V nahrávacím studiu - Jak vzniká hudba

V nahrávacím studiu - Jak vzniká hudba
Sdílej
 
Kolik máte doma klasických cédéček? A uvažovali jste někdy nad tím, jak vznikly? Nemáme na mysli technickou výrobu v lisovnách (ABC 22/2007), ale jejich hudební obsah. Nás to zajímalo, a tak jsme se vydali do nahrávacího studia.

Jméno Ecson Waldes by měli znát i ti, koho alternativní klubová hudba příliš nezajímá. V roce 2003 obdržel od Akademie populární hudby sošku zlatého Anděla za svou debutovou desku Sophia.

Dneska už není tím, kdo skládá vlastní hudbu, ale pomáhá jiným muzikantům a jejich muzice dodává současný zvuk. Je producentem a zvukařem. "Svoji muziku už nedělám, nemám energii ani čas. Rozhodně nelituju, rukama mi stálé procházejí desky, na kterých se autorsky spolupodílím," dodává k tomu.

Do studia


Své nahrávací studio Biotech má v prvorepublikové vilce na pražském Suchdole. Kromě produkce se v něm zabývá i zvukovou mixáží a závěrečným masteringem. Momentálně pracuje na desce domácí nu-metalové & hardcorové skupiny The.Switch. Ta mu ji svěřila celou od začátku do konce.

Jak dochází k prvnímu kontaktu mezi jím a skupinou? "Kapela mě osloví, protože se jim libí zvuk alb, na kterých jsem již pracoval. Některé po mně chtějí zvukovou mixáž, jiné produkci. V případě The.Switch mám na starosti nahrávání, produkci, mix a mastering," vysvětluje Ecson.

Začátek spolupráce s kapelou


"Nejdřív jsem si je poslechl v jejich zkušebně a udělali jsme rovnou na místě několik změn v aranžích," vzpomíná Ecson na začátek spolupráce se The.Switch.

Druhá fáze začala v okamžiku, když do studia dorazili jednotliví muzikanti a nahráli své nástroje. Běžně se jako první nahrávají bicí, aby měli ostatní hudebníci vodicí linku. "Bubny a zbytek kapely pak při nahrávání slyšíš ve sluchátkách nebo z reprobeden," vysvětluje frontman a kytarista The.Switch Michal Novák.

Je samozřejmě možné nahrávat všechny nástroje dohromady. Ale to pak musí mít každý člen kapely zvládnutý svůj part perfektně, protože když jeden udělá chybu, zkazí to všem. Postupné nahráváni umožňuje větší přesnost a klid.

Práce producenta


V momentě, kdy je hudba nahraná, začíná druhá část Ecsonovy producentské práce, která navazuje na základní změny písniček ze zkušebny. "Jednotlivé nástroje musím propojit, najít mezi nimi nové vazby," vysvětluje Ecson. Každou stopu rozstříhá, aby mohl pracovat s vývojem a gradací aranže. Tak, aby písnička měla správný začátek, chytlavou sloku a silný zapamatovatelný refrén.

"Úpravy v aranžích dělám bez kapely, ale po provedených změnách potřebuju ve studiu někoho z hudebníků, abych věděl, že se názorově shodujeme. Pak už se jen přehrávají nástroje, ve kterých proběhly změny," dodává Ecson.

Zvuková mixáž

Poté přichází na řadu mix. Složitý a časově náročný proces, kdy jsou stopy jednotlivých nástrojů (v průměru kolem 50 až 100 stop) ošetřeny tak, aby měl každý správnou hlasitost a pevné místo v nahrávce. Ecson vysvětluje, že tohohle se docílí především pomocí rozličných typů kompresorů, ekvalizérů a prostorových efektů. Ty při vhodném nastavení podpoří dynamiku a čitelnost nástrojů či vokálů. "Například basa musí být tlustá a kulatá, bicí úderné, zpěv srozumitelný a pocitově před hudbou."

Mastering


Finální fází výroby alba je mastering. Téměř chirurgický proces, kdy se u již hotových stereo mixů s maximální koncentrací jemně dolaďuje zvuk jednotlivých písniček na albu. Aby všechny měly stejnou hlasitost, aby byly u všech stejně vyváženy výšky, středy a basy. Do tohoto procesu ale patří i délka mezer mezi skladbami. "Mastering i mix provádím na super analogových a digitálních přístrojích, zvláště ty elektronkové mám velmi rád," směje se Ecson.

Hrozně nám to pomohlo


Na konci října, kdy jsme dělali tuhle reportáž, byla práce na novém materiálu The.Switch zhruba v polovině. Nelitujete, že jste se obrátili na producenta a neudělali si desku sami? "Ne, hrozně nám to pomohlo a šetří to čas. Hudební starosti a rozhodování můžu přesunout na Ecsona. Všem kapelám to můžeme jen doporučit, odpovídá Michal.

Ví, o čem mluví, protože předchozí tři desky si The.Switch produkovali sami. „S odstupem času si uvědomuju, že je to škoda, ale až dodneška jsem nenarazil na nikoho, komu bych naši hudbu s čistým svědomím svěřil," uvažuje. Podle něj je producentů, kteří dokážou pracovat s tvrdou kytarovou hudbou, v Česku málo. "To pro všechny styly," usmívá se k tomu Ecson.

Ale Ecsona má většina zafixovaného jako elektronického producenta. Nemáš s tím problém, že u The.Switch jde o kytarovou hudbu? "Na elektronické hudbě jsem vyrostl, od roku 1990 jsem poslouchal Depeche Mode a KLF. Když jsem v roce 1999 otevřel studio, začaly mě oslovovat i kytarové kapely. To byla velká výzva. V dnešní době nahrávám 70 procent akustických kapel (rock, jazz, ska) a kolem 30 procent elektronických (hip hop, elektro). The.Switch jsou pro mě noví v tom, že hrají dost tvrdý rock. Rozmanitost ve zvuku i hudebních názorech mě na mojí práci baví," reaguje Ecson. Zároveň však dodává, že díky své dřívější specializaci přináší do spolupráce s rockovou kapelou nové triky a zvuky. "Proto jsme se s kapelou The.Switch potkali, aby to bylo nový a jiný," vysvětluje.

Od začátku do konce


Producent však musí rozumět nejen hudbě, ale i lidem. Dost často se stává, že některá kapela dojde při natáčení desky na rozcestí a neví kam dál. "S některými řeším po nocích i osobní problémy hraničící s rozpadem kapely. Jsem v tom vždy namočený od začátku do konce a skrze mě se filtrují i nehudební témata. Po dokončení alb často zůstáváme dobří přátelé," potvrzuje Ecson.

Při dotazu na nejnáročnější projekt, Ecson ihned vzpomíná na nedávnou práci na albu Brant Rock skupiny 100 °C. „Trvalo to čtyři měsíce! Všechno jsem dělal sám, nahrával nástroje, produkoval, míchal, masteroval," vysvětluje. "Kapela po mně chtěla radikálně změnit svůj dřívější zvuk a hledala nový přístup. Některé písničky jsem změnil k nepoznání, v začátku se mi to před kapelou těžko obhajovalo, ale deska se opravdu povedla. 100 °C jsou spokojení, média desku chválila. Takže i díky tomu mám stále nové nabídky," říká Ecson.
Práci neusnadňovalo ani to, že každý člen 100 °C žije v jiném městě. V dřívějších dobách by bylo takové nahrávání něco nemyslitelného, ale dnes je to běžné. "Hodně nám pomáhají digitální technologie a samozřejmě internet. Kdysi se točilo analogově všechno v jeden okamžik do magnetofonového pásu, ale dnes si třeba dodatečné stopy v digitálním formátu posíláme po mailu. Ať už jsou to vokály, kytary, syntetizérové zvuky, nebo moje rozpracované mixy. Většina kapel má své malé domácí studio, jehož základem je počítač, takže jsou schopni operativně dodávat chybějící zvukové stopy."


Landu bych nechtěl


Hodnota techniky v Ecsonově studiu Biotech se pohybuje v řádech několika milionů korun. I proto na ni musí vydělávat nejen prací s hudebními skupinami, ale i nahráváním reklamních spotů a skládáním hudby pro film či videoprezentace. Existuje zakázka, kterou bys odmítl? "Asi jen Daniela Landu.... ," směje se Ecson.

Krize nekrize

Hodně se mluví o krizi hudebního průmyslu, vydavatelství ztrácejí vliv nad poslouchanou hudbou, ale Ecson si na nedostatek práce nestěžuje. "Kapely mají u nás navzdory klesajícím prodejům více peněz, takže dostávám čím dál tím víc nabídek. Pro mladou kapelu, která chce natočit dobrou desku, není dnes nemožné získat od sponzora třeba 150 tisíc korun," vysvětluje. "My jsme si ale třeba na novou desku vydělali hraním a prodáváním předmětů s naším logem," přitakává mu Michal ze The.Switch.

S krizí souvisí i klesající výroba tradičních CD nosičů a zvyšující se procento hudby v digitálním formátu MP3. Když víš, že jde album "jen" na web, neztrácíš při práci motivaci? "Nikdy nerozlišuju, jak album vyjde. Důležité jsou dobré reference mojí práce a mého studia, proto je vždycky zásadní udělat zvuk poctivě. Na tom si zakládám," reaguje Ecson.

Ecson Waldes (31)


Vlastním jménem Jiří Paška, rodák z jihomoravského Vracova, který žije v Praze. V mládí navštěvoval hodiny klavíru a trumpety. Vystudoval elektrotechniku a později vědeckou ilustraci a počítačovou grafiku. Je majitelem nahrávacího studia Biotech v pražském Suchdole. V roce 2003 vydal debutovou desku Sophia, za niž ho Akademie populární hudby ocenila cenou Anděl v kategorii Dance & Hip Hop. Po svém debutu vyhrál anketu Best Newcomer v soutěži Dance Awards, časopis Ultramix ocenil jeho desku titulem Domácí album roku 2003. Podílel se na deskách řady kapel: Soil, 100 °C, Noisecut, United Flavour, Southpaw nebo třeba hiphopového DJe Wiche & Nironica. Remixoval hudbu kapel Monkey Business, TataBojs, Ohm Square či Skyline.

Video: Ecson Waldes předvádí SH-09



WEB:

(www.ecsonwaldes.com)


(www.biotech-studio.com)


Foto