němž se jezdec na kole snaží projet (nebo spíš proskákat) přes překážky v kontrolních sekcích a přitom nabrat co nejmenší počet trestných bodů. Ty dostává jezdec hlavně za šlápnutí nohou na zem. Nejmíň bodů v sekci je nula, nejvíc pět. Samozřejmě vyhrává ten, kdo nasbírá bodů co nejmíň a to v deseti sekcích, které absolvuje dvakrát. Více o biketrialu se dozvíte na adrese www.dressler.cz.