Tlusté miminko je zdravé miminko. Čím tlustší, tím zdravější a životaschopnější. Takové pravidlo platí ve světě rypoušů sloních, největších ploutvonožců světa.
V mělké vodě na sebe dorážejí dva obři - pohazují hlavami a mohutnými špičáky si zasazují hluboké rány, krev prýští z masivních krků zjizvených z předchozích soubojů. Zápasníci patří mezi nejtěžší váhy světa - každý z nich má přes tři tuny! Po chvíli souboj končí.
A zatímco poražený opouští bojiště a vzdaluje se od pláže, vítěz vyšplhá na souš a dunivým řevem oznamuje celému světu: tady jsem pánem já! Z pláže přihlížejí ty, pro které bojoval - skupina mnohem menších samiček, se kterými mu nyní bude dovoleno se spářit. Jen on, nejsilnější v této oblasti, má právo zanechat po sobě potomky.
ZLODĚJSKÁ MIMINKA
Po narození váží mládě rypouše sloního 40 kg a je v průměru 130 cm dlouhé. Ale hned od prvního okamžiku, kdy spatří světlo světa, má jediný zájem - pít mateřské mléko, přibývat a růst. Čím rychleji, tím lépe. Na tom, jak se dokáže během kojení vykrmit, totiž závisí jeho další přežití. Samice rypoušů produkují velice výživné a tučné mléko, jejich miminka proto mohou růst opravdu rychle - každý den přibývají o několik kilogramů, a když je samice po třech týdnech odstaví, svou váhu více než ztrojnásobila - nyní váží přes 130 kg!
Zato jejich matky zeštíhlely - během kojení nemají čas se nažrat a denně tak ztrácejí přibližně 8,5 kg váhy. Vykrmená, tlusťoučká mláďata však v tomto okamžiku začnou také strádat: zůstávají totiž s matkami, které mezitím přišly do říje a páří se, ještě několik dalších týdnů na souši o
MISTŘI POTÁPĚČI
Rypouši jsou živočichové volného moře - na souši se zdržují pouze dvakrát do roka - poprvé když rodí mláďata a páří se, podruhé se na pevninu uchylují v období línání. Pouze v tomto čase se také mění ve společenská zvířata, která vyhledávají své druhy a sdružují se do skupin. Po zbytek roku se samotářsky toulají oceánem a v jeho hlubinách loví svou hlavní kořist - sépie a další hlavonožce. K tomuto způsobu života je příroda skvěle vybavila - nejen silnou vrstvou podkožního tuku, která je chrání před chladem, ale především úžasnými potápěčskými schopnostmi. Bez nesnází se potápějí do více než tisícimetrových hloubek, v nichž vydrží hodinu i déle. K nádechu se vynořují na velmi krátkou dobu, stačí jim dvě až tři minuty a znovu se mohou ponořit. Rekordní zaznamenaný ponor rypouše sloního je 2000 m a délka pobytu pod vodou až dvě hodiny. Obvykle však zůstávají pod vodou půl hodiny a průměrná hloubka ponoru se pohybuje kolem pěti set metrů. I tak tráví rypouši pod hladinou až 90 % času. Dlouhý pobyt pod vodou bez nádechu jim umožňují zvláštní fyziologická přizpůsobení.
Potřebný kyslík získávají z krve a tkání bohatých na myoglobin, které jsou schopné ho vázat do zásoby. Záhadou také je, jak rypouši spí. Vědci zaznamenali, že tito živočichové dokáží plavat a potápět se 24 hodin denně po dobu několika týdnů, někdy i měsíců. Zdá se, že potápění je jejich specifickým způsobem spánku - rypouši jsou při té to činnosti schopni snížit svoje metabolické procesy (látkovou výměnu, tj. příjem potravy, trávení a vylučování, dýchání ap.) na minimum. Životu a lovu v temných hlubinách slouží rypoušům obrovské oči, jejichž sítnice má podobné vlastnosti jako oči hlubinných ryb. Obsahuje pigmenty zvláště citlivé na světelné záření (bioluminiscenci), které vydávají hlubinní hlavonožci a některé ryby, jimiž se rypouši živí.
OHROŽENÍ OBŘI
Oba druhy rypoušů byly v minulosti intenzivně loveny - ani ne tak pro maso jako pro množství kvalitního tuku. Dnes patří k druhům, které jsou zařazeny mezi ohrožené, vědci odhadují, že rypoušů sloních dnes žije v celé oblasti přibližně 600 000, rypoušů severních dokonce jen asi 150 000. Severní druh lze do jisté míry považovat za ohroženější, neboť byl v 19. století nadměrným lovem prakticky vyhuben - pouze na ostrově Guadalupe se zachránila skupinka čítající méně než sto jedinců. Všichni dnes žijící rypouši severní jsou potomky těchto zvířat, a jejich genetická variabilita je proto velice malá.
V praxi to znamená, že jsou mnohem zranitelnější - jsou vnímavější vůči nemocím, citlivěji reagují na změny životního prostředí či počasí. Je např. dokázáno, že jejich populaci významně ovlivňuje (negativně) klimatický jev El Niňo: např. v roce 1997-98 vzrostla úmrtnost mláďat až na 80 %!
DVA DRUHY
Největší žijící ploutvonožec dneška, rypouš sloní (Mirounga elephantina), je obyvatelem jižní polokoule - jeho domovským územím je pobřeží Antarktidy, ale objevuje se i na pobřeží Jižní Ameriky, Afriky, Austrálie a zasahuje až na Nový Zéland. Tento obr, jehož samci mohou vážit až pět tun, má ještě o něco menšího příbuzného, rypouše severního ( M. angustirostris ), který naopak, jak jméno napovídá, obsadil severní polokouli. Není ovšem zdaleka tak rozšířený, vyskytuje se prakticky jen při tichomořském pobřeží Severní Ameriky. Jméno "sloní" by se k němu ale hodilo lépe než k jeho jižnímu příbuznému, chobot samců rypouše severního je mnohem delší - přesahuje čenich až o 30 cm.
