Špatná střela, špatný cíl

Sdílej
 
„A co jít za klukama k Hájku zahrát si schovku,“ navrhl Drobek. Honza otráveně mávl rukou: „Nezájem.“ „Tebe schovka nebaví? Proč nechceš hrát?“ „Protože mě by nikdo nehledal,“ zabručel Honza. „Ale můžeme zajít na koupaliště.“ Když procházeli mezi hustými keři, obklopujícími ze dvou stran koupaliště, Honza Drobka zadržel: „Hele, Víteček se zase předvádí před holkama jízdou na nafukovacím křesle.

„A co jít za klukama k Hájku zahrát si schovku,“ navrhl Drobek.
Honza otráveně mávl rukou: „Nezájem.“ „Tebe schovka nebaví? Proč nechceš hrát?“ „Protože mě by nikdo nehledal,“ zabručel Honza. „Ale můžeme zajít na koupaliště.“ Když procházeli mezi hustými keři, obklopujícími ze dvou stran koupaliště, Honza Drobka zadržel: „Hele, Víteček se zase předvádí před holkama jízdou na nafukovacím křesle.
Ale dlouho se naparovat nebude. Zírej, jak mu tu matraci prošpikuju.“ Honza sáhl do kapsáčů pro prak a sehnul se ke štěrkové cestě: „To chce ostré střelivo.“ Vložil cosi do kůžičky v praku a napnul gumy.
Vít, hovící si na nafukovacím trůnu, se chytil za obličej a pozadu se skácel do vody.
„Ty vado, tys netrefil matraci, ale Víťu,“ vyhrkl Drobek. „Co to meleš, já ho nestřelil, mířil jsem dolů,“ bránil se Honza.
„Já tě zmaluju, že tě máma nepozná ani po hlase,“ ozval se za nimi burácivý hlas starého Bímy. „Co jestlis mu vyrazil oko?“ Honza se nesnažil nic vysvětlovat a dal se na útěk k blízkému hájku. Schoval se, ale ani teď se mu hra na schovávanou nelíbila. Drobek

Foto
zatím sledoval přespolního kluka, který se vynořil z keřů o pár metrů dál. Ten se rozeběhl k hloučku lidí stojících nad Vítkem vyloveným z vody. Skrz prsty přitisknuté na tváři Vítkovi protékala krev.
Učitelka, která tu byla se skupinou dětí, mu ruku odtáhla a opatrně vytáhla stavební sponku tvaru U, zaseknutou vedle nosu: „Měl jsi velké štěstí, kousek vedle a přišel jsi o oko.“ Drobkovi se zdálo, že přespolák si oddechl. A na jeho ruce uviděl gumu, nataženou mezi palcem a ukazovákem. Kluk, jako by vycítil Drobkův pohled, se otočil a nenápadně shrnul gumu do dlaně a do kapsy. Honza hru na schovávanou s panem Bímou prohrál. Bíma ho přivlekl k učitelce: „Tak tady je ten darebák, co střílel. Tak si to s ním vyřiďte! Nebo mám zavolat policajtům?“ „Na štěstí to zranění není vážné, skobka se zasekla jen do tváře. Nikoho volat nebudeme. Vyřídíme to sami.“ „Vítka stejně nestřelil Honza, ale tenhle kluk,“ ozval se Drobek a ukázal na přespoláka. Bíma hned kluka chytil a prošacoval: „Ale tenhle nemá prak, jen tuhle gumu. A žádný skobičky. Zato tady Honza prak má! Zastáváš se ho, protože je to tvůj kamarád. A vůbec, ukaž kapsy!“ Později se ukázalo, že střílel Honza i přespolák skoro současně.
Námět poslal čtenář J. Tono z Kútů