Čínou na kole

Sdílej
 
Na východě Číny jsou oblasti, kde nejběžnějším vozidlem je mercedes nebo volvo, ale pro většinu země je stále základním dopravním prostředkem kolo. Hlavním důvodem není ochrana životního prostředí ve městech, ale cena. Ta činí v přepočtu stále kolem 1500 Kč (za nové a kvalitní).

Poprvé jsem se setkal s čínskými koly a cyklisty před několika lety v Pekingu. Ulicemi se valil mohutný a nekonečný tok lidí na kolech. V centru města, majícího tolik obyvatel jako celá naše republika, je rychlost proudu cyklistů vyšší než rychlost automobilové dopravy v centru Prahy. Když si odhadem spočítáte, kolik metrů čtverečních vozovky zabere cyklista a kolik auto (včetně prostoru před ním a za ním), pak je jasné, proč tam nevznikají dopravní zácpy.

ULICE

Zkusme se spolu projet ulicemi čínského města. Čekat, až se v proudu cyklistů objeví mezera, je marná námaha. Takže postav kolo na okraj vozovky, aby tě ostatní viděli, nasedni a zapluj do proudu. První dojmy? Z ničeho nic je kolem tebe dost místa. Ulice mají dokonalý povrch, neplížíš se po rozbitých krajnicích jako doma v Čechách, tady jsi skutečně rovnoprávný účastník silničního provozu. Na větších třídách jsou pro motorová vozidla určeny v jednom směru tři pruhy a podél chodníků zhruba stejná šířka pro cyklisty. Jezdí se (na rozdíl od Japonska a Thajska) vpravo. Ale při jízdě na kole a motorce se to tak vážně nebere. A tak se, jakožto cizinec, jenž se rozhlíží kolem, málem srazíš s těmi, kteří jedou v protisměru, napříč, šikmo nebo se náhle zastaví u obchodu či aby si poklábosili se známými. Jediné dva směry, odkud na tebe nikdo nevyrazí, jsou - shora a zespodu. Ale ani na to se raději nespoléhej. Stejný, pro nás Evropany chaotický systém panuje ve městech, jako je třeba Kanton, i při jízdě na motocyklech či v autech. Základním pravidlem tu je: sleduj prostor PŘED SEBOU. To, co je za tebou, je problém těch dalších. Přesto jsem se nesetkal s dopravní nehodou. Vše se děje v klidu a pohodě, nikomu netečou nervy, žádné vzteklé výkřiky a gesta. Všude vládne slušnost a zdvořilost.

KŘIŽOVATKA

Čínou na koleŘeka cyklistů vyráží. Potřebuji odbočit doleva. Neukazuji. Jednak se tady neukazuje, a navíc bych rukou mohl srazit cyklistu vedle mne a ten pak dalšího jako domino. Už jsem uprostřed křižovatky a proti mně se valí proud bicyklů z protisměru. Vůbec nemám tušení, co udělám. Přidávám se k těm, kteří taky odbočují, a všichni někam záhadně až nepřirozeně prolneme skrz. Po chvíli zastavuji a dívám se do mapy. Okamžitě se u mě zastavuje několik lidí a radí mi, kudy dál. Takováto ochota a snaha pomoci je typická pro celou Čínu. Tak a můžu dál. Zezadu se s pravidelným houkáním blíží nákladní automobil. Zvuk klaksonů a zvonků se tady ozývá neustále. Není to ovšem vzteklé troubení pána silnice jako u nás, ale zvuková signalizace. Řidič troubí, aby cyklisté věděli, že se blíží, odkud, jakou rychlostí. Ti pak, pokud jim to ovšem vyhovuje, uhýbají stranou. Všechna nákladní auta mají po straně rám s kovovou sítí, aby se nikdo nemohl dostat pod ně mezi kola. Jednoduché a chytré.

KOLA PRO KAŽDÉHO

Ale zpátky ke kolům. Nejpočetnější jsou bicykly, tedy klasická kola, ve všech typech a barvách. Jsou místa, kde máte snad každých 100 m půjčov-nu. Za kvalitní horské kolo zaplatíte asi 15 Kč na celý den, ale jsou také města, v nichž je problém půjčovnu najít. (Turistů je málo a všichni místní přece kolo mají.) Pokud je třeba dohustit či cokoliv opravit nebo upravit na kole, stačí se zastavit u kterékoliv pouliční opravny kol - těch je dost všude. Na kole jezdí v Číně opravdu každý - i elegantní dámy v kostýmku a lodičkáchBicykl je vůbec velmi užitečný dopravní prostředek. Na jednom může klidně jet celá rodina. Otec šlape, v sedačce sedí malý synek a na typickém dlouhém a pevném nosiči matka s dcerou nebo i se dvěma dětmi. Rozjet takový náklad není úplně jednoduché, a tak se na nosič naskakuje až za jízdy. Nosič nad zadním kolem se dá zvětšit přivázáním prken napříč. A může se začít nakládat. Číňané jsou mistři v upevňování nákladu nad těžištěm. Na kole se běžně vozí třeba hromada beden do výše dvou metrů, desítky hrnců, tucty slepic, pyramida bambusových košťat a vůbec vše, co je třeba někam rychle a levně dopravit. Opouštím rušné hlavní třídy, kličkuji tržištěm a teď už projíždím úzkými křivolakými uličkami, ve kterých se míjím s protijedoucími cyklisty tak těsně, že mezi našimi řídítky a zdí zbývá jen pár centimetrů. Tak a jsem u cíle své cesty. O tom, kam jsem dojel, až někdy příště. Sesedám, zacvakávám zámek na zadním kole... A ještě dvě rady na závěr. 1. Až budete v Číně dávat kolo na parkoviště, zapamatujte si nějaký orientační bod. Na některých místech jsou stovky kol a hledat pak to své by nemusela být legrace. 2. Nebojte se buvolů na vesnických cestách. Buvoli jsou zvířata inteligentní a na silnici jsou bezesporu nejukázněnějšími účastníky silničního provozu. Netroubí, nezvoní, kráčí vpravo podél cesty, nevrhají se nečekaně do vozovky a při větším počtu jdou vždy za sebou.

PŮJČOVNY KOL

Půjčoven je tu dost. Zaplatíš zálohu nebo necháš nějakou průkazku a můžeš si vybrat. Že moc nefungují brzdy? Nevadí. Hlavně, že funguje zvonek. A taky zámek ve tvaru klepeta na zadním kole.

TRICYKL

TricyklNa tricykl - s jedním kolem vpředu a dvěma vzadu - se dá ovšem naložit víc. Nábytek pro celou rodinu, dílna, stánek se zeleninou nebo celá pouliční jídelna včetně potravin, kamínek s uhlím, pánví, nádobí, ubrusů, stolků a sedaček. Tricykly se také používají jako "rikši". (Rikša je něco jako šlapací taxík.)

 

Hry