Podzimní nebe již zvečera ozdobí čtveřice velkých a výrazných souhvězdí. Zatímco Vozka s Býkem budou poměrně vysoko nad obzorem, Orion a Blíženci budou teprve vycházet. V každém z těchto souhvězdí naleznete některou dominantní hvězdu. Ve Vozkovi je to žlutá Capella, kterou ve skutečnosti tvoří dvě obří hvězdy obíhající kolem společného těžiště. Zajímavý osud má i další jasná hvězda, kterou dnes označujeme jako Beta Tauri (Taurus znamená v latině býk) a která se nachází v Býkovi. Možná byste ji raději viděli v souhvězdí Vozky, ale ve třicátých letech dvacátého století byla úředně začleněna právě do souhvězdí Býka. V něm naleznete i oranžového Aldebarana, kterého čas od času zakryje Měsíc. Aldebaran totiž leží v blízkosti ekliptiky, kolem které Měsíc po obloze putuje.
Blíženci se mohou pochlubit dvojicí jasných hvězd - Castorem a Polluxem.
V mytologii jsou jejich jména spojena s nevlastními dvojčaty, která měla společnou matku, ale rozdílné otce. Zatímco Castorův otec byl sám Zeus, který svému synovi daroval do vínku božskou nesmrtelnost, Pollux takové štěstí neměl. Jeho otec byl totiž „pouhý“ král. Po smrti Polluxe se Castor s bratrovou nepřítomností odmítl smířit a z podsvětí jej přizval k sobě na posvátný Olymp.
V Orionu narazíte na dvě nádherné stálice. První je naoranžovělá Betelgeuse a pozornost si zaslouží i jasně bílý Rigel, který patří mezi nejsvítivější hvězdy a září jako 55 000 Sluncí ve vzdálenosti 250 světelných let.
Ještě před půlnocí se nad obzor vyhoupne i Saturn, který v noci z 12. na 13. listopadu naleznete kousek pod srpkem Měsíce. To, že má Saturn prstence, není třeba připomínat. Možná však netušíte, že v prstencích existuje i celá řada míst, která nejsou tak hustě vyplněna materiálem jako ostatní části prstenců. Tím nejvýraznějším je takzvané Cassiniho dělení, které objevil italský astronom Giovanni Cassini v roce 1675. Pokud chcete toto dělení spatřit na vlastní oči, potřebujete již velký dalekohled, a tak je nejlepší vypravit se na nějakou hvězdárnu.
Jak mapu používat
Mapka ukazuje vzhled noční oblohy tak, jak bychom ji viděli 5. listopadu ve 22 hodin středoevropského času (koncem října platí mapka pro 23.00, na konci listopadu pro 21.00). Během pozorování držte mapku šikmo nad hlavou, aby k zemi směřovala ta světová strana uvedená na okraji, ke které stojíte čelem. Při pohledu směrem na sever ji tedy musíte otočit vzhůru nohama. Pokud jste si mapku správně zorientovali, měli byste na ní vidět souhvězdí tak, jak je uvidíte i při pohledu na skutečnou oblohu. Měsíc, který z noci na noc neustále mění fázi a polohu, není v mapce nakreslen.
Společně s planetami jej však najdete v blízkosti čárkované čáry, která se odborně nazývá ekliptika.
Užitečné stránky
http://saturn.jpl.nasa.gov - vše o Saturnu na stránkách NASA
http://planetarium.vsb.cz/ - Hvězdárna a planetárium Johanna Palisy v Ostravě
http://mraky.astronomie. cz/ - Atlas oblaků na webu Amatérské prohlídky oblohy
Mapu na prosinec najdete v ABC č. 24
