Měšťák zahradníkem: Vrací se zemědělství do metropolí?

Měšťák zahradníkem: Vrací se zemědělství do metropolí?
Sdílej
 
Města budoucnosti nebudou šedivá, ale zelená.

 

 

 

Pro naše babičky a dědečky bylo pěstování zeleniny něco naprosto běžného, jelikož nebylo možné koupit všechno v obchodě jako dnes. Záhonky u domů postupně vytlačily terasy s grilem, lehátka a plácky na hraní fotbalu. Přesto se lidé k domácímu pěstování a chovu zvířat začínají vracet. A to hlavně ve velkých městech, přestože přírodních ploch každým rokem ubývá.

Veřejná zahrádka

Osazení prázdných ploch v metropolích zeleninou má pro pěstitele spoustu výhod. Městský zahradník jednoduše získává čerstvé potraviny a může to dělat třeba v tzv. komunitních zahradách. Jde o místa, kde si pronajmete záhonek s hlínou a zasadíte si do něj, co chcete. Čas od času zajdete rostliny zalít – a těšíte se na úrodu. Komunitní zahrady slouží také ke společenskému setkávání a připravují různé programy. Péči o rostliny tak můžete spojit třeba s odpoledním fotbálkem, grilováním nebo koncertem. V zahraničí fungují podobné zahrady už dlouho, u nás se teprve rozjíždí v Praze, Brně a Olomouci.

 

 

 

Zombie trpaslíci plánují apokalypsu mezi záhony

Zombie trpaslíci plánují apokalypsu mezi záhony

Včely ze sousedství

A co takhle včelín? Ten patří na vesnici, odpovíte. Nemáte tak úplně pravdu. Včely bydlí už i ve městech. Trend městského včelařství přišel ze Spojených států a Anglie. Několik úlů mají dokonce v zahradách Buckinghamského paláce nebo na střeše světoznámého luxusního hotelu Waldorf-Astoria v New Yorku. Městské včely jsou překvapivě zdravější a vyrobí několikanásobně více medu než v přírodě. Prý proto, že venkovská pole jsou často hnojená, což je pro hmyz smrtelné. Ve městě mají naopak přístup k pestré škále rostlin plných pylu a bez pesticidů. Úl zabere jen minimum místa, opylení prospívá okolní přírodě a na závěr toho všeho máte ještě vynikající domácí med. V Praze včelíny fungují například na dvoře Jedličkova ústavu, v botanické zahradě v Troji i na střeše hotelu InterContinental.

Přírodní střechy

Ploché vršky činžáků a paneláků jsou ideální pro parky. Obyvatelé domů si můžou užít krásný výhled na město, odpočinout si mezi stromy anebo sklidit úrodu, pakliže na střeše založí záhony. Zeleň navíc v létě celý dům chladí a v létě pro změnu drží teplo. V dánském městě Kodaň dokonce radnice nařídila, že všechny nové domy s rovnou střechou musí mít vršek zelený.

 

 

 

Moderní vynález: Vertikální farma v Singapuru

Moderní vynález: Vertikální farma v Singapuru

Pěstujeme pod zářivkou

Zahradničit se dá nejen venku, ale i uvnitř budov. V každém větším městě se ukrývá řada opuštěných domů, o které nikdo nemá zájem a chátrají. Proč je nevyužít jako pěstírny čerstvého ovoce a zeleniny? V japonském Tokiu to nyní zkouší. Bývalá továrna na polovodiče firmy Sony ukrývá umělou farmu o velikosti hřiště na malou kopanou. Namísto slunce tu svítí speciální LED zářivky imitující přirozené světlo a v pěstírnách o patnácti patrech dozrávají saláty. Každý den se tu sklízí 10 000 hlávek, které jsou pak prodávány do místních supermarketů. Hi-tech pěstírny mají v Japonsku speciální význam. Při katastrofách jako je tsunami či zemětřesení, které jsou schopné zlikvidovat úrodu v celém regionu, mají sloužit jako zdroj potravin.

Výškové farmy

Jiný originální přístup je vysazování rostlin ve vertikálních farmách – v mrakodrapech pokrytých a naplněných zelení. S pomocí slunečního a umělého světla dovede jedna taková farma vyprodukovat tolik plodin jako velké pole, přitom však zabírá minimum prostoru. Velká města ve Spojených státech, Číně, Jižní Koreji a dalších zemích už na projektech těchto farem pracují. V Singapuru jich už několik mají a chválí si, kolik energie tento systém šetří. Nejspíš bude trvat dlouho, než se dostane takový odvážný experiment až k nám. Zatím ale můžeme zazeleňovat naše města a domovy svými silami!

 

 

Jezírka místo polí nejsou od nás

Jezírka místo polí nejsou od nás

Rýže není zadarmo, platí se vodou. Spoustou vody

Rýže není zadarmo, platí se vodou. Spoustou vody

Kraví dostihy plné bláta

Kraví dostihy plné bláta



Klíčová slova:
zahrada, farmar, pestovani
 

Články odjinud