Rostliny

FOTOGRAFUJEME PŘÍRODU 5

Je pochopitelné, že výše uvedené téma je poněkud široké: do této kategorie můžeme zahrnout snímek desítky metrů vysoké sekvoje stejně jako makrofotografii květů velkých několik milimetrů. Proto je trochu zúžíme a budeme se věnovat fotografování toho, čemu se obecně říká květiny (tedy kvetoucím bylinám).

VYBAVENÍ

K fotografování rostlin nepotřebujeme tak složitou a drahou výbavu jako k fotografování ptáků nebo makrofotografii. S určitým větším či menším omezením lze v podstatě použít každý fotoaparát, ať již vlastníte digitální kompakt či starou flexaretu po dědečkovi. Ta ostatně, doplněna o předsádkové čočky, byla na fotografování rostlin ideální. Nejvhodnější je jednooká zrcadlovka se širokoúhlým a základním objektivem, v některých případech využijeme i kratší teleobjektiv s ohniskem okolo 100 mm, případně transfokátor, který tento rozsah pokryje. A protože řada květů má poměrně malé rozměry, neobejdeme se ani bez mezikroužků, blesku či dalších pomůcek, které byly popsány v kapitole o makrofotografii.

JAKÝ OBJEKTIV

Výběr objektivu závisí na tvůrčích záměrech autora. Pokud např. chceme získat záběr kvetoucího trsu rostlin na pozadí horských štítů, použijeme širokoúhlý objektiv, v některých případech i s jedním či dvěma nejmenšími mezikroužky. Pokud naopak chceme např. detail květu na neutrálním pozadí použijeme teleobjektiv. Ve většině případů však vystačíme se základním objektivem a s jedním až dvěma mezikroužky ze tříčlenné soustavy.

PŘÍPRAVA PŘED FOTOGRAFOVÁNÍM

Rostlina bývá málokdy v úplném klidu: při pohledu na matnici zjistíme, že se téměř vždy více či méně kývá vlivem vánku, o kterém jsme předtím neměli ani tušení. Přitom potřebujeme hodně zaclonit, abychom získali co největší hloubku ostrosti, a to znamená prodloužení expozičního času. Aby nebyla rostlina na snímku rozmazaná, musíme použít nějakou zástěnu, která vítr zmírní, případně stonek stabilizovat nějakou podpěrou, jež bude mimo záběr. Můžeme použít i blesk, ale v tom případě musíme zvolit takovou kombinaci clony a času, aby objekt nebyl přezářený a pozadí se naopak neztrácelo ve tmě.
Jen málokterá rostlina, kterou chceme fotografovat, roste izolovaně a před neutrálním pozadím. Fotograf proto musí často odstraňovat stébla trav či jiné překážky, které ji překrývají či zastiňují, někdy musí i mírně upravit pozadí. Řadu rostlin je nutné fotografovat v horizontálním pohledu, tj. vleže. Ve všech těchto případech se snažíme chovat k okolí co nejohleduplněji, sebekrásnější snímek vzácné rostliny nestojí za uválení několika dalších trsů v okolí.