Poprvé ke koni

Sdílej
 
Kůň je zvíře velké, silné, opatrné a někdy lekavé. Protože má oči umístěné po stranách hlavy, snadno postřehne i to, co se děje za ním. Takže jedna z prvních zásad, kterou je třeba dodržet - nikdy se ke koni nepřibližuj tiše a zezadu. Ke koni přistupuj zepředu, ani rychle ani pomalu, a vždy na něj promluv klidným hlasem. Dát o sobě včas vědět je důležité především ve stáji, kde je omezený prostor a vylekaný kůň by ti mohl snadno ublížit. Nikdy nespoléhej na to, že kůň je hodný a že ho dobře znáš.

můj koníček kůň 2

Kůň je zvíře velké, silné, opatrné a někdy lekavé. Protože má oči umístěné po stranách hlavy, snadno postřehne i to, co se děje za ním. Takže jedna z prvních zásad, kterou je třeba dodržet - nikdy se ke koni nepřibližuj tiše a zezadu. Ke koni přistupuj zepředu, ani rychle ani pomalu, a vždy na něj promluv klidným hlasem. Dát o sobě včas vědět je důležité především ve stáji, kde je omezený prostor a vylekaný kůň by ti mohl snadno ublížit. Nikdy nespoléhej na to, že kůň je hodný a že ho dobře znáš.
I ten nejhodnější a nejspolehlivější kůň může mít "slabou chvilku", leknout se a vyhodit. Pokud koně neznáš, musíš být dvojnásob opatrný, protože i kůň je ke všemu novému nedůvěřivý a o to opatrnější. Ve stáji nikdy nepobíhej a hlasitě nepokřikuj, ale vždy se chovej klidně a rozhodně.

Koňská hygiena

U koní je to s hygienou obdobné jako u lidí. Je třeba dobře vyčistit srst na celém těle, vyčesat žíně hřívy a ocasu, občas je trochu přistřihnout (ale ne

Foto
moc, aby měl koník čím odhánět obtížný hmyz) a postarat se o každodenní "pedikúru", protože kopyta jsou velmi důležitou a citlivou součástí koňského těla. Čas od času můžeme koně také umýt nebo přímo vykoupat, zpravidla mají vodu velmi rádi.

Základní pomůcky

Abychom čištění dobře zvládli, potřebujeme rýžový kartáč, žíněný kartáč, kovové hřbílko, hřeben, houbu, měkký hadr a kovový háček, případně kbelík na vodu (základní pomůcky se mohou stáj od stáje v drobnostech lišit). Koně musíme vyčistit jak před jízdou, tak i po návratu domů. Pokud můžeme, vyvedeme ho na čištění ven ze stáje, nebo si ve stáji alespoň zajistíme dostatek světla a čistého vzduchu.

Před vyjížďkou

Koně si nejprve uvážeme za ohlávku. S čištěním začínáme vždy na jeho levé straně a postupujeme "po srsti" od hlavy přes krk, plece, hřbet až k zádi a pak po nohou až ke kopytům. Rýžovým kartáčem nejprve zbavíme srst hrubých nečistot, kousků slámy nebo sena a pak ji vyčešeme žíněným kartáčem, který si po každém "tahu" očistíme otřením o hřbílko (ze hřbílka občas prach a nečistoty vyklepneme). Pozor, kovovým hřbílkem nikdy koně nečistíme, abychom ho neporanili! Když je srst vyhřebelcovaná, přetřeme ji ještě suchým hadříkem. Hlavu čistíme jen jemnějším žíněným kartáčem nebo čistým hadříkem, nozdry a hubu omyjeme houbou. Pokud chceme očistit oči, vždy k tomu použijeme pouze čistý vlhký hadřík nebo houbu. Jinou houbou, určenou k tomuto účelu, omyjeme koni řitní otvor. Důležitá je prohlídka kopyt: zkontrolujeme, zda nejsou uvolněné podkovy, a háčkem vyškrábneme případnou nečistotu ze stáje našlapanou do kopyt. Nakonec vyčešeme hřívu a ocas.

Po návratu

Zpoceného koně po návratu důkladně vytřeme do sucha, nejlépe slaměnými věchty (hlavně krk, plece a hřbet pod sedlem), suchou srst pak opět vykartáčujeme. Pokud je kůň zablácený, ostříkáme bláto z nohou a břicha vodou ještě před stájí, není-li to možné, omyjeme ho ve stáji houbou. Pak nohy také osušíme a opět důkladně prohlédneme kopyta. Háčkem odstraníme všechny nečistoty kolem střelky, houbou kopyto omyjeme, a když dokonale oschne, namažeme ho zvenčí i uvnitř vhodným tukem. Ten ochrání kopyto jak před vlhkem, tak i před přílišným vysycháním a v zimě i před solí na cestách.

 

Hry