Jak Curiosity zkoumá rudou planetu | Ábíčko.cz

Jak Curiosity zkoumá rudou planetu

Jak Curiosity zkoumá rudou planetu
Sdílej
 
Na počátku srpna přistála na Marsu laboratoř Curiosity. Zařízení o velikosti menšího auta je plné vědeckých přístrojů pro výzkum povrchu i atmosféry rudé planety.

 

Mise zvídavého robota

Mise zvídavého robota

 

 

Curiosity byla na povrch spuštěna pomoci lana ze speciální plošiny. Už pár sekund po dosednutí dorazily na Zemi první černobílé snímky, kterými dala laboratoř najevo, že bezpečně přistála a stojí na všech svých čtyřech kolech. První barevné fotografie pak vyrazily všem dech. Nádherné byly zejména snímky vzdálené hory Aeolis Mons. Curiosity je ale mnohem víc než nějaká kamera na kolečkách. Za krátkou dobu svého pobytu na Marsu už stihla objevit pár zajímavých věcí.

Pozdrav do Ústí nad Labem

Už pár hodin po přistání 7. srpna Curiosity změřila svým přístrojem RAD úroveň radiace na Marsu. Ne, že by snad na planetě stála nějaká jaderná elektrárna nebo tu byl nějaký jiný zdroj radioaktivity. Měřeno bylo záření, které na planetu dopadá z vesmíru (tzv. kosmické záření). Znát jeho úroveň je důležité hlavně z hlediska budoucích pilotovaných misí na Mars. Data byla zveřejněna symbolicky přesně sto let poté, co rakouský fyzik Victor Franz Hess při svém letu balonem kosmické záření objevil. Jeho balon tehdy startoval z Ústí nad Labem!

 

GALERIE: Mise zvídavého robota


Geologický trojúhelník

Curiosity přistála  kráteru Gale. Sondy na oběžné dráze odhalily, že se v něm nachází zajímavé místo, později pokřtěné jako „Glenelg“. Od místa přistání Curiosity je vzdáleno asi 44 metrů a stýkají se v něm tři rozdílné vrstvy, které vypovídají o geologické minulosti planety. Curiosity tu provádí v současné době výzkum a snaží se zjistit, jak to v kráteru před stovkami miliony let vypadalo. Byla tam voda a primitivní život? To první ano, o tom druhém zatím nevíme.

Marťanský potůček

Existenci vody dokazují zbytky dávného potoka, které Curiosity objevila. Vědci odhadli, že jeho hloubka nebyla velká, tak akorát na namočení kotníků, a voda jím protékala rychlostí asi 1 metr krychlový za sekundu.

V listopadu loňského roku se také objevily spekulace o historickém objevu, který by se týkal možnosti existence života na Marsu. Vědci ale dosavadní výsledky Curiosity zatím hodnotí opatrně. Organické sloučeniny, které by mohly být důkazem dávné nebo dokonce současné existence života na Marsu, zvídavá sonda prý zatím neobjevila.

 

7 minut hrůzy: Curiosity přistála na Marsu

7 minut hrůzy: Curiosity přistála na Marsu

 

Asi tu budu dlouho

Curiosity nepohání solární panely jako jeho předchůdce, ale radioizotopový generátor. Ten jako palivo používá radioaktivní plutonium. NASA zveřejnila informaci, že Curiosity má dost energie na to, aby na Marsu pracovala přes 50 let! Misi zvídavého robota tak nejspíše někdy v budoucnu ukončí až technická závada.

 

 

Mise zvídavého robota • 

 

 

Jízdenka na Mars

Jízdenka na Mars

Panorama Marsu z pohledu sondy Curiosity

Panorama Marsu z pohledu sondy Curiosity

První fotky z Marsu. Co nám tají NASA?

První fotky z Marsu. Co nám tají NASA?

Klíčová slova:
mars, NASA, vesmir