V zemi muslimů

Sdílej
 
Cesta do Íránu je nezapomenutelná, ale je třeba počítat se všemi nebezpečími. Přírodou způsobené úpaly, střevní problémy, útoky zvířat nebo únava nejsou tak rizikové ve srovnání s porušením společenského kodexu.

Putování Íránem 1. díl

Cesta do Íránu je nezapomenutelná, ale je třeba počítat se všemi nebezpečími. Přírodou způsobené úpaly, střevní problémy, útoky zvířat nebo únava nejsou tak rizikové ve srovnání s porušením společenského kodexu.
S rozlohou přes milion a půl kilometrů čtverečních pokrývá Írán stejně velké území jako Španělsko, Francie, Itálie, Polsko a Německo dohromady. Hory navazující na pouště spadají na jihu k celoročně horkému Perskému zálivu, na severu zase vykukují zasněžené vrcholky a zimní vichry od Sibiře přinášejí vydatné chumelenice a mrazivé dny. Stejně různorodí jsou samotní obyvatelé - od starobylých Peršanů přes problémové Kurdy a exotické nomádské kmeny až po Araby, kteří obývají pobřeží Perského zálivu a nechají si říkat "bandarís" - přístavní lidé.

SPLYNOUT S DAVEM
Jestliže má cestovatel přežít, musí plně respektovat tradici obyvatel a státní uspořádání, které staví náboženství na roveň politiky. Hned za hranicemi dekorují íránská města ženy zahalené do černočerného čádoru, z nějž vykukují jen oči. Pozor, toto oblečení není jen výsadou místních! Evropská žena si musí stejně jako Íránky zahalit vlasy, nohy a paže, aby

Foto
nepohoršovala holou kůží. Mužům se doporučuje chodit v dlouhých kalhotách a košilích. S ženami na ulici evropský muž ani žena nesmí navazovat rozhovor, jestli ho ony samy nezačnou - a to se stane jen těm šťastnějším cestovatelkám. Cestuje-li neoddaný pár muže a ženy, je pro jejich dobro vhodné předstírat manželství zakoupenými prstýnky. Výsledky kupodivu ohromí: ledy tají, jakmile místní vidí, že se cizinec snaží přizpůsobit jejich kultuře. Při nedodržení zvyklostí vám může islámská policie (komíté) udělit pokárání nebo dokonce pokutu.

KUDY KAM
Postupujeme-li ze západu na východ po hippiesácké "květinové cestě" do Indie, projedeme postupně kurdskou provincií po "hedvábné stezce", kterou kdysi používaly karavany putující do Evropy s čínským hedvábím, zanoříme se do srdce země a na západě vyjedeme přes balučskou provincii do Pákistánu. Angličtina na této trase představuje obvyklou řeč. Jestliže cestovatel odbočí, měl by zvládat základní fráze v perštině, protože nemá vysokou šanci, že potká někoho mluvícího jedním ze světových jazyků. Dobrodružství a neopakovatelné zážitky začínají návštěvou neturistických míst. Perština koneckonců není složitý jazyk, a když nerozumíte arabským nápisům, alespoň se doptáte. "Shomá farsí baladíd?" znamená "Mluvíte persky?"

DOPRAVNÍ ŠPIČKA
Největší nebezpečí velkých měst nepředstavují krádeže, ale dopravní ruch. Autoritativní průvodce Lonely Planet správně podotýká: "Motorky se čtyřmi dětmi a třemi kuřaty na palubě jezdí na červenou, používají chodníky a sviští skrz rušný bazaar z prostého důvodu: protože mohou." Chodec by si měl zvyknout na přecházení poblíž policisty řídícího dopravu, kde je alespoň teoretická možnost, že řidič na červenou zastaví nebo dá přednost. Na exponovaných místech, tedy podél hlavních silnic, tvoří Íránci pro vlastní dobro přecházecí hloučky. Nebojte se a přidejte se k nim - v množství je síla!

NÁBOŽENSTVÍ JEN PRO ZVANÉ
Ožehavá otázka: Mám muslimům říkat, že jsem také muslim, abych přežil? Nikoliv. V Koránu uznávají muslimové všechny proroky, včetně Ježíše a Mojžíše, kteří stojí pod Mohammedem coby nejvyšším prorokem. Křesťanství je pro muslima náboženství jako každé jiné - všichni jsme pod dohledem jednoho boha, říkejme mu třeba Alláh. Teologické konverzace nebo návštěva mešity v době modlení posílí cestovatelův vhled do problematiky - a to jistě není špatné. Věci politické by měly být menší tabu, než ty nebeské. Írán prožil roku 1979 islamistickou revoluci, před kterou život v Tehránu připomínal život v Istanbulu. Alkohol. Krátká trička. Veřejná náklonnost mezi mužem a ženou. Nic z toho dnes neexistuje. A s protiamerickým a protiizraelským zaměřením místních deníků se některé debaty stávají skutečnou pastí. Pro jistotu se jim vyhýbejte.
Příště: Jak přežít u Perského zálivu

 

Hry