V polovině října postihly oblast kolem himálajské Annapurny prudké sněhové bouře a zřítily se tu četné laviny. Zahynulo v nich několik desítek horolezců a vysokohorských turistů, mnoho dalších zůstalo nezvěstných nebo uvězněných v nepřístupných částech hor. Bouře a laviny v období, kdy je tu obvykle bezpečno, způsobil hurikán Hudhud.
Předvídatelné nebezpečí
Laviny nehrozí jen v Himálaji, padají v každém vyšším pohoří. Podmínkám jejich vzniku se již dlouho věnuje řada odborníků, ale předpovědět, kdy a kde se lavina utrhne, dodnes spolehlivě nedokážou. Přesto jsou většinou schopni poměrně přesně odhadnout stupeň nebezpečí. Ten je dán třemi základními podmínkami: vhodným terénem, specifickými vrstvami sněhu a počasím.
Terén
Lavina nevznikne na rovině nebo na mírném svahu, kde sníh nemůže nabrat rychlost, ani na příliš strmém svahu, kde se sníh neudrží a nevytvoří potřebné vrstvy. Téměř vyloučená je tedy na svahu, jehož sklon je menší než 25 stupňů a větší než 60 stupňů. Nejčastěji padají laviny na svazích, které mají sklon 35–45 stupňů.
Vrstvy sněhu
První sněhová nadílka na horách obvykle na vznik laviny nestačí. Laviny vznikají později, kdy už je sněhová pokrývka rozčleněná na několik odlišných vrstev různé konzistence a soudržnosti. Ty vznikají v průběhu zimy střídáním teplot, kdy sníh během oteplení taje a v noci zase zmrzne, a přibýváním nových vrstev.
Počasí
Pro vznik lavin je zcela zásadní. Husté sněžení nebo déšť zatěžuje stávající vrstvy sněhu a způsobuje jejich nestabilitu. Vítr zpevňuje a zhutňuje sněhový povrch, na návětrných místech přidává další sníh, čímž zvyšuje jeho váhu a tlak na spodní vrstvy. Na hřebenech nebo hřbetech na úbočí svahů vytváří nestabilní převěje.
