Pojem „létající cirkus“ vznikl po první světové válce. Vymysleli jej bývalí bojoví piloti, kteří se v poválečném období živili předváděním svého leteckého umění senzacechtivým divákům. Dnes můžeme podobné show vidět i na českém nebi.
Létající cirkusy působily na diváky doslova magicky. Lidé na vlastní oči viděli nejen stroje v simulovaných bojích, jak je před nimi mohli spatřit jen vojáci nad frontou, ale stávali se i svědky dech beroucích akrobatických kousků. Z pohledu pilotů
už to taková idylka nebyla. Představení jim sice vynášela určitý zisk, a navíc se nemuseli vzdát milovaného létání ani v době míru, ale cirkusy si příliš často vybíraly krutou daň v podobě tragické smrti některého z pilotů či jejich asistentů.
NOVODOBÝ CIRKUS
Obnovit tradici létajících cirkusů, avšak bez tragédií, a předvádět historické letouny v simulovaném boji se rozhodl podnikatel Martin Kindernay z Hradce Králové. Založil společnost Albatros air, která rekonstruuje a staví ultralehké repliky historických letounů a provozuje létající cirkus. Tisíce lidí u nás už díky této společnosti mohly na vlastní oči vidět například souboj takových legendárních letounů, jako je Fokker E III. a Sopwith Pup, či let flyera bratří Wrightů.
LÉTAJÍCÍ MAKETY
Piloti Létajícího cirkusu Martina Kindernaye samozřejmě nelétají na originálních strojích, ale na replikách postavených podle původních plánů. Každé z dvanácti letadel, která s cirkusem vystupují, má svůj jedinečný osud. Většinu z nich postavili nadšení modeláři a později je odprodali či pronajali cirkusu. Někteří z těchto konstruktérů sami s cirkusem létají. Společné pro všechny stroje jsou určité odchylky od originálu, a to především v měřítku. Repliky jsou zhruba o deset procent zmenšené, aby splňovaly dnešní normy ultralehkých letounů; jinak by s nimi nebylo možno létat.
PŘEDSTAVENÍ
Létající cirkus Martina Kindernaye putuje v letní sezoně po českých letištích a při příležitosti leteckých dnů pořádá představení. V jeho letadlovém parku byste našli stroje od počátků letectví přes první světovou válku, meziválečné období až po letos nově i dvě stíhačky druhé světové války. Přestavení doplňují dobové automobily, vojáci v uniformách a pyrotechnické efekty.
***
TROJPLOŠNÍK Z AUSTRÁLIE
Konstrukci repliky historického letounu si představíme na jednom z nejslavnějších letounů první světové války, německém stíhacím trojplošníku Fokker Dr. I. Postavil ho zhruba před patnácti lety Petr Svoboda. Kvůli váze stavěl letoun v měřítku 1:9. Podobnost s originálem je obdivuhodná. Na letounu jsou dokonce umístěny makety synchronizovaných kulometů LMG 08/15 ráže 7,92 mm. Drak ultralightu byl postaven v Austrálii, dokončen byl v dílnách brněnského aeroklubu. Zde byl i zalétán a dostal příslušné zbarvení. Zprvu létal v kombinaci zelené, červené a světle modré barvy, potom byl celý přestříkán červeně. V obou případech se jednalo o zbarvení stroje, s nímž v první světové válce létal jeden z nejúspěšnějších německých pilotů, Manfred von Richthofen. FOKKER Dr. I kategorie UL je jednomístný jednomotorový vzpěrový trojplošník. Kovová kostra trupu i dřevěná kostra křídel mají plátěný potah. Automobilový motor Subaru pohání pevnou dřevěnou dvoulistou vrtuli. Rozpětí křídel činí 8,55 m, délka 6,48 m, hmotnost prázdného letounu 300 kg, motor Subaru má výkon 59 kW, maximální rychlost letounu je 160 km/h, dostup nezměřen a dolet (vytrvalost) zhruba pět hodin.
