Volám o pomoc, ale marně

Zdravím Mourrisone. už delší dobu potřebuji s někým probrat moje problémy a vážně nevím, co si mám počít. Je jich tu hned několik, ale ač jsem si od rodičů několikrát zažádala psychologa, jako odpověď jsem dostala akorát to, že jsem už přece v pořádku, protože se nehádáme. Pro kontext, s rodiči jsem mívala dříve, tipuji ještě 2 měsíce zpátky, velké hádky, které několikrát vyvrcholily i do násilné podoby. Moje matka se přede mnou během nich také celkem dvakrát snažila zabít před očima, a vše mi dávala za vinu. Od té doby, co beru antidepresiva, se naše hádky neopakovaly, avšak když se k nim směřuje, chytnu neskutečný záchvat paniky, většinou se začnu klepat, bouchat se do hlavy nebo se snažím řvát, ale nejde to. Mám diagnostikované pouze úzkostné deprese, což znamená, že každý den beru spoustu prášků, které mě utlumují, ale i tak se tyto stavy objevují. Prášky mám zhruba 3 měsíce, sama jsem si všimla hned několik pokroků, jako to, že už nemám mé stavy tak často. Ale za to, když se jen něco malého pokazí, chci si co nejdřív a čímkoliv ublížit. Nevím, jak to mám vysvětlit rodičům, protože mě nikdy nepochopí. Vždy, když jim řeknu, že se nesnáším, že si nikdy nenajdu žádné kamarády, že jsem ošklivá, celkově mám vybudovanou velkou nenávist vůči sobě, ale na to mi to akorát vyvrátí a nazvou to ,,teenagerské problémy,,. Nesnáším se za to, nevím co se sebou, vypadám strašně, mám sotva dvě kamarádky, protože všechny jsem odstřihla. Dříve jsem měla spoustu kamarádů na internetu, ale kvůli těm všem problémům co mám, jsem je musela odstřihnout, neuvěřitelně si to vyčítám a přijdu si jako strašný člověk. Ale nemůžu se k nim vrátit. Připomíná mi to, kdy jsem se měla nejhůř v životě a textování mi často způsobuje panické záchvaty. Mám strach, určitě si nikdy nenajdu někoho, kdo by mě měl rád, proč by mě vůbec měl rád? Nic nezvládnu udělat pořádně, je mi vše jedno, špatně se učím, špatně jím, mám podváhu, jsem až moc hubená a do toho ještě hnusná, takhle si v životě nikoho nenajdu. Nechci být sama, jsem neustále sama a mám z toho hrůzu, určitě takhle budu do konce života, protože kdo by se se mnou bavil. Opravdu si říkám, že by bylo mnohem lepší to ukončit. Můj stav se vůbec nezlepšuje, i když to na oko vypadá, že ano. To se mám neustále řezat a hádat se s rodiči, abych jim dokázala, že potřebuju pomoct? Nevím, nevím co se sebou. Kéž bych věděla, co mám dělat. Omlouvám se, že to sem píšu, jen už skutečně nevím, co mám dělat, může se to vůbec ještě zhoršit? Tady už budu končit, ještě jednou se omlouvám.

Odpověď

Milá anonymko, nemáš vůbec proč se omlouvat. Jsem moc rád, že jsi mi napsala takový upřímný a otevřený dopis. I když mi je z něho smutno. Věř mi, že každý z nás v životě prochází obdobím, kdy je tzv. všechno špatně, má pocit, že ho nikdo nemá rád a nevidí světýlko na konci tunelu. Zkus si vzpomenout na chvíle, kdy jsi byla spokojená a šťastná a věř, že se zase vrátí. I na sobě si najdi vlastnosti (a že jich bude!), kterých si ceníš – např. umíš naslouchat kamarádům, umíš poradit, nabídneš pomoc, jsi upřímná. Věř mi, že se najdou lidé, kteří si jich budou nadevše vážit. Vyhýbej se všem situacím, které by tě mohly rozrušit (hádky s rodiči, kontakty s nepříjemnými kamarády a tak). Podle toho, jak svoje stavy popisuješ (a hlavně si je uvědomuješ), si myslím, že by bylo dobré navštěvovat psychologa. On ti poradí, jak s nimi pracovat. A hlavně časem naleznete jejich příčiny a zdroje. Píšeš, že rodiče tě v tom nepodporují. Svěř se s tím nějakému dospělému, kterému věříš – prarodičům, učiteli, školní psycholožce nebo třeba mamince kamarádky. Věřím, že se mezi nimi najde někdo, kdo ti pomůže. A kdyby ne, zajdi si za svým lékařem (pediatrem) a pověz mu všechno, co jsi mi napsala. Budu moc rád, když mi napíšeš, jak to dopadlo. Mourrison

Sdílej
 
 

Bratr je lakomý

Ahoj Mourrisone, mně je jedenáct a mýmu bráchovi 7. Skoro vůbec si spolu nemůžeme hrát, protože je hrozně lakomej a vůbec mi nechce půjčovat svoje hračky. Cyril

Všude vidím jen násilí

Ahoj Mourrisone, bydlím v malý vesničce na Moravě a moc se mi tu líbí. Doma máme hodně zvířat, o který se spolu s rodičema staráme. Vadí mi ale, jak se chovaj některý kluci ve třídě a co pořád vidím v televizi. Všude se jen perou, zabíjejí a ubližují si. Co mám dělat, aby mi to nevadilo? Bob

Do kolika let se chodí k dětskému lékaři?

Ahoj Mourrisone, chtěla jsem se tě na něco zeptat. Od narození chodím k jedné paní doktorce a teď mi bude 15, kam pak budu chodit? Lenka

Je mi 13 a klukovi, který se mi líbí 19 let

Ahoj Mourrisone, strašně jsem se na škole v přírodě zamilovala do asistenta, který s námi byl. Chodí na peďák a je mu 19. Myslíš, že mám u něj šanci? Dík, Věrka (13 let)

Nedostal jsem se na gymnázium

Ahoj Mourrisone, nedostal jsem se na gympl a připadám si na nic. Všichni moji kámoši se dostali a já teď musím zůstat ve třídě s těma, se kterýma se nekamarádím. Bruno

Jsem v karanténě a nemůžu si užít víkend

Ahoj Mourri, kvůli tomu blbýmu covidu jsem v karanténě a nemůžu jet se třídou na společný víkend. Ach jo. Táňa

Zoufale neumím chytat

Ahoj Mourrisone, prosím nemohl bys mi nějak pomoci? Chodím na gymnázium kdesi na Moravě, a zoufale neumím chytat. Mám sice silný ruce, ale chytat vážně neumím, a tak pořád schytávám hrozný rány. Už mě kvůli tomu několikrát bolelo břicho, prsa nebo hlava. A nechtěla bych nikam chodit, ani prosit někoho ze školy nebo kamaráda, aby mě to naučil. Nejlepší kámošku jen v krajní nouzi. Možná rodinu, ale nemůžu se to naučit sama? (asi ne, co? :D) a jak dlouho by mi to mohlo trvat? Díky, Darka, 13 let

Jak si najít kamarády?

Ahoj Mourrisone, je mi 12, chtěla bych poradit. Cítím se osamělá, nikdo mně nerozumí. Nemám kamarády ve škole, sama nevím proč. O přestávkách sedím sama a všichni se baví. Chtěla bych poradit jak najít kamarády. Anonymus

Je mi 15, měřím 180 cm a pořád rostu

Ahoj Mourrsi, mám problém, za 3 dny mi bude 15 let a měřím rovných 180 cm. A pořád rostu, je to normální?

Nechci nosit oblečení od babičky

Čauky, moje babička mi dává furt nějaké oblečky, co se mi nelíbí. Nechci je vůbec na sobě nosit. Jak jí to mám vysvětlit. Pavlík