Fingovaná sebevražda

MINIKRIMI KOLEM VÁS

Poručík ve výslužbě Vlasák vešel do kadeřnictví a obrátil se na vedoucího: „Můžete mě ostříhat tak, abych vypadal jako blbeček?“ „Pan poručík žertuje, to přece nejde,“ zašvitořil vedoucí.
„Ale jde, posledně mě tak ostříhala vaše učenka.“ Vedoucí to rychle zamlouval: „Pane poručík, vyprávějte nějaký případ.
Třeba o smrti advokáta Bartíka, jak to nakonec nebyla sebevražda, ale zabili ho vnučka s nápadníkem. Tady pánové si to rádi poslechnou.
Poručík si dal říct: „Měli to vymyšlené dobře, ale udělali to špatně. Ta vnučka nám telefonovala v devatenáct hodin z bytu, že se její děda zastřelil. Přišla nám otevřít s rudýma očima.
Bartík ležel uprostřed pokoje, revolver u hlavy. Ve stroji na stole v rohu místnosti byl dopis na rozloučenou. Psal v něm, že už nemůže vydržet bolesti hlavy, že má určitě nádor. A že všechno odkazuje vnučce, zato svému synovi v cizině nic. To nás zarazilo první. Pak se nám něco nezdálo kolem mrtvého.“ Poručík si v mysli vybavil fotografii z místa činu. „Soused vypověděl, že to odpoledne byla slyšet z bytu prudká hádka Bartíka s Turkem, přítelem vnučky. Turek se k nim chtěl nastěhovat a Bartík ho vyhazoval. Tak jsme za Turkem zajeli do ubytovny. Adresu i telefon nám dala vnučka. Když jsme mu řekli o smrti Bartíka, dokonale sehrál úžas: ,Jó, byl jsem tam, trochu jsme se rafli, ale když jsem šel v pět odtamtud, byl Bartík vzteklej, ale živej. Takže o jeho smrti vím až od vás. A to jsme mu právě nevěřili. Po konfrontaci s vnučkou se po upozornění na své chyby sesypala ona a vzdal to i Turek. Přiznal, že Bartíka zabil revolverem, který sebrala vnučka ze zásuvky stolu.
Víte, co to bylo za chyby, pánové?“ Pánové nevěděli, ale naši čtenáři už jistě vědí. Řešení pošlete do 14 dnů, tři ceny čekají.

O autorovi| Námět Jurka S. z Bratislavy zpracoval MK.