Potřebuju oporu

Dobrý den Mourrisone, omlouvám se, že už sem píšu po druhé, ale opět jsem potřebovala nějakou oporu a zjistila jsem, že moje minulá zpráva nebyla tak úplně upřímná a spoustu věcí jsem vynechala. Také se omlouvám, jelikož přesně nevím, jak si mé problémy v hlavě uspořádat, a tudíž je pro mě složité zformulovat je do podoby, která by byla srozumitelná.  Takže, nejspíš začnu tím, jak jsem se do této pozice dostala. Dříve jsem mívala spoustu kamarádů na internetu, v mém osobním tudíž  „reálném" životě jsem měla maximálně jednu dobrou kamarádku, jelikož jsem většinu svého času věnovala právě těmto virtuálním kamarádům. Jenže, tenhle „životní styl" se logicky nedal zvládnout, poněvadž těch kamarádů nebylo 10, ani 20, ale někdy i kolem 200. Nikdy mi to nebylo dost, pořád jsem si připadala, že jsem na to sama, a tak jsem stále a stále sháněla nové lidi. Začala jsem se dost uzavírat ve svém vlastním pokoji, dalo by se říct i ve svém vlastním světě a toho si všimli i moji rodiče. Začaly obrovské hádky, neboť jsem mým kamarádům na internetu věnovala všechen můj čas, nezbýval mi čas ani na rodinu, tak ani na domácí mazlíčky, školu, či jídlo a hygienu. Začala jsem být více agresivní k mým rodičům a vyvrcholilo to až do situace, kdy jen pobývání v mém pokoji bylo nesmírně náročné. Chci tu jen vyzdvihnout pár nejhorších situací během hádek s mými rodiči, které později měli velký důraz na mojí psychiku. Když se moje matka snažila zabít, celkově dvakrát, důsledkem našich hádek. Jednou dokonce i omdlela, několikrát dostala neskutečný záchvat a zhroutila se mi celá rodina před očima, bylo to něco strašného a doteď si procházím panickou atakou kdykoliv jen na tuto událost myslím. Také mi můj otec záměrně rozbil telefon, když jsem na něm bývala dost závislá (z důvodu mých přátel, které jsem na něm měla) a tu noc jsem doslova prosila mé rodiče, aby mě zbavili života, že už tu nechci být, no zkrátka jsem jim udělala velké divadlo. Od té doby jsem čekala na psychology, na psychiatry, ale stále nikdo nebyl volný. Až tento prosinec jsem se konečně dostala na psychiatrii a byla mi diagnostikována úzkostní deprese. Dostala jsem dva prášky, antidepresiva a prášky na spaní. Spravila se mi váha, s rodiči už vycházím skvěle, to samé i s mým starším sourozencem, ale těch kamarádů, kteří na mě měli velice špatný vliv, jsem se zbavila teprve nedávno. Mělo to hned několik důvodů, jeden z nich byl ten, že jich na mě jednoduše bylo moc a chtěla jsem se soustředit na sebe a na školu, ale ten hlavní důvod byl, že neprospívali mému zdraví. Chytala jsem neskutečné úzkosti kdykoliv, když jsem měla jen otevřít svůj telefon, a tak nějak jsem se začala jen a jen zhoršovat. Další, pro mě nejhlavnější důvod byl jasně ten, že jsem, se svým způsobem, vydávala za někoho, kdo jsem nebyla. V té době jsem byla neuvěřitelně zmatená a bylo mi vtloukáno do hlavy, že mě budou mít lidi radši jako kluka. Proto jsem si ostříhala vlasy, celkově změnila vizuál a začala se chovat, přezdívat si a dokonce i tvrdit, že jsem kluk. Neskutečně toho nyní lituji, jelikož už vím, že to tak nebylo a já jsem byla jen zmatená. Proto jsem je všechny z mého života odstřihla, zablokovala si je, bez jediného slova. Uvědomuji si, že to ode mě nejspíš bylo zbabělé a nesprávné, proto se také cítím tak špatně, ale potřebovala jsem to udělat. Zlom ale nastal, když tito mí bývalý kamarádi začali psát kamarádům z mého okolí, (s kterými například chodím do školy) spoustu nadávek na mě, jak mě nesnáší, že mám umřít, a že si zasloužím jen to nejhorší. Konečně jsem si myslela, že se to všechno jen zlepšuje. Našla jsem si pár kamarádů, mám lepší váhu, ale tohle mě zase položilo. Cítím se strašně, ale na jednu stranu se jim nemůžu divit. Asi jsem vážně špatný člověk, proto možná nemám více přátel. Také mě neskutečně tíží to, že nemám ani kapku sebevědomí. Nesnáším své vlasy, oči, pleť, všechno. Každý den se setkávám s pocitem, že mě nikdo nemá rád, že jsem k ničemu, a že mě nesnáší. Ale někdy mám zase stavy, kdy si myslím, že jsem milována svou rodinou, svými přáteli, ale potom mě přepadne špatná nálada a nic jiného než nůž či žiletka v ruce nepomůže. Omlouvám se za dlouhou zprávu, jen jsem se potřebovala někomu konečně svěřit. Přeji Vám hezký zbytek dne.

Odpověď

Milá anonymko, opět ti říkám, že se nemáš za co omlouvat. Jsem rád, že ses dostala k odbornému lékaři, který ti pomohl. Předepsal ti antidepresiva, která už zabrala. Asi ti ale nemusím říkat, že prášky neřeší příčinu, ale důsledek. Teď, když už ti je dobře a máš sílu, by bylo moc dobré, kdyby sis našla psychologa, kterému bys důvěřovala. Tomu bys mohla popisovat vše, co se ti v hlavě odehrává a co tě trápí. Spolu byste časem přišli na všechny odpovědi a ty by ses naučila na různé situace (třeba na ošklivé chování tvých bývalých virtuálních kamarádů) reagovat jinak. Říká se, že jsme takový „naprogramovaný počítač“, který se chová podle naučených krocích a občas je dobré některé programy přeprogramovat. Zvláště když nám ubližují nebo nepomáhají. Budu moc rád, když mi napíšeš, jak jsi dopadla. Mourrison

Pohádali jsme se s nejlepším kamarádem

Kamarád se mi přiznal, že je gay

Sdílej
 
 

Brácha se chce zabít kvůli počítačové hře

Co mám dělat, když se můj bratr zbláznil ze hry Brawl Stars? Je tím totálně posedlý, a teď se chce i zabít.

Jsem gay? Někdy se podívám na kluka a řeknu si, že vypadá hezky...

Ahoj Mourrisone. Strašně se bojím, jestli nejsem gay. Myslím si, že gay nejsem, protože se mě ženy líbí, ale někdy se podívám na kluka, a prostě si řeknu, že vypadá hezky (třeba že má hezkej účes). Myslím si, že to napadne každého, ale i tak se bojím. Jediná výjimka je, že když se podívám na svého kamaráda, tak si nás představím na sjezdovce. Robin, 12 let, ábíčko je nejlepší.

Nedokážu na ní přestat myslet, co mám dělat?

Ahoj Mourrisone, už asi dva roky miluju jednu holku, nedávno jsem jí to řekl, a ona mě odmítla, já to čekal, takže to ani tolik nebolelo, ale já ji furt chci, furt jí hrozně miluju a nedokážu na ní přestat myslet, co mám dělat? Mám se o ní nadále snažit, nebo mám na ní přestat myslet, jak?

Po prvním sexu se mi přestala ozývat, proč mě nechce vidět?

Ahoj. Mám otázku. S mojí holkou se máme opravdu moc rádi a tak jsme už měli i sex. Oběma nám je šestnáct. Bylo to celkem příjemné, ale potom jsem se s mojí holkou asi týden neviděl. Říkala, že je nemocná, ale já jí to nevěřím. Nevíš, proč se se mnou třeba nechtěla vidět? Myslíš, že měla nějaký problém po tom pohlavním styku? Díky za odpověď, Karel

Je mi teprve 11, ale už mám různé touhy

Ahoj Mourrissone, je mi „teprve“ jedenáct a už v tomhle věku začínám mít sexuální touhy. Když třeba zrovna nemůžu usnout, vytvářím si v duchu různé erotické příběhy. Myslím si, že už jsem opravdu blázen, protože jsem ještě nečetla v ábíčku, že by někdo měl podobný problém. Ráda bych s tím přestala, ale prostě to nejde :( Myslíš, že bys mi mohl poradit? Díky, Terka

Líbí se mi moje učitelka, přitom jsem holka... co mám dělat?

Ahoj Mourrisone, mám menší problém. Co mám dělat, když se mi líbí učitelka? Už jen to, že jsem holka a líbí se mi žena, je divné, ale učitelka? V minulosti jsem ji nesnášela a teď toto? Dokonce myslím, že má manžela a děti, mohla by být mojí mámou. Nevím, co mám dělat a trápí mě to, nechci si s ní pokazit naše vztahy, třeba si i představuji, jak někam spolu jdeme atd. Díky, anonym.

Jak se mám přestat nenávidět? Mám hrozné problémy!

Ahoj Mourrisone, poslední dobou mám hrozné problémy se sebevědomím. Hrozně často si říkám, jak se nesnáším, naštěstí to ještě nedošlo k sebepoškozování, bojím se a chci tomu předejít. Přijde mi, že se se mnou nikdo ve škole nechce bavit. Spolužáci v mém věku už taky mají vztahy, crush atd. Já jsem ještě například crush nikdy na nikoho neměla. Přijdu si, že jsem ošklivá a vůbec nezapadám. Jak se mám přestat nenávidět. Poraď prosím. Anonym, 14 let

Řekl, že mě nemá rád, ale pořád se stydím, když ho vidím. Proč?!!

Ahoj Mourrisone, mám ráda jednoho kluka ze školy, ale minulý rok mi řekl, že mě rád nemá. Přes letní prázdniny jsem si myslela, že ho už nemám ráda, ale vždycky když ho uvidím, tak se stydím. Proč?

Mám to brát jako obtěžování?

Dobrý den, pane Mourrisone, dnes se mi stala spousta nehezkých věcí s jedním klukem, osahával mě, nechtěné líbání, a další věci. Bohužel nevím, jestli to mám brát jako sexuální obtěžování nebo jsem jen skeptická. Děkuji.

Kdy budeme mít ve škole sexuální výchovu?

Ahoj, na základní škole se neučíme sexuální výchovu. Nevíš, kdy se ji budeme učit? Jsem v 6. třídě a pořád nic. Eliška 12 let