Dlouhá cesta LED: Čeká nás modrá budoucnost?

Dlouhá cesta LED: Čeká nás modrá budoucnost?
Sdílej
 
Letošní Nobelovu cenu získali tři japonští vědci, kteří přinesli světu modré světlo.

 

 

Šudži Nakamura, Hiroši Amano a Isamu Akasaki – tak se jmenují tři nositelé Nobelovy ceny, kteří vynalezli úspornou modrou LED (Light-emitting Diode – zkráceně LED), kterou jsme zvyklí vídat v elektronice, ale také v podobě žárovky. Přitom byla vynalezena již v roce 1993, takže proč byla oceněna až letos? Jak je již nyní zřejmé, v blízké budoucnosti budou mít LEDky důležitější roli mimo jiné právě díky objevu výše zmíněných vědců.

Odkud se vzala?

Technologie, která položila základ pro moderní elektroluminiscenční diody, je více než sto let stará. Britský badatel H. J. Round totiž objevil princip elektroluminiscence již v roce 1907. Při tomto jevu dochází díky průchodu elektrického proudu skrz vhodný materiál (takzvaný luminofor) k přeměně elektrické energie na světlo, protože luminofor začne uvolňovat svoji energii ve formě fotonů.

Stodolarová dioda

První vyrobenou LED si na svůj účet připsal roku 1937 Rus Oleg Losev. Velký úspěch ale nezaznamenal. Trvalo několik desetiletí, než se světlo vyzařující dioda dostala do okruhu zájmů velkých výrobců elektrotechniky. Nemalý podíl na tom měl Rubin Braunstein z Radio Corporation of America. Společně se svými kolegy dokázal s pomocí diody na bázi arsenidu gallitého vytvořit bezdrátové optické propojení mezi hudebním přehrávačem a zesilovačem s reproduktorem. Odtud byl už jen krůček k vynálezu infračervené diody, kterou využíváme například v dálkových ovladačích dodnes. Ovšem v šedesátých letech, kdy tato technologie zažila masivní rozvoj, by vás jedna taková dioda přišla na závratných 200 dolarů.

 

 

Ig Nobelova cena: I věda může být bláznivá

Ig Nobelova cena: I věda může být bláznivá

Gallium a indium

Postupně přibývaly i další barvy – zelená, oranžová a žlutá. S průlomem přišel až v devadesátých letech zmiňovaný Japonec Šudži Nakamura. Svoji práci částečně založil na výzkumu Isama Asakiho z Nagojské univerzity. Základem pro jeho vysoce zářivou modrou LED se stala kombinace nitridu gallia a nitridu india. Nakamura i přes překážky, které mu kladlo do cesty samotné vedení firmy, nakonec vývoj zdárně dokončil a představil i bílou elektroluminiscenční diodu. To vše předznamenalo výrazné rozšíření této technologie, se kterou se od přelomu tisíciletí setkáváme čím dál častěji, mimo jiné i díky rapidnímu rozšíření výpočetní techniky.

Světlá budoucnost

Jak je z předchozích řádků patrné, LEDky ušly dlouhou cestu a ještě nejsou na jejím konci. Společnost Well-Lit totiž oznámila, že se jejím inženýrům podařilo najít „svatý grál“ mezi žárovkami. K dosažení bílého světla se totiž používá modrá elektroluminiscenční dioda s tenkou vrstvou fosforu, který mění výslednou barvu světla. A právě společnost Well-Lit využívá nový čip umožňující lepší řízení procesů spojených s touto barevnou konverzí. Produkty díky tomu svítí v podstatě stejně jasně jako klasické žárovky.

LED do každého domu

Kdy se moderní LED světla rozšíří do všech domů? To závisí na dvou faktorech. Jedním je samozřejmě cena, druhým pak subjektivní dojem z kvality světla. Přeci jen většinou dokážeme snadno určit, kde svítí klasická žárovka, kde úsporná anebo zářivka, a kde naopak postřehneme světlo z LEDek. Pokud se ovšem světelné zdroje od Well-Lit osvědčí, bude to další důležitý krok na cestě, která započala před víc než sto lety.

 

 

5 perliček z Ig Nobelovy ceny

5 perliček z Ig Nobelovy ceny

Y-40: Nejhlubší bazén na světě

Y-40: Nejhlubší bazén na světě

Archeologové v Egyptě objevili tajuplnou božskou hrobku

Archeologové v Egyptě objevili tajuplnou božskou hrobku

Klíčová slova:
nobel, led