Válka na rybníku

Sdílej
 

Kdekdo touží po dobrodružství. A mezi ty největší sny patří možnost stát se námořníkem a vyhrávat slavné bitvy. I v naší zemi bez moře se to podařilo skupině modelářů...
Počátky modelářských bitev spadají do poloviny sedmdesátých let minulého století. V roce 1975 se sešlo několik zájemců o námořní historii a modely lodí a vytvořili základ pravidel hry na námořní válku. První lodě byly postaveny již v roce 1976. Jako odborné podklady posloužily historické knihy nebo publikace dovezené ze zahraničí. Každý z hráčů představuje imaginární stát, který má svou vlajku, znak vládce a také média. Dříve se vyráběly noviny, v posledních době komunikují hráči přes internet. Podobných klubů existuje ve světě několik, především v USA a v Austrálii. V roce 1979 se hráči rozhodli, že založí klub, a shodli se na názvu Naumachia. Takto byly označovány námořní gladiátorské hry provozované ve starém Římě v Koloseu naplněném vodou.
Členy klubu jsou také lodní modeláři, kteří se hry nezúčastňují. Někteří z členů dosáhli vysokého ohodnocení i na mezinárodních soutěžích. Díky tomu se v klubu vyskytují funkční ponorky, lodě s parním pohonem a další zajímavé konstrukce. Základem hry je obsazení nepřátelského území pomocí lodě. Území tvoří rám plovoucí na vodě u břehu, do kterého musí loď vplout. V tom jí brání nepřátelské loďstvo a pevnosti stojící na břehu. Za obsazení nepřátelského území je určitý počet bodů. Hráči utvářejí pro dosažení vítězství koalice.

Vzory

Bojové lodě se staví v měřítku 1:150. Díky tomu nejsou přehnaně velké a těžké. Délka se pohybuje nejčastěji mezi 40 až 80 centimetry, což usnadňuje jejich převážení k vodě. Jako vzory slouží především lodě postavené v období 1862 až 1914 - z občanské války v USA, známé také jako válka Jihu proti Severu, a z následujícího, tzv. viktoriánského období až do počátku první světové války. Lodě z uvedené doby jsou menší, stabilnější a mají buď velké dělové věže v poměru k trupu, nebo kasematy. To umožňuje u menších modelů jednodušší umístění pohonných jednotek a výzbroje, kterými jsou lodě doslova přecpány. Loďstva z uvedeného období jsou navíc většinou barevná, na rozdíl od pozdějších, fádně šedých typů. Lodě z viktoriánského období mají černé trupy a žluté nebo bílé nástavby a žluté komíny. Lodě z období občanské války v USA, stavěné ve spěchu a při nedostatku materiálu, vypadaly ošuntěle a nedodělaně. Každý stát měl také osobitá konstrukční řešení, která se podepisovala na vzhledu lodí. Výhodou bylo používání torpédometů umístěných nad čárou ponoru, tzv. tyčových torpéd, a tzv. klounů, ostruh či beranidel. Jako beranidlo sloužila příď lodi tvarovaná do ostrého bodce, kterým se proráží trup nepřátelské lodi pod čarou ponoru. Lodě z občanské války v USA měly zase paluby extrémně nízko nad hladinou, takže plocha boku, proti které se vede palba, je minimální.
Konstrukce

Materiál na stavbu modelu je v podstatě libovolný. Nejlépe se osvědčila balza napuštěná lakem nebo jiným impregnačním roztokem. Důležité jsou tzv. zásahové pásy. Tvoří 80 % délky boku trupu nad hladinou a 50 % délky trupu pod hladinou. Svisle tvoří 80 % výšky boku nad hladinou, maximálně 2 cm, a 50 % hloubky trupu pod hladinou, maximálně 2 cm. Tato část trupu je pokryta pouze lakovaným papírem, který lze prostřelit nebo prorazit. Konstrukci zesilují žebra ve vzdálenosti 5 cm od sebe a podélníky na úrovni hladiny a v lomech konstrukce trupu. Žebra a podélníky nesmějí být silnější než 5 mm.
Lodě jsou poháněny elektromotory. Ovládají se buď pomocí vysílačky, nebo svazkem pružných kablíků napojených na ovládací skřínku. Lodě s kabelovým ovládáním (tzv. kabeláče) mají kromě výrazně nižší pořizovací ceny nezanedbatelnou výhodu - po potopení je lze za kabel vytáhnout z vody. Jeden z členů klubu nedávno lovil vysílačkou ovládanou loď z rybníka čtyři hodiny a jiné zachraňovali před několika lety potápěči. Detaily, jako jsou ventilátory, světlíky, čluny, stožárové koše, kotvy a různé kryty, se buď odlévají z umělých hmot, nebo lisují z modelitu do lukoprénových forem. Díky tomu mají shodný tvar a velikost a lze je po zničení v boji lehce nahradit. Naopak zábradlí a jeřáby se vyrábějí z drátu, aby byly odolné. Lodě nejsou stavěny do všech detailů, proto vypadají do určité míry schematicky, snad trochu jako hračky. Dlouhodobý pobyt ve vodě a účinky palby jsou zničující a vytvářejí obtížně nahraditelné škody.