Software

Sdílej
 

Tučňák v akci
Operační systém Linux

Linux je operační systém podobně jako Windows nebo MacOS. Patří k takzvanému svobodnému softwaru, tedy k programům se zveřejněnými zdrojovými kódy, které může každý bez omezení nejen používat, instalovat a kopírovat, ale i upravovat a zdokonalovat.

Linux se vyskytuje ve velkém množství tzv. distribucí. Jsou to předem připravené balíky, obsahující nejen sám systém, ale i vybrané programy a nastavení. Jednotlivé distribuce, kterých je v současnosti již přes 400, se od sebe liší především účelem. Z těch určených pro domácí počítače jmenujme Ubuntu, Mandriva, Fedora, Knoppix či Suse, často narazíte také na RedHat, Debian, Arch, Slackware či Gentoo.
Většinu z uvedených distribucí Linuxu lze nejen instalovat na harddisk, ale také přímo spustit. Linux načte vše potřebné z CD přímo do paměti počítače.
Tak si můžete vyzkoušet práci v Linuxu (a to včetně připojení k internetu a všech programů dodaných na CD), aniž musíte cokoli instalovat.
Protože se dá Linux uzpůsobit k nejrůznějším účelům, existuje i mnoho specializovaných distribucí. Oblast jeho použití sahá od mobilních telefonů a herních konzolí přes stolní počítače až k nejvýkonnějším superpočítačům či kosmickým sondám.

JAK HO ZÍSKAT


Většinu distribucí lze zdarma stáhnout z internetu. Jsou dostupné jako „.iso“ obraz CD, který se otevírá přímo vypalovacím programem. Vypálené CD se spustí ponecháním v mechanice počítače a jeho restartem. Pokud se rozhodnete Linux do počítače nainstalovat, vytvoří si nový diskový oddíl a při každém startu počítače se zobrazí nabídka, který operační systém chcete spustit. Lze koupit i tzv. krabicové distribuce, které stojí obvykle několik set korun. U nich výrobci poskytují některé služby navíc - k instalačním CD či DVD je to často tištěný návod a oř ciální uživatelská podpora.

PROGRAMY


Obecně platí, že programy vyrobené pro jeden operační systém se v jiných systémech nedají jednoduše spouštět.
Programy psané pro Windows jsou proto v Linuxu většinou nepoužitelné.
Nejvíce nedostatkovou oblastí v Linuxu jsou jednak některé hry a jednak specializované programy (např. stříhání videa, technické kreslení atd.). Pro obvyklé použití se však najde bohatý výběr programů, které můžeme rozdělit do tří skupin. V první skupině jsou programy, které mají verze jak pro Windows, tak pro Linux. Patří mezi ně například internetové prohlížeče Firefox a Opera, poštovní klient Thunderbird, grafické editory GIMP, Inkscape a Xara, kancelářský balík OpenOffice, ICQ/Jabber/MSN klienty Gaim, Kopete nebo Psi či mocný 3D editor Blender. Z her jsou to pak např. Unreal Tournament, Quake nebo Neverwinter Nights.

VLASTNÍ I VYPŮJČENÉ


Druhou skupinu tvoří programy psané přímo pro Linux, jako jsou kancelářský balík KOffice, prohlížeč Konqueror či K3B k vypalování CD. Ty většinou také patří do oblasti svobodného softwaru, tedy stejně jako Linux jsou šířeny zdarma a se zveřejněnými zdrojovými kódy. V poslední skupině jsou programy pro Windows, které se v Linuxu dají spustit pomocí rozhraní Wine - to se pro jejich běh snaží vytvořit prostředí co nejbližší Windows. Wine se rychle vyvíjí, v současné době v něm zhruba třetina programů funguje dobře, třetina s obtížemi a zbylé vůbec ne. Mezi programy spustitelné s Wine spadá především mnoho her, kupříkladu Counter-Strike, Half-Life, Mař a, Taspring, World of Warcraft či klasika jako Starcraft a Bulánci.

BALÍČKOVÁ DATABÁZE


Výhodou je tzv. balíčková databáze, kterou je vybavena většina linuxových distribucí. Představuje seznam několika tisíc nejpoužívanějších programů dostupných na internetu. Pro instalaci stačí program vybrat ze seznamu a operační systém sám zajistí, že se program stáhne z ověřeného serveru a instaluje. Díky tomu lze nejen snadno, zdarma a bezpečně instalovat nebo odinstalovat programy několikerým kliknutím myši, ale také třeba celý operační systém automaticky aktualizovat na nejnovější verzi.

VIRY A BEZPEČNOST


Operační systém Linux prakticky neohrožují viry a podobná havěť z internetu, proto ani není třeba používat antivirus. Je otázkou, zda za to vděčí jen své malé rozšířenosti (drtivá většina virů je napsána pro nejrozšířenější operační systém Windows), nebo i většímu důrazu na bezpečnost. Velké míry zabezpečení je v Linuxu dosaženo díky tomu, že běžný uživatel i všechny jím spuštěné programy mají důsledně omezené pravomoci a obvykle můžou zasahovat jen do svých vlastních dokumentů. Jakékoli změny v systému vyžadují zadání hesla a jsou prováděny s vědomím uživatele. Linux také obsahuje účinný firewall, který může kromě ochrany počítače proti útokům zajistit například sdílení internetu.

PODPORA HARDWARU


Někteří výrobci hardwaru dodávají ovladače jen pro Windows a MacOS, a proto mohou nastat obtíže se zprovozněním tohoto hardwaru v Linuxu. Potíže bývají nejčastěji s neobvyklým hardwarem, jako jsou televizní karty, interní modemy nebo některé skenery. Při použití novější verze Linuxu na standardním počítači ale takové obtíže vznikají jen zřídka.

***

Kde zjistit více?


Linux je velmi obsáhle zdokumentovaný a na internetu je možné najít nepřeberné množství návodů.
K zodpovězení konkrétních dotazů dobře slouží diskusní fóra (např. na www.abclinuxu.cz) nebo stránky konkrétní distribuce. Mnoho informací do začátku najdete také na adresách www.linux.cz a www.root.cz. Kromě toho vám rád poradí i autor tohoto článku na e-mailové adrese fd1024@email.cz.

Diskutujte o Linuxu na www.iabc.cz v rubrice Nejživější diskuse

Jak Linux vznikl


Jako svůj koníček začal v roce 1991 programovat finský student Linus Torvalds jednoduchý operační systém ovládaný z příkazového řádku. Šlo jen o jádro starající se o hardware a provoz ostatních programů. Tou dobou byl již několik let v rámci projektu GNU vyvíjen svobodně licencovaný, nekomerční a plně vybavený operační systém. Téměř všechny potřebné součásti již byly hotové a chyběla jen jediná, avšak podstatná věc - jádro. Toto prázdné místo výborně doplnil nově vznikající Linux a oba projekty se sloučily. Proto se celý operační systém správně nazývá GNU/Linux. Ujalo se ho mnoho programátorských nadšenců i softwarových firem. V průběhu 90. let byl doplněn o grafická prostředí, velký výběr programů a mnoho nejrůznějších funkcí. Dnes je používán na velké části internetových serverů. Z pěti set nejvýkonnějších superpočítačů světa jich je na Linuxu provozováno přes tři sta padesát. Získává i určité rozšíření mezi domácími nebo kancelářskými uživateli, ačkoli mnohem pomaleji. Úspěch má Linux jako perspektivní operační systém mobilních telefonů.

Borek, 14 let

My doma Linux používáme od začátku letních prázdnin. Máme distribuci Madriva a jsme s ní spokojení celá rodina. Přinesl ji domů táta a používají ji i sourozenci. Nejdřív jsem si na Linux těžko zvykal, ale už je to dobré a myslím, že je lepší než Windows.

Michal, 13 let


U nás doma s Linuxem pracuje táta. Já mám na svém počítači Windows a jsem s nimi spokojený. Taťka ale říká, že se mu s Linuxem pracuje mnohem lépe, protože se dá výborně přizpůsobit uživateli a existují pro něj i lepší programy.

Pavel, 14 let


Já používám počítač hlavně na hry, takže si neumím moc představit, že bych přešel na Linux, protože bych s hrami měl pak problémy. Na druhou stranu bych si ho rád vyzkoušel, protože rád programuji a vytvářím webové stránky a u Linuxu bych se naučil něco nového.

Jakub, 13 let


Operační systém Linux jsem zatím nezkoušel, ale jeden můj kamarád, který ho používá, mi o něm vyprávěl. Prý na něm člověk nemůže nic pokazit, protože systém sám skrývá důležité soubory, do kterých je možné vstupovat jen s administrátorskými právy.

Naim, 13 let


Zkoušel jsem Linux na svém počítači, ale jenom jsem ho nabootoval z cédéčka a prohlídl si ho. Už si nepamatuju, co to bylo za verzi, ale celkem se mi líbila. Asi bych si ji ale nenainstaloval, protože nevím, jestli by mi všechno fungovalo.

Vašek, 13 let


Linux používá můj brácha, ale nevím, kterou distribuci. Já jsem ho zkoušel a myslím, že se s ním i docela dobře pracuje. Jenže to pro mě ještě není důvod, abych ho používal, protože Windows jsou pořád pohodlnější. A taky na Linux není tolik her.

 

Hry