Afričtí i asijští gepardi mají nažloutlou srst s kulatými až oválnými tečkami. V roce 1926 ale lidé v jižní Africe poprvé spatřili geparda, který měl na hřbetě místo teček pruhy. Byl popsán jako nový druh geparda se vznešeným jménem gepard královský. Už o dva roky později ale došel anglický přírodovědec A. Chapman k závěru, že královský gepard je jen barevná odchylka normálně zbarveného druhu.
Dědictví otce i matky
A nemýlil se. V roce 1981 se ve výzkumné stanici pro gepardy v jižní Africe narodila dvěma normálně tečkovaným gepardím sestrám mláďata a v obou vrzích se vyskytlo jedno pruhované kotě. Otcem koťat obou sester byl divoký gepard. Odchycen byl v oblasti Transvaalu, odkud pocházeli všichni dosud známí královští gepardi. Rázem bylo jasné, že jde o genetickou odchylku, která se dědí recesivně. To znamená, že mládě musí získat gen pro pruhované zbarvení od matky i od otce. Pokud by jej podědilo jen po jednom z nich, gen se nijak neprojeví a mládě bude mít tečkovanou srst. Recesivní dědičnost také vysvětlila, proč jsou královští gepardi tak vzácní.
Co prozradily kočky
Tímto poznatkem naše znalosti původu královských gepardů na dlouhou dobu skončily. Až letos na podzim vědci zveřejnili výsledky studií, které změnu teček v pruhy vysvětlují. Všechno začalo zdivočelými domácími kočkami v americké severní Karolíně. Vědci odebírali vzorky DNA odchycených koček určených ke kastraci a následnému vypuštění. Zajímalo je, proč se v populaci normálně pruhovaných mourků občas vyskytne kočka, která má místo pruhů kruhové skvrny. Zjistili, že za to může jediný gen, který pojmenovali Taqpep. Pokud je tento gen pozměněný mutací, mourek není pruhovaný, ale skvrnitý. Ovšem pouze v případě, že mutovaný gen získá od matky i otce, pokud ho má pouze od jednoho z nich, je zbarvený normálně.
Z pruhů skvrny a naopak
Po tomto zjištění vědce napadlo, zda by stejný gen nemohl ovlivňovat zbarvení gepardů. Vyžádali si vzorky DNA gepardů chovaných v záchranné stanici v jižní Africe, odkud pocházejí všichni královští gepardi chovaní v zajetí. Jejich zkoumání odhalilo, že všichni pruhovaní gepardi mají stejnou mutaci genu Taqpep jako neobvykle zbarvené domácí kočky. Ale zatímco v případě koček mění tento gen pruhy na skvrny, u gepardů je tomu naopak - mění skvrny na pruhy.
Chytré buňky
Tím ovšem nebylo vysvětleno vše. Skvrnitý nebo pruhovaný vzor má spousta zvířat. Včetně ryb, obojživelníků či plazů. U nich ale zbarvení funguje jinak – jak zvíře roste, skvrny či pruhy přibývají. U savců se mládě narodí s již daným počtem černých znaků, ty pak rostou spolu s ním a jejich počet se nemění. To přináší další otázku – jak jednotlivé buňky na rozhraní barev poznají, že z nich má růst tmavá či světlá srst? Tady přichází na řadu další gen, jehož přítomnost v buňkách chlupového váčku znamená, že z něj vyrostou tmavé chlupy. Kresba pruhů či skvrn u kočkovitých šelem tedy vzniká teprve součinností obou genů. Jeden zodpovídá za tvar kresby, přítomnost dalšího pak způsobuje růst černé srsti.
Nové otázky
Jedna zodpovězená otázka ale hned vyvolává další. Existují kočky, jejichž mláďata se rodí s barevnými skvrnami, ale v dospělosti jsou jednobarevné, např. lvi nebo pumy. Gen Taqpep je navíc běžný i u plemen koček (např. siamských), které nemají žádný barevný vzor. Je tedy více než pravděpodobné, že musí existovat nějaký další zmutovaný gen, který naopak barevný vzor potlačuje. Jeho hledání je pro vědce novou výzvou.
