Jak umějí chobotnice věštit?

Jak umějí chobotnice věštit?
Sdílej
 
Určitě jste také sledovali zázračné věštecké schopnosti chobotnice Paula. Tento hlavonožec uhodl všech sedm zápasů německého týmu na fotbalovém mistrovství světa a navrch - jako bonus - i výsledek finále. Asi jste si také položili otázku jak je to možné.

Během každého "věštění" spustili ošetřovatelé do Paulovy nádrže dvě plastikové nádoby označené vlajkou soupeřících týmů na boku. Uvnitř bylo pro Paula něco dobrého k snědku. Z které nádoby se prvně nakrmil, ten tým vyhraje.

Kdo sázel celý šampionát podle "zázračného" hlavonožce vydělal opravdový balík peněz. Stačilo začít se třemi stovkami. Pokud sázející vždy svou výhru opět celou vsadil, po finále si zašel do sázkové kanceláře pro pořádný ranec.

Poznal vlajku?

Takže znovu: jak to, že se chobotnice z německého akvária v Oberhausenu při tipování vítězů na jednotlivé zápasy ani jednou nezmýlila? O hlavonožcích - a chobotnicích zvlášť - se ví, že jsou velmi inteligentní, ale přece jen, uhádnout výsledky zítřejšího fotbalového zápasu hraného deset tisíc kilometrů daleko, to už je trochu moc.

Podle některých teorií si dal někdo práci a naučil Paula rozeznávat německou vlajku. Proč však před utkáním se Španělskem šáhl do krabičky s vlajkou tohoto státu? Možná proto, že španělská vlajka je také žlutočervená jako německá, říkají skeptici. To zní logicky, proti jsou ale dva argumenty: ten první je, že Němci prohráli také se Srbskem (a srbskou vlajku si s Německou spletete těžko). Ten druhý je snad ještě pádnější: podle výzkumů mořských biologů jsou chobotnice barvoslepé a jejich zrak je sice vynikající, avšak pouze ve stupních šedi.

Proč jsou chytré

Hlavonožci nejsou žádní hlupáci, na bezobratlé jsou chytří až extrémně. Chobotnice se údajně učí rychleji než psi.

Proč jsou tito měkkýši tak chytří nevíme. U savců jde vývoj inteligence ruku v ruce se společenským životem. Proto nejinteligentnější zvířata žijí v tlupách, třeba opice, delfíni nebo sloni. Svou chytrost používají hlavně proti svým "parťákům" a při výchově mladých. Osaměle žijící chobotnice však svůj mozek potřebují zřejmě z jiného důvodu. Přitom ani nežijí nijak dlouhou dobu, vše, co se naučí, si odnášejí do hrobu. Dožívají se nejvýše čtyř let, jednou za život se spáří a krátce nato uhynou.

Ověřit si věštecké vlastnosti dnes dvouletého Paula, tak už na dalším mistrovství světa bohužel nebude možné.

Génius v akváriu?

Pokud se nechcete smířit s (poněkud šíleným) vysvětlením, že Paulova mysl má schopnosti putovat časem i prostorem, je zde ještě jedno vysvětlení, podle autora tohoto článku možná nejpravděpodobnější. To zní, že oberhausenský ošetřovatel hlavonožců opravdu rozumí fotbalu a vždy nějak Paula motivuje (třeba lepší krevetkou), aby vlezl do správné krabičky. Při obrovském štěstí a dobrém odhadu síly jednotlivých týmů by to bylo možné. (Jak ale ten kouzelník uhodl prohru se Srby?) Pokud je toto vysvětlení správné, mořské nádrže v Oberhausenu čistí fotbalový génius, který prací v akváriu mrhá svým talentem a přichází o veliké peníze.

Autor

Stanislav Drahný

Klíčová slova:
paul, krake, chobotnice, fotbal
 

Články odjinud