Martin Černík - Jak se točí DVD

Jako dárek k poslednímu letošnímu ábíčku jste našli DVD. Možná jste si ho už pustili, možná se na něj teprve těšíte...

Martina Černíka jsme se ptali, jak takový film vzniká a co všechno natáčení sportu, jako je snowboarding, navíc v extrémních podmínkách, obnáší.
Jak vznikl nápad natočit DVD pro ábíčko?
Nápad vytvořit snowboardové DVD jsem nosil v hlavě už delší dobu. V půlce léta mi přišla od ABC a Sport Magazínu nabídka na vytvoření takového DVD a já jsem na tom začal pracovat.
Proč jste natáčeli zrovna na Novém Zélandě?
Bylo to kvůli termínu - ten jsem zvolil na konec srpna, začátek září. Vzhledem k tomu byl Nový Zéland pro natáčení ideální.
Ve filmu nejsi sám, kdo ještě byl v týmu?
Především zkušený kameraman. Nakonec měl čas můj dlouholetý kámoš a filmař pro Methodmag Maurino Castellani, který má se snowboardingem dlouholeté zkušenosti. Dále trojice finských jezdců, můj týmový kolega Markku Koski, Mikka Haast, Jane Korpi a další kameraman Tony Jung. Zajistil jsem letenky, auto a ubytování. Už nám nic nestálo v cestě a my jsme vyrazili na výlet na opačnou stranu planety.
Kde přesně jste natáčeli?
Bydleli jsme v městečku Wanaka a každý den jsme vyráželi autem do 30 km vzdáleného resortu Snowpark. Tento resort je určen pro freestyle, jsou tam tři rampy a skoky a zábradlí nejrůznějších velikostí, prostě ráj pro snowboarďáky. Taky proto zde trénují skoro všechny reprezentační týmy.
Jak se natáčí v tak extrémních podmínkách?
Natáčení na horách je velmi náročné, hlavně kvůli počasí. První dva dny byly poslední zimní, pořádná sněhová bouře a pak přišla jarní fronta a začalo se oteplovat. Led se začal měnit v dopoledních hodinách v jarní firn a podmínky pro natáčení začaly být příznivé.
Běželo všechno podle plánu?
Začali jsme systematicky točit dle scénáře, který jsem připravil v letadle, od jednoduššího ke složitějšímu. Po několika dnech však začal foukat silný vítr, který nás otravoval asi týden. Bylo to nepříjemný a nebezpečný, protože se těžko odhaduje správná rychlost nájezdu na překážky a může vás to ve vzduchu dost rozhodit. Věnovali jsme se tedy menším překážkám a základům.
Byly i dny, kdy vám počasí nedovolilo točit vůbec?
Jeden den dokonce foukalo 130 km/hod., a my jsme vše pozorovali z restaurace. Někdy jsme tam přijeli a celý resort byl zahalen v mraku, tak jsme čekali až se objeví modré okno a třeba hodinu jsme točili než připlul další mrak, tomu se říká windows shopping. Jinak jsme se po resortu pohybovali obezřetně, profesionálně a risk jsme snížili na minimum.
Kolik dní jste strávili na horách kvůli tomuto DVD?
Celkem jsme strávili v horách 20 dní a bylo to náročné, ale fantastické. Denně, kromě dvou dnů, kdy bylo zavřeno kvůli počasí, jsme vyráželi na kopec mezi osmou a devátou ráno. Na sněhu jsme byli o hodinu později, což nevadilo, protože ráno je stejně všechno ledovaté. Kromě krátké pauzy na lehký oběd jsme jezdili do čtyř odpoledne, kdy se resort zavírá.
Jsou tam ale i záběry se zapadajícím sluncem...
Čtyřikrát jsme tam zůstali i po zavíračce a čekali na západ slunce, při kterém jsme fotili a natáčeli. Jednou večer tam byl i závod na corneru, kterého jsme se zúčastnili. Markku vyhrál, já byl druhý a kámoš Max Cookes z Austrálie, který se zúčastnil i Snowjamu v Peci, byl třetí.
Všechny večery byly podobně akční?
Zdaleka ne, byly většinou pracovní. Po návratu z resortu jsme vždy nahrávali natočené materiály do notebooku a vybírali sekvence, abychom věděli, co všechno už máme a na čem musíme ještě pracovat.
Co se dělo po natáčení, vrátil ses do Prahy?
Vrátil a byl jsem docela hotovej, hlavní problém byl zase ten časový posun a připočti dva a půl dne na cestě. Pár dní jsem spal a relaxoval. Potom jsem začal pracovat na produkci DVD - sháněl jsem další materiály. Oslovil jsem svoje kámoše a zároveň skvělé muzikanty, aby mi pomohli s hudbou. K videu ze Zélandu bude hudba od VEC a k záběrům z Aljašky od Wohnoutů. Pak jsem začal řešit celkový vizuál a koncept DVD. Znamenalo to hodně práce za kompem, na mailu a s telefonem. Prostě taková organizační činnost, převážně v angličtině. Fotky na obal a menu mi poskytl americký fotograf Tim Zimmerman a Francouz Florent Ducasse.
Tím to předpokládám nekončí, musel jsi to všechno ještě dát dohromady...
Odjel jsem do Francie surfovat a po večerech Regis Leon a já jsme vyrobili klip z Aljašky. Pak jsem musel do Rakouska stříhat s Maurinem filmek ze Zélandu, dělat titulky a komentáře. Mezitím jsem v Česku pověřil další kameramany, aby připravili klipy do Bonusové sekce. Celkem toho bylo dost, ale moc mě to bavilo, mohl jsem využít svých zkušeností ze snowboardingu a naučit se spoustu nových věcí.
Co všechno tedy na DVD najdeme?
Hlavní je asi půlhodinový film z Aljašky, kde vysvětluji základní freestylové triky na skocích, zábradlí a v rampě. Chtěl jsem ukázat začínajícím snowboarďákům, jak dál, a těm zkušenějším poradit pár věcí, které je třeba nenapadly, dále tam jsou záběry z profi ježdění a komentáře zkušených světových jezdců.
V bonusové sekci je pětiminutový klip z heliboardingu na Aljašce a spousta dalších zajímavostí.

vizitka Martin Černík
mapy Nového Zélandu a Aljašky
box k mapě
Z Evropy jsme přes Asii letěli na Nový Zéland do Aucklandu, pak vnitrostátní linkou do Queenstownu, kde se točil před pár lety Pán prstenů, a nakonec autem do městečka Wanaka, ležícího u jezera stejného názvu. Cesta trvala skoro dva dny, časový posun 10 hodin vpřed a teplotní rozdíl z 28 na –8 stupňů Celsia.