Svět v hledáčku

Sdílej
 
Boris Jedinák, devítiletý syn fotografa časopisu Reflex Petra Jedináka, vybral už podruhé pro ABC ukázky svých fotografií. A tátu Petra jsme opět poprosili o odborný komentář.

Boris Jedinák, devítiletý syn fotografa časopisu Reflex Petra Jedináka, vybral už podruhé pro ABC ukázky svých fotografií. A tátu Petra jsme opět poprosili o odborný komentář.

CO RÁD FOTÍM?

Foto
Nejraději fotím klidnou přírodu a vlastnoručně vyrobené věci. Občas si také beru foťák na výlety a dovolené. Časem se chystám fotit v moři pod vodou. Občas zkouším fotit věci hodně zblízka, protože potom vypadají hodně jinak než normálně. Taky mě baví vytvářet nová prostředí pro moje výtvory.

Co na to táta fotograf?

Hodně zvláštní fotografie vznikají tehdy, když se vám podaří zachytit věci v detailu tak, že není zcela zřejmé, jak jsou veliké. Nejsnáze toho lze docílit co největším přiblížením k fotografovanému předmětu. Podaří-li se vám ze záběru vyloučit okolí, které by mohlo napomoci určit původní velikost, a zvolíte-li vhodnou rekvizitu, máte vyhráno. Houba potom může vypadat jako strop krápníkové jeskyně (nebo detail pohlavního aktu neznámých tvorů), vaše oko jako oko mimozemšťana a rezavá trubka jako brána do vesmíru. Volba předmětu, který fotografujete, je rovněž hodně důležitá. Méně obvyklý předmět bude fungovat spolehlivěji než například oko, jehož tvar je příliš známý, než abyste ho dokázali vydávat za něco jiného. Hodně dobrým trikem pro podtržení nezvyklého pohledu je použití bočního světla, které nechá vyniknout nerovnostem povrchu fotografovaných předmětů. Stín vržený obyčejným párátkem může při vhodném nasvícení budit zdání obrovské klády, detail struhadla v dramatickém osvětlení zase může být základem vesmírné krajiny. Stačí se jen trochu jinak dívat, hrát si a objevíte zcela neznámé a mimořádné světy.
Petr Jedinák

Díra do vesmíru. Původně rezavá trubka focená zblízka. Na obrázku vypadá jako tunel vedoucí na neznámou planetu
Co na to táta fotograf?

Tato fotografie těží ze schopnosti vytvořit kulisy, umístit do nich správný děj a výsledek opatřit přiléhavým názvem. Jde svým způsobem o obrazovou anekdotu. Tato metoda nevylučuje využití živých objektů a bývá ve své poněkud vážnější a často i mnohem strnulejší podobě nazývána konceptuální fotografií.
Petr Jedinák

Fotíte rádi?

Myslíte to se svým koníčkem vážně? Pošlete nám ukázky fotografií spolu se stručným komentářem - poštou na adresu redakce ABC, U Průhonu 13, 170 00 Praha 7, nebo e-mailem na vrtiska@ringier.cz. (Na obálku nebo do předmětu e-mailu napište heslo FOTOGRAFIE.) Ty nejzajímavější snímky uveřejníme na stránkách ABC!