Přečtený potkan

Sdílej
 
Letos v březnu oznámil mezinárodní výzkumný tým přečtení potkaního genomu. Genetici tedy nyní znají pořadí naprosté většiny "písmen", jimiž je v DNA potkana zapsána jeho dědičná informace. K čemu jim to bude dobré? Na to jsme se zeptali doc. MUDr. Jiřího Forejta, DrSc., vedoucího oddělení savčí molekulární genetiky Ústavu molekulární genetiky AV ČR.

Letos v březnu oznámil mezinárodní výzkumný tým přečtení potkaního genomu. Genetici tedy nyní znají pořadí naprosté většiny "písmen", jimiž je v DNA potkana zapsána jeho dědičná informace. K čemu jim to bude dobré? Na to jsme se zeptali doc. MUDr. Jiřího Forejta, DrSc., vedoucího oddělení savčí molekulární genetiky Ústavu molekulární genetiky AV ČR.

Proč se výzkum zaměřil právě na potkana?
Potkan je z hlediska dědičnosti po člověku a laboratorní myši třetím nejlépe prostudovaným savcem. Ve srovnání s myší je více využíván při studiu normálních fyziologických funkcí a jako model různých lidských chorob,

Foto
např. arteriosklerózy, cukrovky nebo některých poruch chování. Důvod je jednoduchý - potkan je o dost větší než myš, a tak jsou některé operační výkony, nezbytné třeba pro neustálé sledování krevního tlaku, u potkana technicky snazší.

Jaké informace jsme se díky přečtení potkaního genomu dozvěděli a k čemu nám mohou být dobré?
Dozvěděli jsme se, jaké je pořadí 2 miliard a 750 milionů "písmen" potkaního genomu, což umožňuje srovnávat, v čem se od sebe genomy potkana, myši a člověka liší. Právě toto srovnávání je nesmírně užitečné. Například už víme, že všechny lidské geny, o nichž je známo, jakou chorobu jejich poruchy způsobí, lze nalézt také v genomu potkana - samozřejmě v trochu pozměněné, potkaní formě. Bude teď mnohem snazší najít potkaní model takových lidských dědičných chorob.
Když bude možné genovým inženýrstvím připravit potkana s úplně stejnou poruchou genu, jaká u člověka působí nevyléčitelnou chorobu, pak ho bude možné použít pro zkoušení nových léků nebo léčebných postupů a ty nejlepší teprve testovat na pacientech. Možnosti využití nových znalostí jsou však mnohem širší. Například dodnes nevíme, jakou funkci má asi 98 % našeho genomu. Všechny dosud známé geny zaberou jenom 2 % genomu. Srovnávání podobností a odlišností ve zbylých 98 % mezi různými druhy snad přispěje k pochopení, k čemu slouží, pokud nějakou funkci vůbec mají.

O potkanu se psalo jako o třetím savci (po člověku a myši), jehož genom byl přečten. Tým známého genetika Craiga Ventera přitom loni v září oznámil přečtení genomu psa (konkrétně Venterova pudla). Jak to tedy je?
Craig Venter pracuje ve firmě, která na rozdíl od akademického výzkumu nezveřejňuje získané informace, nebo je nabízí jen v omezené míře, případně je prodává. Dostupnost veškerých informací je v základním výzkumu nesmírně důležitá, a snad proto docházelo už při čtení lidského genomu mezi představiteli obou řešitelských týmů, akademického a Venterova, k ostrým výměnám názorů. Z tohoto hlediska je možné informaci, která není vědecké komunitě volně dostupná tak, aby mohla být její správnost ověřována a doplňována,
ignorovat - jako by nebyla.

***