Jak se opice naučily mluvit

Jak se opice naučily mluvit
Sdílej
 
Bohatě rozvinutý společenský život, jaký vedou opice, sebou nese nutnost vzájemné komunikace. Opice se spolu prostě musí umět domluvit.

 

Jak si popovídat s opicí


Opice nejsou schopné naučit se mluvit řečí podobnou lidské, nedovoluje jim to anatomická stavba jejich hlasových orgánů. Už v polovině minulého století se vědci pokoušeli naučit mluvit šimpanze, ale ten dokázal po velikém úsilí vyslovit pouhá čtyři slova.


Původní domněnka, že je na to moc hloupý, padla, když si vědci uvědomili, že význam slov chápe. Bylo to patrné z jeho mimiky, která doprovázela snahu vyslovit správné slovo. Odtud už nebylo daleko k nápadu, začít ho učit znakovou řeč, kterou spolu mluví hluchoněmí.


V roce 1969 přijali psychologové Allen a Beatrice Gardenovi do rodiny jedenáctiměsíční šimpanzí holčičku Washoe a začali ji učit znakové řeči. Za necelé dva roky uměla Washoe vyjádřit jednoduchá přání pomocí 34 gest. A ve čtyřech letech znala 134 znaků, které dokázala spojovat v jednoduché věty. „Mluvila“ tak s lidmi na podobné úrovni, jako tříleté dítě vychovávané v rodině hluchoněmých.



Znaková řeč


Opice se nejsnáze naučily tzv. ikonické znaky, tedy takové, které se mimicky podobají tomu, co znamenají, a s jejichž pomocí mohly sdělovat lidem svá přání nebo pocity.


Opičí řeč


Opice se dorozumívají celou škálou nejrůznějších zvuků, ale to zdaleka není jediný způsob, jak spolu navzájem komunikují. Mluví spolu pomocí gest, postoje těla a výrazem v obličeji. Když se po delší době setkají dva opičí přátelé, stejně jako my se objímají, líbají se, poplácávají se navzájem po zádech.


Opičí řeč - co znamenají výrazy


Seznam lidoopů, kteří se naučili znakovou řeč


Do programu výuky lidoopů lidské řeči se zapojili nejen šimpanzi, ale i další druhy.


Šimpanzi: Washoe, Chimp Nimsky, Sarah, Loulis, Panzee, Lucy Temerlin (všichni se naučili znakovou řeč), Lana (používala k dorozumívání s lidmi tzv. lexigramy – klávesy se symboly), Ai (používala počítač)
Bonoba (jiný druh šimpazne): Panbanisha a její syn Nyota, Kanzi
Orangutani: Chantek, Azy
Gorily: Koko, Michael

Současný portrét Koko •  Profimedia.cz



Příběh KOKO

Nejchytřejší gorila na světě


V roce 1971 se právě na Den nezávislosti (4. července) narodila gorilí samička, která se později proslavila pod jménem Koko. Její slávu odstartovala studentka Stanfordské univerzity, Francine „Penny“ Pattersonová, která si ji jako jednoroční mládě vybrala pro svůj projekt, v němž chtěla studovat schopnost primátů naučit se znakové řeči.

Gorily byly do té doby opomíjené a nikdo nevěřil, že Penny s Koko uspěje. Koko ovšem všechny překvapila. Ukázalo se, že má pro znakovou řeč neuvěřitelné předpoklady.Za šest let se naučila více než 600 různých znaků, s nimiž dovedla vyjádřit své myšlenky.

Koko navíc nemluvila jen o předmětech, které měla právě na očích, nebo o aktuálních událostech, prokázala i značnou představivost a paměť. Dovedla mluvit o něčem, co se stalo před několika dny. Uměla spojovat slova v logické celky – když např. viděla kachnu nebo labuť, pojmenovala je slovy „voda“ a „pták“, meloun pro ni byl „ovoce“ a „pití“.


S lidmi má Koko ovšem ještě jednu společnou vlastnost – s oblibou chová domácí mazlíčky – konkrétně kočky. Za svůj život vychovala několik koťátek, o která se starala s neuvěřitelnou láskou a trpělivostí.

Projekt pokračuje dál


Původně měla Penny svůj projekt naplánovaný na dobu své čtyřleté doktorandské práce. Dnes, po téměř čtyřiceti letech, je doktorka Penny Pattersonová ředitelkou Nadace Gorila s hlavním sídlem v gorilí rezervaci na havajském ostrově Maui.

Nejvýznamnější celebritou této rezervace je samozřejmě Koko, která letos v létě oslavila své 38. narozeniny. Ovládá více než 1300 různých znaků a rozumí ještě několikanásobně větší slovní zásobě mluvené angličtiny.


Ke svým narozeninám si přála tři věci – větší území pro rezervaci, aby se lidé chovali lépe ke všem gorilám na světě a – to je už léta její nejtoužebnější přání – aby měla děťátko. Buď své vlastní nebo adoptované.

Koko není sama


Koko není jediná gorila, která se naučila znakové řeči. Uměli ji i její partner, gorilí samec Michael. O dva roky mladší Michael se naučil asi 600 znaků a vědci doufali, že s Koko zplodí mládě, které budou oba učit znakovou řeč. Bohužel, Michael byl sirotek uloupený v přírodě a ke Koko přilnul jako ke své sestře, takže se s ní nepářil. Ve svých 27 letech (v roce 2000) zemřel na srdeční vadu.

 

 

Články odjinud