můj koníček kůň 2
Kůň je zvíře velké, silné, opatrné a někdy lekavé. Protože má oči umístěné po stranách hlavy, snadno postřehne i to, co se děje za ním. Takže jedna z prvních zásad, kterou je třeba dodržet - nikdy se ke koni nepřibližuj tiše a zezadu. Ke koni přistupuj zepředu, ani rychle ani pomalu, a vždy na něj promluv klidným hlasem. Dát o sobě včas vědět je důležité především ve stáji, kde je omezený prostor a vylekaný kůň by ti mohl snadno ublížit. Nikdy nespoléhej na to, že kůň je hodný a že ho dobře znáš.
I ten nejhodnější a nejspolehlivější kůň může mít "slabou chvilku", leknout se a vyhodit. Pokud koně neznáš, musíš být dvojnásob opatrný, protože i kůň je ke všemu novému nedůvěřivý a o to opatrnější. Ve stáji nikdy nepobíhej a hlasitě nepokřikuj, ale vždy se chovej klidně a rozhodně.
Koňská hygiena
U koní je to s hygienou obdobné jako u lidí. Je třeba dobře vyčistit srst na celém těle, vyčesat žíně hřívy a ocasu, občas je trochu přistřihnout (ale ne
Základní pomůcky
Abychom čištění dobře zvládli, potřebujeme rýžový kartáč, žíněný kartáč, kovové hřbílko, hřeben, houbu, měkký hadr a kovový háček, případně kbelík na vodu (základní pomůcky se mohou stáj od stáje v drobnostech lišit). Koně musíme vyčistit jak před jízdou, tak i po návratu domů. Pokud můžeme, vyvedeme ho na čištění ven ze stáje, nebo si ve stáji alespoň zajistíme dostatek světla a čistého vzduchu.
Před vyjížďkou
Koně si nejprve uvážeme za ohlávku. S čištěním začínáme vždy na jeho levé straně a postupujeme "po srsti" od hlavy přes krk, plece, hřbet až k zádi a pak po nohou až ke kopytům. Rýžovým kartáčem nejprve zbavíme srst hrubých nečistot, kousků slámy nebo sena a pak ji vyčešeme žíněným kartáčem, který si po každém "tahu" očistíme otřením o hřbílko (ze hřbílka občas prach a nečistoty vyklepneme). Pozor, kovovým hřbílkem nikdy koně nečistíme, abychom ho neporanili! Když je srst vyhřebelcovaná, přetřeme ji ještě suchým hadříkem. Hlavu čistíme jen jemnějším žíněným kartáčem nebo čistým hadříkem, nozdry a hubu omyjeme houbou. Pokud chceme očistit oči, vždy k tomu použijeme pouze čistý vlhký hadřík nebo houbu. Jinou houbou, určenou k tomuto účelu, omyjeme koni řitní otvor. Důležitá je prohlídka kopyt: zkontrolujeme, zda nejsou uvolněné podkovy, a háčkem vyškrábneme případnou nečistotu ze stáje našlapanou do kopyt. Nakonec vyčešeme hřívu a ocas.
Po návratu
Zpoceného koně po návratu důkladně vytřeme do sucha, nejlépe slaměnými věchty (hlavně krk, plece a hřbet pod sedlem), suchou srst pak opět vykartáčujeme. Pokud je kůň zablácený, ostříkáme bláto z nohou a břicha vodou ještě před stájí, není-li to možné, omyjeme ho ve stáji houbou. Pak nohy také osušíme a opět důkladně prohlédneme kopyta. Háčkem odstraníme všechny nečistoty kolem střelky, houbou kopyto omyjeme, a když dokonale oschne, namažeme ho zvenčí i uvnitř vhodným tukem. Ten ochrání kopyto jak před vlhkem, tak i před přílišným vysycháním a v zimě i před solí na cestách.
