Ti se ostatně od podoby obrovských dravých dinosaurů moc neliší - lidová tvořivost je sice obdařila větším množstvím hlav, ohněm chrleným z tlamy a zvláštní zálibou v princeznách, ale základní podoba draků a dravých dinosaurů je překvapivě shodná.
Teprve ve druhé polovině 19. století lidé skutečně "objevili" dinosaury - vědci a paleontologové objasnili původ obrovských kostí a začali popisovat první druhy prehistorických plazů.
Proč nežili u nás
Země vypadala v období jury a křídy (tj. před 200 až 65 miliony lety) úplně jinak, než dnes. Severní Ameriku dělilo od Jižní Ameriky moře, také velká část Evropy byla zaplavena mělkým mořem, ze kterého vystupovaly řady menších a větších ostrovů. Na nich žili jen drobnější druhy dinosaurů (nejznámější jsou iguanodoni), jejichž pozůstatky se nacházejí v dnešním Německu, Anglii či Belgii. Česká republika byla po většinu tohoto období zaplavena mořem a tak jediný nález kosti iguanodona pochází nejspíš z mořského náplavu.
Nejznámější světová naleziště dinosaurů
První lovci dinosaurů mířili do západních oblastí USA
Začátkem 20. století byla objevena obrovská naleziště v Africe v Tanzánii - odtud např. pochází první kompletní kostra brachiosaura
Ve dvacátých letech 20. století začíná výzkum bohatých dinosauřích nalezišť v poušti Gobi na hranicích Mongolska a Číny
V sedmdesátých a osmdesátých letech minulého století byla objevena naleziště v Kanadě - v Albertě, Britské Kolumbii a Saskatchevanu, a také v severním Mexiku
Konec dvacátého století přinesl nové nálezy dinosaurů v oblasti Sahary
Konec 20. a začátek 21. století se nese ve znamení objevů obrovských dinosaurů v jihoamerické Patagonii
Země obrů
Posledním argentinským obrem je Futalognkosaurus popsaný v roce 2007. Z něj se našla téměř kompletní kostra - zachovalo se jí 70 %. Vědci proto mohli docela přesně určit jeho délku na 34 metrů a váhu ještěra odhadli na 80 tun.